Tématy Te Deum 4/2016 jsou „Láska k moudrosti“ a „Polsko 966–2016“.
Obsah
P. Frederick W. Faber CO – Na prahu smrti
MRČ – Nejste náhodou i vy pravicoví extremisté?
Christopher A. Ferrara – Teilhardovské pohádky „kazatele papežského domu“
Martin R. Čejka – (Ne)šokující příručka Německé lutherské konference
Franciszek Ćwik – Francouzská církev politicky korektní a bezbranná
Rozhovor s Pawłem Siergiejczykem – Nezasněný pohled na současnou polskou politiku
Elizabeth Yoreová – Nesvatá aliance aneb Vatikán na výplatní pásce George Sorose
Roberto de Mattei – Od invaze imigrantů k občanské válce
Chris Jackson – Irský světec napomíná papeže
Martin R. Čejka – Polsko – království Panny Marie
P. Piotr Skarga SJ – Kázání o lásce k vlasti
Anketa (prof. Żaryn, Lisicki a Kostyła) – Polsko-české vztahy ze tří úhlů
Artemiusz L. Szreniawa-Czerniewski – Důvody české tragédie
Rozhovor s prof. Adamem Wielomskim – Od křtu Polska k revolučnímu duchu a „Kristu národů“
Libor Rösner – Kardinál Stefan Wyszyński – Primas tisíciletí
Jiří Fuchs – Je filosofie k něčemu?
P. Tilman Pesch SJ – Touha po vědění
P. Jaime Balmes – Umění jak dospěti pravdy
Anthonny A. Mazzone – Katolická láska k pravdě a moderní smutek
P. Jacek Woroniecki OP – Základy „katolického instinktu“
Konstantin Miklík – Poznání Boha přirozeným světlem rozumu
Mons. Fulton J. Sheen – Zapomenuté umění sporu
Evžen Kindler – Křesťan a výpočetní technika
Evžen Kindler – Ponořme se do latiny
Franco Adessa – Zjevení Panny Marie v Quitu – o zednářství a krizi Církve
Katastrofa jménem Bergoglio opět hovořil se Scalfarim a zde je výsledek:
Scalfari připomněl papežova slova o tom, že přikázání „miluj bližního jako sám sebe“ by mělo být v dnešní době změněno na „více než sebe“ a s odvoláním na jeho tvrzení, že nerovnost je největším zlem dnešního světa, se ptal, zda společnost, jakou si František představuje, má být marxistického typu. „Tento dotaz zazněl už vícekrát a má odpověď vždy zněla, že jestli už, pak jsou to komunisté, kdo myslí jako křesťané. Kristus mluvil o společnosti, v níž mají rozhodovat chudí, slabí a vyloučení. Nikoli demagogové, Barabášové, ale lid, chudí, ať věří v transcendentního Boha či nikoliv. Právě těm musíme pomáhat, aby se jim dostalo rovnosti a svobody,“ odpověděl František. Potvrdil rovněž, že podporuje a povzbuzuje zapojení chudých lidí do vysoké politiky, která je kreativní a nemá obavy z velký vizí.
http://radiovaticana.cz/clanek.php4?id=24709
Jupí, už se těším na papírovou formu.
Je si myslím, při vší úctě k p.prof. Kindlerovi: místo učebnice latiny článek, který povzbudí v současnám marasmu :O)
Je možné nějak získat ten článek p. Miklíka o poznání Boha rozumem? Vím, že katolíci to považují za dogma, ale dosud jsem nesehnal srozumitelný důkaz Boha rozumem, který by nevyvolával tucet dalších otázek. Protože z pochopitelných důvodů nechci říci svou identitu a bydliště, nechal bych si to poslat na e-mail, který pro ten účel vytvořím, v plném znění. Nebo to zde můžete zveřejnit. Pokud nechcete nebo nemůžete, nevadí.
Sv. Tomáš Aquinský: Summa contra gentile, Theologická summa, Aristotele, Fyzika, kniha 8.
Když to zjednoduším: vše co přechází z potence k aktu, děje se tak třetím, hybatelem. Protože popření kauzality je vnitřně rozporné, je nezbytné, aby v řetězu příčin byl První Hybatel. Aby byl opravdu první a nezapříčiněný, musí být čirým aktem a bytí patří k jeho esenci na rozdíl do nahodilých jsoucen (viz Jsem, který jsem). Kdyby v něm cokoliv bylo v možnosti, potřeboval by další příčinu, což je nemožné.
Hmota nemůže být tímto prvním hybatelem, protože vesmír není čirým aktem, ale obsahuje četné možnosti – potence. Je tedy tento hybatel transcedentní.
Další důkazy najdete u sv. Tomáše.
Před několika lety vydalo americké nakladatelství Ignatius Press knihu Edwarda Fesera Five Proofs of the Existence of God. Vládnete-li angličtinou, vřele doporučuji. Má ji dokonce několik knihoven v ČR, např. (dle Souborného katalogu NK) Ústřední knihovna v Olomouci.