Po zjeveních v roce 1917 Hyacinta Lucii říkala:
„Ta Paní řekla, že její Neposkvrněné Srdce bude tvým útočištěm a cestou, která tě povede k Bohu. Máš ho velmi ráda? Já její Srdce velice miluji! Je tak dobré!“
Když Panna Maria sdělila dětem svou prosbu ohledně smírného svatého přijímání o prvních sobotách v měsíci, Hyacinta litovala, že nemůže přistupovat k přijímání, aby zadostičinila za hříchy proti Neposkvrněnému Srdci Mariinu. Ze střelných modliteb, které jí P. Cruz doporučil, si vybrala: „Sladké Srdce Mariino, buď mou spásou.“
Podle svědectví sestry Lucie, když se Hyacinta tato slova modlila, s přirozenou prostotou dodávala:
„Mám Neposkvrněné Srdce Mariino tak ráda! Je to Srdce naší nebeské Matky. Neopakuješ také ráda: Sladké Srdce Marie, Neposkvrněné Srdce Marie? Já to dělám ráda, tak ráda!“
Často trhala na poli květiny a zpívala při tom podle nápěvu, který si sama vymyslela:
„Sladké Srdce Mariino, buď mou spásou! Neposkvrněné Srdce Mariino, obrať hříšníky, zachraň duše před peklem!“
Krátce před tím, než měla jít Hyacinta do nemocnice, řekla Lucii:
„Už to nebude dlouho trvat a půjdu do nebe. Ty zůstaneš zde, abys řekla lidem, že Bůh chce zavést ve světě úctu k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Až přijde čas o tom mluvit, neskrývej se. Řekni všem, že Bůh nám udílí milosti skrze Neposkvrněné Srdce Mariino, že lidé je musí prostřednictvím tohoto srdce vyprošovat, že Srdce Ježíšovo chce, aby vedle něho bylo uctíváno i Neposkvrněné Srdce Mariino. Ať si lidé vyprosí mír od naší nebeské Matky, neboť Bůh jí jej svěřil. Kdybych jen mohla dát do každého srdce plamen, který mi hoří v hrudi a který působí, že mám Ježíšovo a Mariino Srdce tak ráda!“
Na jiném místě sestra Lucie vzpomíná:
„Krátce před tím, než šla do Lisabonu, v jedné z oněch chvil, kdy se zdálo, že ji přemůže stesk, jsem jí řekla: ‚Nebuď smutná, že nemohu jít s tebou. Je to nakrátko. Můžeš zatím myslet na Pannu Marii a na Krista Pána a říkat jim, co máš tak ráda: Můj Bože, miluji tě! Neposkvrněné Srdce Panny Marie, sladké Srdce Marie, atd.‘
‚Ach ano,‘ odpověděla nadšeně, ‚nikdy mě to neunaví, budu to říkat až do konce života! A potom to budu zpívat stále v nebi!‘“
Sestaveno na základě Sestra Lucie hovoří o Fatimě. Fatima 1994.
Mírně upraveno podle původního vydání.
Chvála Kristu, nevíte prosím, kde najít zasvěcení a pobožnost k Neposkrvněnému srdci Panny Marie? Děkuji.
ad Host04 – zkuste buď antikvariáty a tam staré modlitební knížky nebo nové Dědictví otců (dle mého soukromého názoru to je dílo poměrně hodně zdařilé) vydávané ve vydavatelství Dědictví Svatováclavské. Zásvětná modlitba tam je určitě, tu konkrétní pobožnost si ale zrovna nemohu připamatovat, není ale vyloučeno, že tam je.
Zásvětná modlitba neposkvrněnému Srdci Panny Marie
Ó Maria, Panno mocná a Matko milosrdenství, Královno nebeská a Útočiště hříšníků, tvému neposkvrněnému Srdci se zasvěcujeme. Zasvěcujeme ti své bytí i celý svůj život, vše, co máme, vše, co milujeme, vše, co jsme. Tobě zasvěcujeme své tělo, své srdce, své duše, svůj domácí krb, své rodiny i svou vlast. Chceme, aby všechno, co je v nás i kolem nás, patřilo tobě a bylo účastno dobrodiní tvého mateřského požehnání. Aby pak toto naše zasvěcení bylo opravdu účinné a trvalé, obnovujeme dnes u tvých nohou, ó Maria, svůj křestní slib i předsevzetí, která jsme učinili při svém prvním svatém přijímání. Zavazujeme se, že budeme vždy neohroženě vyznávati pravdy svaté víry a žíti jako dobří katolíci, úplně se podřizujíce všem nařízením svatého Otce a biskupů, kteří jsou s ním spojeni. Zavazujeme se, že budeme zachovávati přikázání Boží i církevní, zvláště, že budeme světiti neděli a zasvěcené svátky. Zavazujeme se, že podle své možnosti budeme ve svém životě vykonávati útěchyplné úkony křesťanského náboženství, hlavně že budeme často přistupovati ke svatému přijímání. Konečně ti slibujeme, ó slavná Matko Boží a něžná Matko nás lidí, že se postavíme celým srdcem do služeb tvé požehnané úcty, abychom tak urychlili a zabezpečili království tvého neposkvrněného Srdce a tím i království Srdce tvého klaněníhodného Syna ve svých duších i v duších všech svých bratří, ve své drahé vlasti i v celém světě na zemi i na nebi. Amen. (Odpustky 3 léta)
Imprimatur Prague, die 18. 6. 1947 Prael. DR Theophilus Opatrný
Zdroj: http://bratrstvo-ziveho-ruzence-brno8.webnode.cz/katolicke-modlitby/marianske-modlitby/zasvetna-modlitba-neposkvrnenemu-srdci-panny-marie/
Host04 | 13.5.2017 z 17:47 |
Dnes je svátek „Panny Marie, Pomocnice křesťanů“ a tak připojuji přece jen zásvětnou a krásnou modlitbu, abych doplnil svůj předchozí komentář
https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=pamatka-panny-marie-pomocnice-krestanu
„Bůh nám udílí milosti skrze Neposkvrněné Srdce Mariino“
Máte někdo konkrétní zkušenost s touto milostí?
ad M.R.Čejka
/již dva komenty na toto téma jste mi neotiskl, mám mít za to, že tleskáte PF a vůbec vám nevadí tyto zásvětné modlitby a návod, jak udržovat naivní věřící ve stavu duchovní tuposti a falešného slibu Bohu, že nemáte k tomuto nonsensu výhrady?
ad Jaroslav
cituji:“ Zavazujeme se, že budeme vždy neohroženě vyznávati pravdy svaté víry a žíti jako dobří katolíci, úplně se podřizujíce všem nařízením svatého Otce a biskupů, kteří jsou s ním spojeni.“
Prosím vás, toto ani neopakujte ani se k ničemu takovému nezavazujte, dával bych velký pozor na takové zásvětné modlitby, které od vás nikdo, tím méně Pán, určitě nebude požadovat…
Místo takovéto zásvětné modlitby si najeďte na podobné weby jako Fatym, nebo Fatimský apoštolát v Koclířově, tam najdete zásvětnou modlitbu k P.Marii.
Každoročně při obnově křestního slibu se zavazujete k věrnosti vůči Bohu a jeho Slovu,
jsme však v situaci, kdy současný papež jde proti Božímu Slovu a tak bych byl opatrný a rozmyslel si jakýkoliv slib, který si jednak protiřečí a jednak tato modlitba je kontraproduktivní a nelze se ji v současné době krize církve modlit. Před nedlouhou dobou, ještě za pontifikátu papeže Benedikta, by taková modlitba byla na místě, dnes již žel, by recitace této zásvětné modlitby byl de facto příklon k herezím a zrada vůči Bohu a církvi, kterou založil Jeho Syn, náš Pán Ježíš Kristus..
Ad jan: Vaše komentáře nezveřejňuji z toho důvodu, že zde nedáváme prostor neschváleným soukromým zjevením. Z Vašeho příspěvku vyplývá, že se Vám dostalo zvláštního zjevení ohledně toho, co chce či nechce Pán Ježíš.
Katolíci jsou obecně vázáni vůči papeži poslušností, nehledě na jeho osobu. Připomenu, že podřízenost papeži je podmínkou spásy. V případech, kdy by zmíněná poslušnost, a to jakékoliv autority, ohrožovala spásu, se sice nelze poslušností řídit, ale nikterak to neumenšuje zásadu samu.
Nejsem demokrat, čili se nehlásím k myšlence výběru autority dle vlastní vůle; spíše jako konzervativec hájím přijetí autority.
Martin R. Čejka
Také mi dřív dělalo problém pochopit, jak to je s věrností papežskému úřadu oproti povinnosti nenaslouchat tomu, co současný papež (pardon – „římský biskup“) hlásá za nehoráznosti. Ale ono si stačí přečíst katechizmus, který je ostatně nutnou součástí života každého křesťana, a tam je jasná odpověď na otázku poslušnosti autoritám. Není na tom nic krvavě nepochopitelného.
ad MRČ
cituji z vaší odpovědi
„Katolíci jsou obecně vázáni vůči papeži poslušností, nehledě na jeho osobu. Připomenu, že podřízenost papeži je podmínkou spásy. V případech, kdy by zmíněná poslušnost, a to jakékoliv autority, ohrožovala spásu, se sice nelze poslušností řídit…“
To slyším poprve, že podřízenost papeži je podmínkou spásy. A já se až do dnešního dne domníval, že podmínkou spásy je zachování Božího slova, především Desatera /1.přikázání/, následování Pána Ježíše, život podle nauky církve, Magisteria a všeho toho, co učil náš Pán. Tedy … máte podivuhodné teologické konstrukce…
K „papeži“, který devastuje církev a magisterium, liturgii a Boží slovo, nemá pokřtěný katolík naprosto žádnou povinnost poslušnosti, naopak CIC 1983 výslovně v jednom z kánonů mluví o tom, že pokud by kterákoliv osoba, byť na petrově stolci, svévolně měnila nauku církve, magisterium, atp., budiž anathema sit…
Neboť tady jde o spásu těch, kteří oprávněně očekávají, že je církev a její nejvyšší představitelé budou přivádět směrem ke spáse, nikoliv opačně…
kán. 750 – § 1. Vírou božskou a katolickou je nutno věřit vše, co je obsaženo v psaném nebo tradicí sděleném Božím slově, jediném pokladu víry, církvi svěřeném, a co je zároveň předkládáno jako Bohem zjevené buď slavnostním učitelským úřadem církve, nebo jejím řádným a obecným učitelským úřadem; toto se projevuje společným přijetím křesťany pod vedením posvátného učitelského úřadu; proto jsou všichni povinni varovat se každého učení, které je s ním v rozporu.
§ 2. Pevně je také třeba přijímat a vyznávat vcelku i v jednotlivostech veškerou nauku o víře a mravech, kterou církev svým učitelským úřadem definitivně vyhlásila, tedy to, co je třeba k náležitému uchování a věrnému vysvětlení pokladu víry; proto se neshoduje s naukou katolické církve ten, kdo odmítá definitivní vyhlášení tohoto charakteru.
Tolik CIC z 1983
A domnívám se, Martine, že vaše zajímavé články na Hodie nemluví téměř o ničem jiném, než o těchto herezích, které natolik vyčnívají, že se již nedá mlčet… A pokud si myslíte něco o tom, že čerpám z nějakých osobních zjevení, pak nikoliv, jen se zajímám o dění v církvi,přemýšlím o všem, co se děje, srovnávám, čtu Knihu Zjevení a soukromá zjevení, ovšem uznána církví, na téma konce časů a snažím se nejprve poslouchat Boha a Jeho slovo a pak mi z toho logicky vyplývá, že kdo toto Slovo záměrně pošlapává, toho poslouchat již z principu nelze a ani CIC tomu nechce, ani žádné teologicky propracované dokumenty, zkuste mi je najít, zatleskám vám…
Ad jan: Bulla Unam sanctam: „Posléze tedy prohlašujeme, pravíme, stanovíme a oznamujeme, že ke spasení je veškerému lidskému stvoření nutně potřebná podřízenost římskému veleknězi.“
Dogmatická konstituce Pastor aeternus: „Učíme tedy a prohlašujeme, že Církev Římská z ustanovení Páně nade všemi ostatními má prvenství řádné moci, a že tato jurisdikční moc Velekněze Římského, pravá to moc biskupská, jest bezprostřední; a že tudíž pastýřové i věřící jakéhokoliv obřadu a důstojenství, jak jednotlivci zvláště, tak všichni zároveň, povinností hierarchické podřízenosti a pravé poslušnosti jsou jí zavázáni, a to nejen ve věci víry a mravův, ale i ve věcech kázně a správy Církve po celém okrsku zemském; takže zachována-li jest s Římským Veleknězem jednota jak v obcování, tak u vyznávání téže víry, Církev Christova jest jediným stádem pod jediným svrchovaným pastýřem. – Toto jest učení pravdy katolické, od něhož nikomu nelze se odchýliti beze ztráty víry a spásy.“
Mohu se Vás zeptat na jednu věc? Pokud považujete nyní za vadnou modlitbu, v níž se hovoří o poslušnosti papeži, přičemž za předchozího papeže byste ji schvaloval, platí to samé i o knihách světců a církevních učitelů? Budu-li vycházet z Vašeho postoje, tak tato díla byla za Benedikta XVI. správná a doporučeníhodná, ale teď jsou nevhodná, ba přímo nebezpečná. Chápu to správně?
Martin R. Čejka
Martine, proč děláte, že nerozumíte a proč chybně chytáte za slovo? Přepokládám, že jako absolvent VŠ jste studovali i logiku. A dle logiky a normálně jasně uvažujícího rozumu CIC 1983 a mé komenty mluví zcela jasně: poslouchat magisterium a nauku církve ano a vždy…
avšak pokud se někdy v dějinách církve objeví osoba na petrově stolci, která zavádí novoty a šlape po magisteriu a nauce církve, tak, jak byla vyhlašována dogmaty a závaznou naukou a dovolí si ničit Depozitum fidei, pak vyplývá logicky, že se zde už nejedná o papeže, jenž by byl petrovým nástupcem a jako nejvyšší pastýř chtěl dobro svěřené církve a stádce v ní, ale jako naopak nástroj Božího nepřítele, přestože si říká papež, ve skutečnosti církev a Depozitum naprosto devastuje svým pontifikátem a je evidentní, že slouží jinému bohu, než by jako petrův nástupce měl. A o takovéto personě v církvi, pokud by se někdy v budoucnu vyskytla na petrově stolci, říká CIC to, co jsem uváděl a doporučuji – přečtěte si znovu několikrát, pokud nechápete církevní právní řeč. A když uznávám magisterium a nauku církve, jako věrný katolík, jakým právem mě chcete obviňovat, že se stavím proti poslušnosti vůči papeži, kterého v církvi /tedy tento úřad/ dosadil samotný Kristus. „Petře, miluješ mě? Pas mé ovce…“
Zkuste si analogicky položit otázky současné personě na papežském trůně…miluje Krista? Jde mu o spásu duší… jde mu o rozkvět církve…proč tedy chce měnit liturgii, proč boří Desatero /AL/, proč zavádí falešné milosrdenství, proč neučí jasně tak,jak má /kdo jsem já, abych soudil?/ proč nepoklekne před Nejsvětější svátostí, proč na zelený čtvrtek, místo aby sloužil ve svém chrámě spolu se svými, z řad duchovních,obřad zeleného čtvrtku jako památku poslední večeře Páně, utíká do věznic líbat nohy opačnému pohlaví a tím dává najevo pohrdání zažitými tradicemi, které předchozí papežové dodržovali, nebo ten jeho pozdrav dobrý den…to by se mu zkřivila ústa, kdyby jako hlava církve pěkně pokřesťansku pozdravil a pochválil Boha…a tak bych mohl pokračovat… Podle ovoce poznáte…
Nechtějte se dělat nechápavým, nevěřím, že by vám toto vše nedocházelo…jinak si znovu přečtěte předchozí koment a dřív než budete psár horlivě teologické lži, přemýšlejte nebo se ptejte kněží, kteří tomu jaksi více rozumí, a nejlépe morálního teologa či církevního právníka či někoho, kdo je fundovaným znalcem teologie a magisteria, jak je to s poslušností k někomu, kdo ve svém úřadě náměstka Kristova nejen neplní své svěřené povinnosti nejvyššího pastýře, pro které Pán tento úřad vůbec ustanovil, ale naopak, který církvi škodí natolik, že jí zmítá a otřásá krize, která je nepřehlédnutelná…
Ad jan: Jenom jsem se snažil uvést věci na pravou míru, tj. poukázat na učení, že podřízenost papeži je podmínkou spásy, proto modlitba, která z této zásady vychází nemůže být vadná, jak jste tvrdil. Jiná věc je následovat papeže smýšlejícího hereticky (což ještě nemusí znamenat, že je heretik) ve věcech, které ohrožují spásu. Tam má pochopitelně pravidlo „spása duší je nejvyšším zákonem“ přednost, byť onu již zmiňovanou zásadu nikterak nepopírá.
Uvádíte výčet slabostí, vad či bludů papeže Františka, a já ho nevyvracím, ale upozorňuji, že daná osoba neztrácí autoritu jako takovou svým mravním stavem. To je Husův blud.
Pokud tomu dobře rozumím, tak jste toho názoru, že František není papež. V tom případě je pochopitelné, že slib poslušnosti „vzdoropapeži“ považujte za nedovolený. Ano, to je logické, nicméně pak bych se Vás rád zeptal na několik dalších otázek:
Kdo Vám dal autoritu o tom rozhodovat?
Případně z čeho Vaše autorita soudit a odsuzovat představitele Církve vyplývá?
Na základě čeho si přisuzujete autoritu zavazovat ostatní členy Církve k tomu, aby Váš soud uznali?
Provedl jste s dotyčným Františkem řádné kanonické řízení, při kterém by se zjistilo, zda se náhodou nejedná o nevědomost z jeho strany?
Poučil jste ho patřičně o jeho omylech?
Zkuste mi odpovědět na otázku, kterou jsem Vám dříve položil: „Pokud považujete nyní za vadnou modlitbu, v níž se hovoří o poslušnosti papeži, přičemž za předchozího papeže byste ji schvaloval, platí to samé i o knihách světců a církevních učitelů?“
Martin R. Čejka
P. S.
VŠ jsem nedokončil, neboť mi ve zdárném ukončení studia zabránily světské radovánky (musím to na něco svést).
Doporučuji Martine, nejprve konzultaci s odborníkem o tom, o čem jsem již hovořil a nevymýšlel bych si jaksi nadbytečné otázky, neboť kdybyste porozuměl citaci kánonu, pak by ty vaše otázky odpadly samy sebou. Tím k tomu není co dodat. Dík za upřímnost, týkající se studia na VŠ, to je hodno chvály, že jste upřímný … ale to není podstatné, je podstatné řídit se logikou věci a Magisteriem. Uvádíte cosi vypadající jako teologické moudro, byť vytržené z kontextu, avšak podle mě je to honění za slovy,
které neřeší jádro věci.
Jestliže se řídím podle magisteria a nauky našeho Pána, pak nemohu považovat člověka, který se jím neřídí, ačkoliv by měl, za toho, kterého jsem povinen jako hlavu ustanovenou v Ježíšově církvi, poslouchat. Vy nevíte co je samočinná exkomunikace? Doporučuji si prostudovat… persona, která škodí vědomě církvi, je tímto již exkomunikována a pokud se mlčí, pak je to problém, ale ne toho, komu jde o spásu své vlastní duše a nezbývá, než setřást prach z jeho pseudoučení a striktně dodržovat pravou nauku církve a její dogmata až do konce života, bez ohledu, co mi druzí říkají nebo čím oni se řídí. Bůh mi dal svobodu, zda budu poslouchat Jeho nebo vlky v rouše beránčím…. ke své vlastní újmě. Příliš mnoho spekulujete, aniž byste zapojil soudnost a logiku. Chcete-li osobně poslouchat člověka místo Boha, poslužte si, ale pak se nedivte, když svou spásu prohrajete tím, že budete poslouchat někoho, koho poslouchat nemusíte podle CIC a ani nesmíte, podle CIC…
A tím se již nechci k tématu vracet, protože jestliže nechápete, co říkám, nemá cenu v tomto neplodném rozhovoru pokračovat a vzájemně se ubíjet argumenty, které pláčí na jiných hrobech a nejsou k jádru věci….
Ad jan: No nevím, doporučujete mi řídit se magisteriem, a přitom jsem to zatím pouze já, kdo uváděl citáty z magisteria. Z Vaší strany jsem se dočkal pouze jakýchsi soukromých úvah.
Vaše tvrzení, že „persona, která škodí vědomě církvi, je tímto již exkomunikována“ je dosti volným převyprávěním kanonického práva. (Pokud se odvoláváte na kanonické právo, tak k zamyšlení předložím kán. 1556: „První Stolec není souzen nikým.“) Budeme-li vycházet z Vámi výše uvedené definice, tak mi jistě vysvětlíte (ale patrně spíše ne), na základě jakého řízení a s jakou autoritou jste došel k závěru, že dotyčný jedná „vědomě“.
Navíc si sám trochu protiřečíte: Pokud František není papežem, pak není sebemenšího důvodu, aby Vám modlitba, která nabádá k poslušnosti papeži, vadila, protože se Františka nemůže týkat, že? Směle ji tedy můžeme doporučit.
Martin R. Čejka
ad martin
Jste velmi jízlivý, vytrháváte nepravé kánony z kontextu a nezamýšlít se nad tím dotyčným, který mluví k věci. Moje logika je průzračná a jasná, vaše je složitá a ubíjející argumenty, které jsou mimo. Nechal jste na upřímnou nevinnou prosbu cit: „Chvála Kristu, nevíte prosím, kde najít zasvěcení a pobožnost k Neposkrvněnému srdci Panny Marie? Děkuji.“
otisknout koment zásvětné modlitby, jako vystudovaný teolog jsem měl námitky proti jednak zastaralé verzi, ale pokud by to bylo citováno ještě do roku 2013, pak bych nemohl mít žádné námitky, snad jen proti archaické verzi, žijemem přece jen v 21.století a naše mluva je poněkud jiná, ale na mé námitky, že slibovat lehkomyslně cokoliv Bohhu a ještě věrnost falešnému papeži, to jsem se již ohradil, avšak docela jemně. Vy jste mé dva komenty neotiskl, pak jsem se ohradil vůči vašemu pro mě podivnému výběru a cenzuře svou námitkou. Jestliže jste nestudoval teologii, neurážejte druhé a neuvádějte jakési fráze, tvářící se teologicky a přitom neadekvátní a nesprávné. Uvědomte si, Martine, že ne vždy můžete mít pravdu, ale bezelstnému žadateli o vyhovění dávat tento zásvětný „paskvil“, zatímco já jsem nabízel jiné možnosti, to mě nadzvedlo. A vaše podsouvání, že neznám magisterium či kanonické právo či nauku církve, domnívám se, že po mém pětiletém intenzívním denním studiu… o maličko více než Vy. A že papež František to nemyslí s církví dobře, to snad víte anebo trpíte schizofrenií, když uvádíte každý druhý článek na toto téma, kde je jasné, jak škodí církvi a navenek se tváříte jako poslušný papaista?
Ad Franta: Na začátek by bylo dobré si ujasnit, jestli jste Franta nebo jan. Já v tom mám pak zmatek. Jelikož nemíníte odpovídat na otázky, ztrácí veškerá debata smysl a já v ní tudíž nemíním pokračovat. Rozhodně mi také připadá zbytečné ztrácet čas nad Vašimi soukromými preferencemi ohledně toho či onoho papeže. Chtěl jsem vše převést do obecné roviny zásad, ale tam asi nejsme se schopni povznést. Je sice chválihodné, že jste vystudoval teologii, ale informací, že podřízenost papeži je podmínkou spásy, Vás upřímně překvapila. Mohu tedy jen opakovat slova žijícího klasika: „Zpátky do škamen!“
MRČ
ad MRČ
ještě k přihlašovacímu jménu, místo Jan – Franta, ano, všiml jsem si, že když někoho „onálepkujete“ svou nálepkou, pak mu ne vše otisknete, byť by to bylo sebevíc na místě. Proto jsem volil i tuto možnost, která není nikde zakázaná, v rámci dosažení úspěchu. Věřím, že porozumíte, proč a je mi jen líto, že jsem si musel vypomoci „tímto úhybným“ manévrem, protože jsem si všímal, že pod jménem jan se u vás málo chytám… díky vaši možné již vytvořené averzi. Ale koneckonců, je dovoleno používání pseudonymů,/alespoň mnozí jiní této možnosti využívají/, nejen z hlediska případného ne-bezpečí ze strany velkého bratra a témat, které se řeší, ale i vzhledem k možným pozdějším represím. Víceméně jsou však na místě i určité oprávněné obavy, že prozatímní pokoj a „bezpečí“, /týkající se svobody vyjádřit svůj názor bez možného postihu za něj/, nebude dlouho trvat a začnou čistky vůči všem těm, kteří nebudou chtít souhlasit s většinovými názory. Snad se dá pochopit, že i proto, aby si čtenář uvědomil podstatné sdělení,/nad kterým by se mohl více zamýšlet a o kterém ho dosud nenapadlo přemýšlet/, je potřebné a důležité, snažit se o hledání konsensu s pravdou, když už ta možnost sdílet se navzájem, díky vašemu webu, Martine, je. A za to vám patří hluboký dík… že čtenář si může uvědomit mnohé, co by sám možná nikdy neřešil a aby si dokázal vytvořit svůj vlastní názor a postoj, který se nemusí až tak shodnout s postojem stáda, poslušně tleskajícímu mnohým lžím a herezím, které odvádějí od cesty spásy a následování Pána po jeho cestě, která sice není pohodlná, zato vede ke spáse. A o to nám přece všem jde…nebo snad ne?
Ad Franta: Jak jsem psal, nemíním v diskusi pokračovat. Pokud chcete v konspiraci zdárně působit, nestačí si změnit nick, ale bylo by dobré měnit také IP adresu. Berte to jako dobře míněnou radu.
MRČ
Nechci se déle zabývat vaší nesmyslnou tezí, že ke spáse je nutné poslouchat někoho, který vydává heretické exhortace a staví se nad Boží Slovo. Naopak, CIC 1983 v kán. výše uvedeném, se říká něco zcela opačného. Upozorňuji na zásadní skutečnost, budete-li poslouchat jakékoliv hereze a podle nich žít, pak se vystavujete nebezpečí, že se minete s věčným životem u našeho Pána v nebi. Tajně doufám, že se vás případ rozved.znovusezd. netýká, i když touha řídít se tímto papežem /potažmo podle jeho novot a AL/ je víc než přitažlivá pro mnohé dvojice, žel, skončily by ovšem tam, kde nechtějí, díky své pomýlené poslušnosti. A jestli tvrdíte opak a podmiňujete poslušnost vůči PF jako podmínku, vedoucí ke spáse, pak já tvrdím, nikoliv ke spáse, ale do zavržení, protože žádný člověk, ba ani ten na petrově stolci, nemá právo ani nárok pošlapávat svými novými interpretacemi Boží slovo a co horšího, nutit druhé, aby se podle jeho herezí řídili. Jestli jste si nevšiml, jde mi po celou dobu nikoliv o poslušnost, zavedenou v církvi vůči Petrovu nástupci, ta je v pořádku, ovšem za jediné podmínky, že tento nejvyšší pastýř skutečně chce vést lidi k Bohu. Podsouvat papeži Františku, že má nevědomost o tom, co činí, je víc než směšné, jako nejvyšší pastýř musí znát nauku církve a magisterium, pokud ne, je obklopen tolika znalci v tomto oboru, že mu vše rádi vysvětlí a seznámí ho s neměnným učením církve, tak jak to ustanovil náš Pán. Konečně, nevšiml jste si dubií, značných protestů a otázek vůči PF a požadavek, opravit AL a jeho chybné postoje? Naopak, dobře víte jako my ostatní, že se František neráčí vzrušovat a proto i svým mlčením ještě více přispívá ke zmatkům a nejasnostem, kterých si nelze nevšimnout. Podstatné a zásadní však pro mě je v této debatě, ne kroužit kolem hierarchického uspořádání v církvi a otázek poslušnosti, to jsem od počátku neřešil vůbec, to jste vypíchl jako téma vy, to snad nemusí nikdo řešit, to je samozřejmost, stará jak církev sama, ale „povšimnout“ si vašeho omylu,že ke spáse je nutná poslušnost vůči někomu, jehož pontifikát protiřečí poslání papeže, jež má za povinnost, vést církev správně a směrem k nebi, tak jak si to přeje její Zakladatel, podle magisteria a nauky, /která platila neměnně až do roku 2013/. Jinak slepá poslušnost by již byla neposlušností vůči Bohu a Jeho Desateru.
Zpět do školních škamen bych poslal já vás, byť nerad, ale jen proto, abyste si dopodrobna oživil, co je podstatné a co vedlejší, vzhledem ke spáse a věčnému životu a více prostudoval katechismus, kde se uvádí, proč je důležité mít Boha na 1.místě a poslouchat Jeho Slovo spolu s Desaterem. Stojí za přečtení list Galaťanům, známá pasáž 1,8-9, která je také dost výmluvná na toto téma.
Nemám dál co dodat, ale i tak děkuji za váš web, je mi sympatický…
https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=nastup-anticirkve-zaver
Není co dodat, zdá se, že i na Lumenedelumine se sdílí podobný názor jako můj, a ani on nečerpá ze žádných soukromých zjevení, jen má otevřené oči a bojuje proti lenosti nás, katolíků, čili pštrosí taktice… Avšak máme svobodnou vůli a před Pánem zaplatíme účty každý sám za sebe…a zde nepomůže výmluva na falešnou poslušnost člověku, který jde proti Bohu, protože tu od nás skutečně nikdo, kdo je věrný Bohu, nebude a nemůže chtít, tím méně náš Pán, který nám slibuje věčný život za jediné podmínky, a to, že budeme poslouchat Jeho Slovo, plnit ho a žít podle Desatera a pravé nauky církve
Ad Franta: Opravdu nemá smysl pokračovat, protože mícháte jablka s hruškami. Z toho, co jsem napsal, nevyplývá Váš závěr: „Nechci se déle zabývat vaší nesmyslnou tezí, že ke spáse je nutné poslouchat někoho, který vydává heretické exhortace a staví se nad Boží Slovo. Naopak, CIC 1983 v kán. výše uvedeném, se říká něco zcela opačného. Upozorňuji na zásadní skutečnost, budete-li poslouchat jakékoliv hereze a podle nich žít, pak se vystavujete nebezpečí, že se minete s věčným životem u našeho Pána v nebi.“
Zkusím Vám ale ještě položit jednu otázku (na které z podivných či pochopitelných důvodů neodpovídáte):
Pokud papež František nařídí, že se katolíci mají např. v sobotu večer modlit Otčenáš, tak ho neuposlechnete, protože František se nesmí poslouchat?
Martin R. Čejka
P. S.
Doufám, že se Vaše smělé teze o tom, že si člověk může vybírat, koho chce nebo nechce poslouchat, neujmou mezi dětmi.
Překvapujete mě, že nejste schopen porozumět kán. 750 §1, CIC 1983 a důkladně se nad ním zamyslet, překvapujete mě, že nemáte srovnané priority, koho je na 1.místě především poslouchat, avšak i tak zmiňovaný kánon mluví víc než jasně:
kán. 750 – § 1.
“ Vírou božskou a katolickou je nutno věřit vše, co je obsaženo v psaném nebo tradicí sděleném Božím slově, jediném pokladu víry, církvi svěřeném, a co je zároveň předkládáno jako Bohem zjevené buď slavnostním učitelským úřadem církve, nebo jejím řádným a obecným učitelským úřadem; toto se projevuje společným přijetím křesťany pod vedením posvátného učitelského úřadu; proto jsou všichni povinni varovat se každého učení, které je s ním v rozporu.“
A děti bych řádně poučil, Koho především musí poslouchat, aby jednou mohli být v nebi
a zároveň, co by případná neposlušnost mohla způsobit …
Ad Franta: Já s dotyčným kánonem žádný problém nemám, ale Vám, jak vidím, dělá problém odpovědět na moje otázky. Souhlasím, že je třeba na prvním místě poslouchat Boha, což ovšem neznamená, že nemáme poslouchat ty, jejichž autorita pochází právě od Boha, pokud taková poslušnost není překážkou spásy. Pokud je František papežem, pak mu právě taková poslušnost náleží, neboť vyplývá z jeho úřadu.
MRČ