Německá Sodoma s „požehnáním“ křesťanských demokratů

Před vypuknutím volební kampaně nehrála otázka stejnopohlavních sňatků v německé veřejné debatě významnější roli. Není divu. Ačkoliv teoreticky většina společnosti podporuje uzákonění homosňatků, tak jen málo lidí považuje toto téma za významné. V blížících se volbách pravděpodobně zvítězí se značnou převahou křesťanští demokraté (CDU) Angely Merkelové, vše by tedy mohlo zůstat postaru. Ale německá kancléřka, která dosud hájila manželství jako svazek muže a ženy, podlehla politickému tlaku a udělala obrat o 180 stupňů. V nedávno zveřejněném rozhovoru prohlásila, že změnila názor a souhlasí s tím, aby se poslanci její strany v případném hlasování v této věci řídili vlastním svědomím, nikoliv pokyny vedení. Tímto rozhodnutím se otevřela cesta k útoku na manželství. Na návrh levicových stran proběhlo 30. června hlasování ohledně „manželství“ homosexuálů. A část „osvobozených“ křesťansko-demokratických poslanců, kteří necítili povinnost hájit hlásané hodnoty, se vyjádřila „pro“.

Proč právě teď?

O homosexuálních „manželstvích“ se už v Německu diskutovalo mnohokrát. Návrhy zákonů sice ležely v právním výboru Bundestagu, tam ale nezískávaly nutnou podporu kvůli nesouhlasu sociálních demokratů (SPD), kteří k tomu byli donuceni koaličními křesťanskými demokraty. Vše se ale změnilo, když do čela SPD přišel bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Tento zapálený levičák na začátku letošního roku prohlásil, že mu záležitost homosexuálních „manželství“ leží na srdci a je rozhodnut, až nastane vhodný okamžik, prosadit patřičné zákony. Schulzovy časté výroky na toto téma probudily poněkud ospalou veřejnou diskusi. Jako první udeřili Zelení. Ti oznámili, že ten, kdo s nimi bude chtít uzavřít po volbách koaliční dohodu, musí nejprve souhlasit s uzákoněním homosňatků. Zakrátko je následovaly další dvě strany: liberálové (FDP) a právě sociální demokracie.

Najednou se ukázalo, že „zrovnoprávnění“ homosexuálů je podmínkou sine qua non pro sestavení funkční povolební koalice. CDU/CSU sice volby s největší pravděpodobní vyhraje, ale bude muset vládnout buďto s SPD, Zelenými nebo FDP, přičemž prohlášení těchto stran neznamenají nic jiného než nutnost legalizace homosexuálních manželství. Tváří v tvář vzniklé situaci změnila Angela Merkelová najednou názor. Vyprávěla ve sdělovacích prostředcích dojemný příběh o setkání s párem leseb vychovávajících osm dětí, které jim do péče svěřily státní úřady. Tato zkušenost prý kancléřku přesvědčila, že stejnopohlavní páry se mohou starat o děti. A pokud není adopce něčím špatným, tak Merkelová souhlasila s tím, aby poslanci její strany sami za sebe rozhodli, jestli podporují „manželství“ osob stejného pohlaví. Otevřeně řečeno, ze strany německé kancléřky se jedná o čistý politický oportunismus. Merkelová, která asi jen kvůli zdání sama hlasovala „ne“, zradila křesťanské hodnoty, aby měla její strana po volbách co nejširší manévrovací prostor. Voliče to neodradí, neboť podle průzkumů 83 procent Němců „manželství“ homosexuálů schvaluje a 75 procent je připraveno přiznat jim právo na adopci dětí. Proto křesťanští demokraté svým přijetím levicových požadavků příliš neriskovali.

Zkáza křesťanských demokratů

CDU však už delší dobu zatáčí doleva a ukazuje, že je připravena pro udržení vlády uzavřít smlouvu se samotným ďáblem. Za prvé, mezi křesťanskými demokraty nechyběly „homofilní“ síly. Třináct poslanců strany Merkelové otevřeně hájilo uzákonění svazků osob stejného pohlaví. Člen Evropské komise Günther Oetteinger z CDU prohlašoval, že homosňatky podporuje. Není divu, když sám bavorský premiér Horst Seehofer, který stojí v čele teoreticky nejkřesťanštější a nejkonzervativnější strany v Německu, čili CSU, krátce před hlasováním uvedl, že je pro …sice ne „manželství“ homosexuálů, ale adopci dětí homosexuálními páry! Ostatně, křesťanští demokraté v posledních měsících dvakrát ukázali, že jsou v zájmu politické moci ochotni ustoupit požadavkům homosexuálních nátlakových skupin. Nejdřív v Hesensku kvůli spojenectví se Zelenými místní vedení souhlasilo s daleko jdoucím genderovým školním vzdělávacím programem, který obsahuje zcela revoluční pojetí lidské sexuality. Katolické organizace a rodiče protestovali, ale marně. Později šéf CDU v Šlesvicku-Holštýnsku a budoucí premiér této země Daniel Günther výměnou za vytvoření koalice se Zelenými otevřeně podpořil uzákonění stejnopohlavních „manželství“. Po hlasování v Bundestagu je navýsost zřejmé, že se nejednalo o výjimky. Němečtí křesťanští demokraté prostě odhazují poslední zbytky křesťanských základů.

Je možné ještě zastavit duhovou revoluci?

Přijetí zákona v Bundestagu ještě automaticky neznamená, že na „manželství“ homosexuálů v Německu dojde. Překážkou se může stát německá ústava. Ústava přiznává „manželství a rodině“ zvláštní právní ochranu; samo o sobě sice tyto pojmy nevymezuje, ale ve všeobecně přijímaném a mnohokrát opakovaném výkladu Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe bylo manželství vždy chápáno jako svazek muže a ženy. Je tedy otázkou, jestli k zrovnoprávnění homosvazků s manželstvím stačí obyčejná změna civilního zákoníku bez změny ústavy. Část konzervativnějších poslanců CDU už dříve oznámila, že pokud Bundestag přijme levicový návrh, napadnou ho jako neústavní. A to je v podstatě jedinou nadějí, byť třeba přiznat, že velmi slabou. Podle názoru řady politiků a odborníků, a to včetně ministra spravedlnosti Heika Maase, nebude změny ústavy zapotřebí. Názor ústavních soudců, pokud jim bude zákon skutečně podán k posouzení, zjistíme každopádně až za několik měsíců.

Následky

Následky hlasování v Bundestagu mohou být velmi vážné. Je zcela zřejmé, že se tím mj. ničí pojetí manželství a dochází ke značnému právnímu zmatku. Není třeba si nic nalhávat, homosexuální aktivisté po tomto svém úspěchu neusnou na vavřínech, přičemž je dost pochybné, zda jim nyní budou křesťanští demokraté schopni a ochotni vzdorovat.

Lze rovněž očekávat nové problémy v německé církvi. Dosud se biskupové snažili s vládou vycházet dobře, ale v případě homosexuálních „manželství“ byli neobvykle kritičtí. Vyjádřili svou obavu, že rozdílnost mezi církevním a státním pojetím manželství povede k vážným potížím a možná i k nátlaku na duchovní. To je více než pravděpodobné. A pokud zvážíme sílu krajně liberální síly v německé církvi, není vyloučeno, že rozhodnutí Bundestagu dodá vítr do plachet duhovým revolucionářům v Církvi.

Dále se rodí obavy, že dojde k nátlaku na jiné země. Dosud se rozhodující evropské instituce otázce homosňatků příliš nevěnovaly, což není divu, když nejvlivnější země EU neuznávala jejich „rovnoprávnost“ s manželstvím. Nyní tato překážka padla. Není těžké si představit, že pro Evropskou komisi a další evropské levicové struktury bude uzákonění „manželství“ homosexuálů Berlínem silným argumentem k ještě většímu nátlaku na země, které odmítají západní „pokrok“.

Smutné je, že kancléřka Angela Merkelová na závěr svého třetího funkčního období prokázala Evropě bezesporu nemilou službu, kdy v souvislosti s narůstající válkou kultur vyvolanou islámskou imigrací oslabuje základy evropské civilizace. Dějiny jí nepoděkují.

Paweł Chmielewski

 

Převzato z pch24.pl. Mírně zkráceno.
Přeložila Marta Trnková.

1 Komentář k "Německá Sodoma s „požehnáním“ křesťanských demokratů"

  1. Marek | 23.7.2017 z 19:48 |

    2.6.oznámil Trump odstúpenie USA od klimatickej dohody
    „Je to jako facka do tváře,“ zhodnotil Trumpův krok arcibiskup Marcelo Sanchez Sorondo, kancléř Papežské akademie věd a blízký papežův spolupracovník (vid katýd.cz)

    17.6. ocenil pápež Merkelovú medailou „Za zásluhy…“
    30.6. nemecký parlament schválil svadby homosexuálov.

    Tak sa pýtam: Kto koho ocenil a komu dali vlastne facku ???
    Trump pápežovi ? Papež Merkelovej ? Merkelová pápežovi ?

    http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/papez-ocenil-nasazeni-merkelove-pro-mir-posilil-ji-v-jejim-boji/1497984
    http://www.katyd.cz/zpravodajstvi/cirkev-se-stavi-za-ochranu-planety.html

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*