Semín: Synovské napomenutí Tomáše Halíka a mlčení Lidových novin

Když počátkem října vyšel v Lidových novinách článek Tomáše Halíka „Vzpoura proti papeži?“ (on-line vyšel také zde: http://www.christnet.eu/clanky/5954/vzpoura_proti_papezi.url ), tušil jsem, že nezůstane jen u tohoto jediného textu. V průběhu měsíce přišel Halík s iniciativou na podporu papeže Františka, k níž se připojili teologové či příslušníci jiných profesí, prosazující tu kněžské svěcení žen, tu koncelebraci s protestanty. Je svým způsobem dobře, že taková iniciativa vznikla, neboť zřetelně ukazuje falešnost občasných Halíkových hlášek, že on přeci není žádným modernistou. I to, jací lidé vlastně s Františkovým kurzem souzní.

Aby Halíkův článek nezůstal bez odezvy, napsal jsem na něj krátkou repliku (napsal bych ji delší, ale měl jsem redakcí LN stanovený rozsah) a po dohodě s redaktorem Lidových novin ji zaslal ke zveřejnění. Přišla mi odpověď, že diskuse na toto téma je potřebná a že článek určitě vyjde. Od té doby uběhly více jak dva týdny a článek stále leží v redakčním šuplíku. A tak ji zveřejňuji zde, jakkoli vím, že se kritický rozbor Halíkových východisek k běžnému čtenáři LN touto cestou nedostane. Snad ale poslouží jiným. Nejlépe Tomáši Halíkovi samotnému.

 

Asi málokoho překvapilo, že se ve sporu o aktuální směřování církve staví Tomáš Halík na stranu papeže Františka. Ve svém článku „Vzpoura proti papeži?“ kritizuje postoj těch, kteří papeže vyzvali ke kritické reflexi apoštolské exhortace Radost lásky, v níž je pod diktátem situační etiky relativizována nerozlučitelnost manželství a z něho vyplývající praxe církve při udílení svátostí. Jak je jeho špatným zvykem, polemiku s iniciátory a signatáři Correctio filialis nevede Halík věcně, ale ad hominem.

Když už zvolil tuto metodu, měl se alespoň vyvarovat nepravdivých výroků. Mezi signatáři jsou jak biskupové, tak významní teologové. Halík prostě jen předpokládá, že se čtenář se jmény oněch 235 signatářů „synovského napomenutí“ neseznámí a že významným teologem je jen ten, kdo o víře uvažuje stejně heterodoxně, jako on. Není také pravda, že se v převážné většině jedná o profesory v penzi. Mnozí z nich v akademické sféře aktivně působí a jsou často mladší, než je Halík. Klame také tvrzením, že velkou část signatářů tvoří „schismatická skupina příznivců exkomunikovaného arcibiskupa Lefebvra (Bratrstvo Pia X.).“ Pominu-li fakt, že Halík ani nezná pravý název tohoto církevního společenství (Kněžské bratrstvo sv. Pia X.), jakož i to, že papež Benedikt XVI. ony putativní církevní tresty již v roce 2009 zrušil, pak o jaké většině tu hovoří, když jsou mezi 235 signatáři pouhé 3 osoby (jeden biskup a dva kněží), kteří k této kněžské společnosti přináleží?

Úvodní pasáž Halíkova článku proto nemohu vnímat jinak, než jako záměrně manipulativní dehonestaci tohoto prý jinak „bezvýznamného dokumentu“. A nyní k meritu věci. Již z toho, jak Halík používá pojem víra, je zřejmé, že k tématu nepřistupuje jako katolický teolog, ale jako „neutrální“ religionista. Kristem založená církev je pro něj jen „jednou z židovských sekt“, jež svoji svébytnou náboženskou identitu získává teprve působením apoštola Pavla. „Náboženskost“, definovanou ritualistickou vnějškovostí, uzavřeností a zmrtvělým zákonictvím, klade do protikladu k živé víře, zaměřené k dialogu s okolním světem a trvalé reformě našich dobově podmíněných náboženských představ. Jakkoli to Halík verbálně popírá, staví se tím do jedné linie s církví odsouzeným modernismem. Odmítá totiž představu, že se obsah toho, v co katolík věří, nemůže, ani s ohledem na údajné požadavky doby či „změnu paradigmatu“, měnit. Všimněme si, jak nejen v tomto článku zdůrazňuje nový dějinně-kulturní kontext, dobu postmoderny a radikálního pluralismu. Proč asi?

V Halíkově mentálním světě přeci není možné, aby církev zastávala stejné učení, jako v době svého zřejmě pubertálního zápasu s osvícenstvím! Nevím, nakolik si to Halík uvědomuje, ale z naukově pevně vymezené nadpřirozené víry tak činí pouhý přirozený, subjektivní cit, vylučující z jeho obsahu vše, co by mohlo být chápáno jako všeobecně závazné a nadčasově platné. Tím se však dostává do rozporu nejen s „obdobím piánským“, ale i „ježíšovským“ či „pavlovským“. Vždyť jak evangelia, tak dopisy prvních apoštolů, jsou plné výroků o závaznosti a neměnnosti Kristem hlásané nauky. Proto také církev vždy hájila Ježíšovu nauku o nerozlučitelnosti manželství a objektivně hříšné povaze cizoložství. Kdo tak činí i za „reformního“ papeže Františka, však není pro Halíka dobrý křesťan, ale farizej. Jím zvolený příměr s kamenováním cizoložnice je navíc veskrze falešný. Zapomněl snad na závěrečná Ježíšova slova: „Jdi, a již nehřeš“?

Halík se mýlí i v jiném ohledu. Františkův pontifikát není reformní, ale revoluční. Pravá reforma totiž nevyvolává naukový zmatek a svévoli, ale odstraňuje omyly a napravuje chybnou či nedokonalou praxi. Tedy pravý opak toho, co zažíváme dnes. V jednom ohledu však s Halíkem souhlasit lze – snahy o skutečné reformy v dějinách církve se skutečně mohou setkávat s odporem. A nemusíme zacházet do časů zakládání žebravých řádů. I dnes jsou z různých církevních úřadů a akademických institucí systematicky odstraňovány osoby, jež z nastoleného Františkova „milosrdného“ kursu neprojevují dostatečné nadšení. O ostrakizaci pejorativně cejchovaných „předkoncilních“ katolíků ani nemluvě. Selektivní pojetí dialogu (bavím se jen s tím, kdo smýšlí alespoň tak pokrokově, jako já) a milosrdenství („nepodám eucharistii tomu, kdo má placku s přeškrtnutým minaretem“) nakonec nesvědčí o ničem jiném, než o velké porci pokrytectví.

Snaha modernistických teologů, využívajících naukové rozkolísanosti papeže Františka, o zrelativizování katolické nauky v oblasti víry i mravů, se v církvi nesetkává se všeobecným nadšením. Halík to ví, a proto útočí na ty, kdo se rozhodli již více nemlčet. Zjevné nepravdy, křečovité moralizování ani psychologizace oponentů však k obsahově přesvědčivé polemice rozhodně nestačí.

Michal Semín

10 Komentářů k "Semín: Synovské napomenutí Tomáše Halíka a mlčení Lidových novin"

  1. Libor Rösner | 24.10.2017 z 15:29 |

    Možná bych dal do názvu „Bratrské napomenutí“ a na obrázek Halíka na ruském tanku:). Ale jinak jako vždy dobře napsané.

  2. ludovit kosik | 24.10.2017 z 19:55 |

    Vdaka za napisanie a zverejnie tohto clanku ludovit

  3. Petrus de Vieruelde | 24.10.2017 z 22:08 |

    Ta podoba mezi Pánem Ježíšem a papežem Františkem v závěru Halikova článku je pro mě absolutně neuchopitelná. Pán Ježíš psal prstem … a řekl … – papež František nedává odpověď a mlčí i vůči krokům německé, maltské i české biskup. konference. Časem se františkovci, halikovci i jini modernisti budou více a více profilovat – pokud by to už tak nestačilo. Je taky na nás, aby jsme se taky profilovali – hlavně napodobovali Pána Ježíše co nejvíce.

  4. Štěpán | 25.10.2017 z 9:07 |

    mě vždycky překvapuje, jak se postupem z jednoduchých věcí stanou složité. První křesťané určitě neměli titul doctora teologie a přesto chápali pravdy víry správně. Dnes se na to nabalují pseudovědecká pojednání (tím nemyslím skutečnou vědu např. sv Tomáš Akv.) kolikrát záměrně složitá (čím víc cizích slov tím vědečtější že) až se v tom člověk ztratí. Nehledal bych složitosti tam kde je potřeba jasně říct jak to je. A to se bohužel neděje (zejména z vyšších míst).

  5. Markéta Malcová | 25.10.2017 z 16:06 |

    Michal využil maximálně prostoru, který mu byl LN vymezen. Škoda, že to nebylo (zatím?) zveřejněno. Pan PT Halík je velmi neklidný člověk. Jeho stálý vnitřní nepokoj budí soucit. Nedivím se, že mu tento stav nevyhovuje a „bojuje“. Jenomže každý katolík ví, že boj se vede především s vlastními špatnými sklony; to je ale nepříjemné, zvlášť, když se to nechá zajít příliš daleko. Myslím, že Pater Tomáš Halík se dostal do stavu, kdy si už neumí pomoci. Pokud jde o lidovky, asi je tam (ze strany majitele, potažmo vedení) snaha o občasné „duchovní ozvláštnění“ standardního obsahu… Sama jsem zvědavá, jak se to vyvine. Mám na mysli, kdy dosud vcelku racionálně se projevující vlastník, potažmo redakce, usoudí, že bláboly mistra Halíka nemají zapotřebí, protože jim více škodí než prospívají a našeho největšího duchovního velikána vypoklonkují. – To víte, lidi chtějí něco nového, Halík už netáhne.

    Na tom krátkém Michalově článku je pěkně vidět, jak přesně se umí vyjadřovat vzdělaný a logicky uvažující laik, na rozdíl od církevní osoby, u níž by mělo být vzdělání a logické myšlení předpokladem veřejného působení, ale není.

  6. Pamětník | 28.10.2017 z 13:24 |

    Smutné je, že teorie podobné té, kterou zastává a šíří pan Halík vnášejí znatek do myslí katolíků. Pokud se pan Halík domnívá, že to, več lidé věřili po tisíciletí, je neplatné, ať svůj problém vyřeší diskusí s poučenými odborníky. Dospějí-li k určitému závěru, ať jej předloží veřejnosti. Šíření neprověřených teorií a atakování odpůrců v tisku pokládám za nevhodné.

  7. „Pastorální“ iniciativy tohoto zbrusu nového typu „služebníka služebníků božích“ na papežském trůně – mluvím o papeži Františkovi – začaly pro mne jeho zbrusu novým pastorálním pozdravem vůči davu, čekajícímu na výsledek konklave, slyš: Bona sera!
    Že tyto iniciativy jdou dobře pod vousy mistru Halíkovi a jemu podobným i když
    bezvousým rakouským veličinám, které Halíkovu iniciativu podepsali, včetně Marty
    Heiszerové (!) nikoho nepřekvapí. Jestli jsou Františkovy iniciativy, na jejichž
    konci zvedá hlavu anathema v Kristových slovech Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!
    „teologicky správně ošetřeny“ není jist před sebou sám papež, který nadbíhá cizoložným
    a mlčí k přirozenému právu obětí rozvodu.
    Jestliže nápadně stručný apel Mistra Halíka a ostatních má povzbudit papeže k tomu, aby,
    prakticky tj. de facto rozloučil to, co sám Bůh spojil, mohli si autoři ušetřit vedle
    plné podpory v poslední větě aspoń modlitbu na tento účel. Nejsem si jist, ke komu se
    budou modlit. Jejich deklaraci by slušelo ukončit nejvýš výmluvným pozdravem Bona sera!

  8. Josef Klíma | 29.10.2017 z 15:27 |

    Ad František. Vámi anoncovaný článek Pozvání k dialogu s profesorem Sousedíkem je dalším příkladem pokrytectví a doslova slizskosti pana Halíka. Přestože sám nedokáže na názory oponentů reagovat jinak, než právě užíváním argumentů ad hominem, dojemně si stěžuje na útoky na svoji osobu. Papeže Františka by přitom určitě rád následoval i v důsledné likvidaci konzervativních oponentů. Jak jinak si také vysvětlit ne zrovna excelentní článek prof. Sousedíka, než jako snahu o záchranu profesní existence svých žáků podkuřováním panu Halíkovi?

  9. spyko | 29.10.2017 z 22:06 |

    Pokud pan Halík promlouvá jen k věřícím,je to jeho hodnocení,jenže on promlouvá ve své namyšlenosti ke všem,tedy i k nevěřícím,nevidím v něm reformátora,ani v papeži-dřív to jsou zrádci víry pachtující se s islámem,jako ateistovi by mi to mohlo být jedno/křtěný katolík/,jenže tento nabubřelý radobykněz si myslí,že je spasitelem,pokud ne světa-tak aspoň zemí Českých,není-je to slizký jidáš,který si myslí že zachraňuje krista,nebo přinejmenším jeho ovečky,vtělil se i do reformátorů Husa a Martina Luthera?Namyšlenost!-není to náhodou hřích?,článek je v pohodě,proč tedy není zveřejněn?VADÍ NĚKOMU!

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*