Ponořme se do latiny 78 – Komparativ přídavných jmen

V 63. lekci jsme se seznámili s názvy positiv, komparativ a superlativ pro stupně, a zůstali jsme u superlativu, jelikož je s ním v latině jednodušší práce. Nyní si doplňme znalosti týkající se komparativu čili druhého stupně. On se totiž vyskytuje v liturgických textech velmi zřídka, takže jeden nemá obvykle moc příležitosti se s ním v praxi setkávat.

O 8. neděli po sv. Duchu ke konci Evangelia Kristus vysvětluje, že fílii hujus saéculi prudentióres fíliis lucis…sunt (doslovně „synové tohoto století chytřejší synů světla…jsou“). Vazbu „chytřejší synů světla“ známe v češtině z úsloví „ráno moudřejší večera“, čili „ráno je moudřejší než večer“, a podle toho lze porozumět i té větě z Evangelia jako „synové tohoto století chytřejší než synové světla…jsou“. A setkáváme se s komparativem prudentióres, evidentně v nominativu maskulina v plurálu. Odhadujeme (správně), že jde o případ e-skloňování a že nominativ maskulina v singuláru by byl prudéntior. Jak se takový tvar odvozuje z prvního stupně?

V 63. lekci jsme vycházeli z genitivu singuláru; cílem byl sice superlativ, ale nyní použijme velmi podobný postup pro komparativ. Pamatujete se, že genitiv singuláru jsme ještě museli zbavit koncového –s, zůstala koncovka –i, ke které jsme pro superlativ připojili –ssimus. A nyní místo –ssimus pro komparativ připojíme něco jiného, totiž –or. A máme nominativ singuláru, nejen maskulina ale i feminina. V našem případě prudens, genitiv prudéntis, po odstranění koncového –s dostaneme prudénti– a doplněním přípony komparativu získáme prudéntior. A hned prozraďme, že pro neutrum by bylo nutno použít cosi jiného, a to –us, takže výsledkem je prudéntius.

Takové neutrum nacházíme v Evangeliu pro 18. neděli po Svatém Duchu. Ke konci vysvětluje Kristus farizeům téměř po lopatě, že má moc odpouštět hříchy stejně jako uzdravovat a že jedna z těchto složek moci svědčí i o druhé. A vyslovuje řečnickou otázku Quid est facílius, dícere: Dimiténtur tibi peccáta tua, an dícere: Surge et ámbula? Třetí slovo je neutrum od fácile (snadné), takže přesný překlad zní „Co je snazší, říci Odpouštějí se ti hříchy tvé, nebo říci Vstaň a choď? Rozeberme podrobně: genitiv od fácilis je opět fácilis, takže „snadnější“ je v latině facílior (v maskulinu a femininu) a facílius (pro neutrum).

Doplňme ještě, že tvar pro neutrum reprezentuje v latině také komparativ odpovídajícího příslovce; tedy facílius lze dle kontextu přeložit jako „(to) snadnější“ a jako „snadněji“, prudéntius jako „(to) chytřejší“ a jako „chytřeji“.

Podobně jako v případě třetího stupně, i pro druhý stupeň má latina nepravidelné tvary, a to u těch adjektiv, které mají nepravidelné tvary třetího stupně.

Tak „větší“ se řekne majus (psáno též maius). Známe ho z rozhovoru Krista s Pilátem popsaného ve velkopátečních Pašijích: zbičovaný Kristus mu říká qui me tradidit tibi, majus peccátum habet tedy „kdo mě vydal tobě, větší hřích má“. Pokud jsou velikonoce velmi pozdě, můžeme slyšet o šesté neděli po Zjevení Páně v evangeliu o zasetém malinkém zrníčku hořčice, že „když vyroste, větší je (ze) všech bylin[1] (tj. než všechny byliny)“: cum créverit, majus est ómnibus oléribus; připomeňme, že créverit je konjunktiv perfekta[2] – nejprve musí totiž semínko vyrůst a pak teprve je větší…).

A perikopa o kající ženě, čtená ve čtvrtek po Smrtelné neděli, obsahuje několik příkladů pro komparativ „větší“ (maior, maius) a „menší“ (minor, minus). Necháváme na čtenáři, aby si je sám našel a pochopil jejich gramatický kontext.

„Lepší“ se v latině řekne melior, melius. Tak v perikopě-detektivce o koupající se Zuzaně (čtené, jak už z minulých lekcí víme, o sobotě po třetí postní neděli), Zuzana rozebírá možnosti: buď se podat chtíčům papalášů, nebo se vydat křivému odsouzení a rozhodne, že před Bohem je „lepší“ (melius) to druhé.

Evžen Kindler

 

[1] Oles, oléris (původně holes, holéris avšak v pozdní latině se počáteční h nejen nevyslovovalo, ale už ani nepsalo) znamená cosi jako „zelenina“, „rostlina sloužící jako zelenina“.

[2] Viz 72. lekci; zde od cresco, créscere, crevi (s dlouhým e), pro konjunktiv perfekta je koncovka –i nahrazena erit.

Přidej komentář jako první k "Ponořme se do latiny 78 – Komparativ přídavných jmen"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*