Ekonomický pohled na vymírání společnosti

Starší lidé si jistě pamatují rčení, které bylo velmi populární za první komuny[1]: „Socialismu se nelekej; hodně vzdychej, málo dělej!“ To doplňovalo snad ještě populárnější úsloví: „Ať se stojí nebo leží, dva tisíce nám náležejí!“

I když strana neúnavně burcovala lid k zvýšení produktivity a Edward Gierek[2] během slavných „hospodářských návštěv“ na dané téma hovořil dokonce i s krávami, výsledky všech těchto výzev a nabádání byly mizerné. Proč tomu tak je, ukázal americký ekonom Gary Stanley Becker, který dostal v roce 1992 Nobelovu cenu za ekonomii, a to mj. za postřeh, že lidé se chovají, jako kdyby kalkulovali, byť to třebas to nedělají. Svá pozorování shrnul v knize s názvem The Economic Approach to Human Behavior („Ekonomický pohled na lidské jednání“). Vyplývá z nich, že lidé mají sklon postupovat cestou nejmenšího odporu, jinými slovy: snaží se dosáhnout co největších zisků co možná nejmenšími náklady. Beckerova teorie poměrně dobře vysvětluje řadu jevů, včetně demografické krize v zemích s rozsáhlým „sociálem“ [tj. sociálním systémem ‒ pozn. překl.].

Jak je známo, základní buňkou společnosti je rodina, která plní různé důležité funkce, mezi jinými ekonomickou. V rodině se z pokolení na pokolení shromažďuje majetek a rodí se děti, které jsou v normálních podmínkách chápány jako investice. Osud starých lidí totiž závisel za prvé na tom, jestli měli děti, za druhé na tom, jestli tyto děti získaly nějaké společensky prospěšné dovednosti, a za třetí, jestli byly vychovány v duchu zodpovědnosti nebo nikoliv. Lidé se tudíž snažili mít děti, přikládali velkou váhu jejich vzdělání, ať už na úrovni řemesla nebo vyššího vzdělání, a dbali o jejich dobrou výchovu v duchu zodpovědnosti, protože bylo v jejich vlastním nejlepším zájmu.

Zavedení nucených všeobecných sociálních pojištění tento svazek zpřetrhalo. Osud starých lidí už zdánlivě přestal záviset na tom, jestli měli děti, jak je vychovali a jaké vzdělání jim zajistili, ale od výše důchodu. Proto děti postupně přestaly být chápány jako investice a začaly být vnímány jako zátěž; náklady na jejich výchovu a vzdělání se střetávaly s výší povinně odváděného pojištění, na které závisela výše důchodu. Za takového stavu se začalo stále více lidí vyhýbat plození dětí, což se jim dařilo o to snadněji, že stát, který spravoval sociální pojištění, měl zájem, aby do systému plynulo co nejvíce peněz a nedocházelo k jejich „plýtvání“ na výchovu a vzdělání dětí. Proto vlády, vcházejíce vstříc zájmům „systému“ a přáním lidí, začaly schvalovat antikoncepci a legalizovat umělé potraty.

Ale po uplynutí dvou pokolení, tedy po padesáti letech, se ukázalo, že ve společnosti dramaticky vzrostl poměr starých lidí, s nimž si nikdo neví dost dobře rady. Navíc, jelikož náklady pojišťovny v souvislosti s péčí o takového starce v posledních šesti měsících jeho života jsou zhruba stejné jako náklady na péči stejného člověka za celou předchozí dobu jeho života, rostou tlaky, aby se toto nákladné období zkrátilo, a nejlepší by bylo, kdyby vůbec nenastalo. Krátce řečeno, ve státech, kde se sociální systémy blíží bankrotu, čili vlastně všude, sílí i propaganda eutanazie. Proto je eutanazie druhou stranou mince, jejíž první stranou jsou potraty. Zdá se, že nelze vyřešit demografickou krizi bez odstranění příčiny, která ji způsobila.

Stanisław Michalkiewicz

 

Komentář na Radiu Maryja v rámci cyklu „Myśląc Ojczyzna“ ze dne 24. května 2018.
Přeložil MRČ.

[1] „První komunou“ má autor na mysli období vlády komunistů v Polsku do roku 1989. – Pozn. překl.

[2] Edward Gierek byl první tajemník Polské sjednocené dělnické strany v letech 1970 až 1980. – Pozn. překl.

11 Komentářů k "Ekonomický pohled na vymírání společnosti"

  1. Počkejte, takže zrušit důchody a zdravotní pojištění? Děti totiž občas všechny umřou, občas rodiče nechají na holičkách, nebo nemají dost ani pro sebe. Rozumím tomu dobře, že důchody dle autora způsobily eutanázii, a tedy se mají zrušit?

  2. Jste proti důchodům a soc. a zdrav. pojištění?

  3. Ad ýha: Nikoliv proti dobrovolnému, ale vynucenému státem.

    MRČ

  4. Lucie Cekotová | 12.6.2018 z 8:13 |

    Sociální a důchodový systém v naší dnešní podobě může fungovat jen tehdy, je-li dost mladých pracujících lidí, kteří do něj přispívají. Zároveň ale odrazuje lidi od toho, aby měli děti. Za situace, kdy naše populace vymírá, zákonitě fungovat nemůže. Je nespravedlivý v tom, že ve stáří na tom bude lépe ten, kdo se celý život sobecky staral jen o sebe, o svou kariéru a hmotný blahobyt včetně úspor na stáří, než člověk s početnou rodinou, který investoval do dětí (a ještě do „solidárního“ systému přispíval). A ano, přinejmenším nepřímo vede k prosazování euthanasie. Už dnes platí, že nejlepší pojistkou na stáří je početné a dobře vychované potomstvo, které počítá s povinností postarat se o staré rodiče, tak jako se oni v dětství a mládí starali o něj. Pokud by ten, kdo se stará o vlastní rodiče, byl zbaven povinnosti přispívat na cizí, bylo by to rozhodně spravedlivější.

  5. Když zavedete to, co říkáte, nedostane se péče všem starým lidem. Někomu umře jediné dítě, na někoho se vykašlou, třetího děti nebudou mít řízením osudu dost pro své vlastní holé přežití. Dětí mají mít každí rodiče v průměru 2 plus dět. úmrtnost. Jinak buď vymíráme, nebo se počet naopak zvyšuje. Oboje je, když je to velké, spojeno s problémy. Navíc byste znevýhodnil ty s chudšími dětmi oproti těm s bohatšími, ačkoli oba vychovali děti stejně dobře. K problému, že se křivdí lidem s více dětmi a upřednostňují se kariéristé: 1) můžete, když už, zavést důchod ne dle příjmů, ale dle odpracovaných hodin. 2)řekl Solón: „Jde-li kdy o velký čin, těžko se zalíbit všem.“ Je nadlidský úkol vymyslet zákony úplně bez chyb, nevhodných formulací a dokonale spravedlivý systém, i když je správné a nutné se tomu co nejvíce přiblížit. Kdo se postará o kněží a řeholníky? Chtělo by se církvi?

    Zrušili byste i zdravotní pojištění a bezplatné vzdělání?

    Jestli Vám důchody vadí jen kvůli komunistům, zavedl je Bismarck.

  6. @ýha: Nevytápěný kostel poskytuje lepší přístřeší, než všechny klimatizované pobočky, úřady a instituce pečovatelského státu. A obávám se, že komu toto není jasné jako 1 + 1, ten s podobnou lehkostí vymete i všechna ostatní mrtvolná zakoutí, eutanázií počínaje (stačí si přečíst libovolnou internetovou diskuzi pod článkem o Davidu Goodallovi – ten si ostatně „náhodou“ nechal vpravit tzv. smrtící lék za doprovodu Beethovenovy eurohymny č. 9) a kanibalismem konče (počet případů konzumace člověka člověkem v Evropě za posledních 100 let bude „náhodou“ vyšší než za celé předchozí tisíciletí).

  7. Pokud není válka nebo hladomor, neměla by společnost připustit šanci, že někdo zajde bez pomoci třeba v pangejtě. Při Vašem modelu péče dětmi vždycky zbyde někdo, kdo je nemá, komu zemřely, koho děti jsou chudé. Nepomůže se všem. Pokud Vám vadí důchod dle výše příjmů, můžete jej stanovit podle počtu odpracovaných hodin.

    Souhlasíte se všeobecným zdravotním pojištěním?

    Populace má být stabilní, tzn. 2 děti plus úmrtnost. Problém je nejen méně, ale i více.

    Prosím Vás o zveřejnění již tak hrubě zredukované verze a o vysvětlení předchozích chyb, abych se propříště poučil.

  8. Ad ýhá: A co brání, kromě ideologických předsudků, zavedení dobrovolného důchodového systému nebo zdravotního pojištění? Navíc státní důchodový systém je prostě, mírně řečeno, značně neefektivní. Pokud si vezmete náklady na jeho spravování (papírování, úředníky atp.), tak nakonec zjistíte, že polovina peněz se někde „ztrácí“.

    Pokud jste zmínil, že „sociál“ zavedl Bismarck, tak Vám doporučuji si přečíst dobové zprávy, k jakému neskutečnému propadu porodnosti došlo a jaká panika vznikla.

    MRČ

  9. Lucie Cekotová | 18.6.2018 z 16:36 |

    Ze všeobecného zdravotního pojištění se u nás platí antikoncepce a umělé oplodnění. Už jen to je na něm amorální. – Na to, aby stát podporoval ty, kdo se nezaviněně dostanou ve stáří do těžké sociální nouze, by měl mít sociální systém – ale jenom na to. Důchodový systém v současné podobě je drahý a nespravedlivý – a bude hůř. Už dnes, když se člověk ocitne v pětapadesáti bez práce (alespoň v některých profesích), nezbývá mu než do důchodu živořit na Úřadu práce, protože ho nikdo nezaměstná, přičemž doba tohoto živoření se prodlužuje se zvyšujícím se věkem pro odchod do důchodu. Zároveň se snižuje částka, z níž se mu důchod vypočítává. A ano, o kněze a řeholníky by se skutečně měla postarat Církev, potažmo jejich řády. Vždycky to tak bylo.

  10. Radek | 19.6.2018 z 14:16 |

    Martine,
    můžete mi prosím dát odkaz na ty dobové zprávy a paniku? Byla ta situace charakteristická jen pro Německo nebo se něco podobného odehrálo i u sousedů (FR, R-U, NL)? Děkuji. Šmudla

  11. Ad Radek: Pokusím se to najít. Četl jsem v jedné knize o sporech mezi socialisty a konzervativci ohledně dramatického poklesu porodnosti v té době. (Bohužel jsem si neudělal poznámky a teď tu publikaci nemohu najít.) Konzervativci z toho obviňovali socialisty, protože šíří demoralizaci národa, a socialisté z toho obviňovali konzervativce, jelikož spatřovali příčiny poklesu porodnosti v nízkých sociálních podmínkách pracujících.

    Prozatím podávám alespoň vyčerpávající studii ze současnosti: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/scpwps/ecbwp1734.pdf?86b61b96a321c59408f046846e202b70

    MRČ

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*