Sen o dvou sloupech

 

Svatý Jan Bosco vypravoval chlapcům večer 30. května 1862:

 

„Viděl jsem se ve snu na vysokém skalním útesu v moři. Byl jsem přítomen veliké a prudké bitvě mezi dvěma loďstvy. Loď řízená papežem potápěla nepřátelské loďstvo, osvobodila se pokaždé od jejich útoků. Vítězně plula po hladině rozčeřeného moře. Kdežto nepřátelské lodi se potápěly a strhovaly s sebou do hlubin své zbrojnoše a zbraně.

 

Nepřátelské lodi byly opatřeny ostrými zobci, hořícími paličskými pochodněmi, puškami a bombami. Bomby byly knihy, které nepřátelští námořníci vystřelovali na papežskou loď. Obklopena menšími pomocnými lodicemi vítězně odolávala všem útokům. Kormidelník-papež při jednom z útoků padl. Nový kormidelník zvolený kormidelníky-biskupy menších lodiček ujal se s velikou energií řízení veliké lodi a zavedl loď mezi dva sloupy, nestejně veliké, ale čnějící mohutně nad vlnami a zvoucí loď, aby u nich zakotvila.

 

První z obou sloupů byl zvláště veliký a silný, a měl pod hlavicí nápis: Salus credentium (,Spása věřících‘). Tento sloup na svém vrcholku pozvedal k modrému nebi bílou svatou Hostii.

 

Druhý, menší, ale taktéž mohutný sloup nesl nápis: Auxillium Christianorum (,Pomocnice křesťanů‘). Tento sloup měl nad hlavicí sochu Neposkvrněné Panny Marie.

 

Oba sloupy měly na podstavci mnoho záchranných kotev. Na jednu z těchto kotev navlékla papežská loď své řetězy, a zůstala tam ve znamení vítězství s věrnými lodicemi, které zakotvily kolem ní, uprostřed nepřátelských lodí zmítaných vichřicí, vlnami a sžíraných plameny.“

 

Sen o Marii, Matce a Královně všehomíra

 

Večer 1. ledna 1866 vypravoval svatý Jan Bosco chlapcům jiný, velice poučný sen o Panně Marii:

 

„Viděl se ve snu v krajině zaplavené bahnitou vodou. Prchá se svými chlapci, aby nebyli zátopou zachváceni. Potom nalézají se na chatrné pramici, ocitají se uprostřed prudkých větrů, jsou ohrožováni silnými vichry. Plachta na pramici je potrhána od větru. Don Bosco stojí uprostřed pramice, chlapci kolem něho. Volá je a napomíná, aby se modlili a aby se nevzdalovali od něho.

 

Přece však někteří spadli do špinavé vody. Klerici Dona Bosca snažili se je vytáhnout a zachránit. Příboj kalné vody je strhuje dál a dál od záchranné pramice. Plavidlo se pohybuje kolem ostrůvků, po nichž lezou krokodýli, hadi a ovinují se kol nešťastných chlapců, kteří vlastní neopatrností se ocitli ve vodě. Na jednom ostrově sálala ohnivá pec. Také do jejího jícnu se někteří z chlapců zřítili. Na blízku tohoto ohnivého otvoru byly výstražné nápisy, které upozorňovaly, že tam padnou, kteří se oddávají hříchu nečistoty.

 

Nad všeckou touto hrůzou, nad zfialověnými a olovněnými mraky klene se krásná duha. Na ní září veliká písmena: M. E. D. O. U. M. To jsou začáteční písmena latinských slov: Mater et Domina omnis universi Maria. („Maria jest Matka a Královna všehomíra.“) V záři jména Maria jest v dáli vidět mohutný a nádherný hrad, který kyne plujícím a zve je k sobě. Tam zaznívají jásavé a vítězné zpěvy těch, kteří šťastně dopluli k cíli.“

 

 

Převzato z Chvilky u nohou Matky Boží, Loštice 1942.