Uražení muslimové

Hubert Kozieł

Prasátko - Jeden z největších nepřátel islámského světa

Civilizace rodem z pouště byla vždy nepřátelská vůči Evropě – a dnes stále úspěšněji vnucuje milionům lidí úctu ke svému falešnému prorokovi. Dokonce i Kristův náměstek pod vlivem hrozby pogromů na křesťany lituje nepochopení svých slov o vyznavačích ze znaku půlměsíce.

Když se jim něco nelíbí v našem chování, když nejsme takoví, jakými nás chtějí mít, tak podpalují velvyslanectví, vyhazují se do vzduchu v autobusech, podřezávají lidem krky a vyhrožují, že nás všechny povraždí, dokud neuznáme, že islám je „náboženstvím míru“ a že „není Boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok“. Islám je náboženstvím, jehož vyznavači se nejčastěji cítí uraženi a dávají nám to najevo organizováním bezpočtu protestů. Co je tak uráží?

Celkem nedávno muslimy urazila skleněná krychlová budova na Páté avenue v New Yorku, v níž sídlí prodejna společnosti Apple. Urážka spočívá v tom, že její architektura připomíná svým tvarem Kaabu v Mekce (navíc byla budova během stavebních prací zahalena černou fólií!) a stejně jako Kaaba i prodejna je otevřena dvacet čtyři hodin denně. Dokonce se v muslimských kruzích rozšířila fáma, že se budova ve skutečnosti jmenuje „Apple Ka’aba“ a prodává se v ní alkohol. Ti, kdo bydlí v krychlových domech, by se už pomalu měli začít bát…

Koncern Burger King musel zničit tisíce obalů na zmrzlinu, protože nějaký muslim vyhrožoval džihádem – čokoládový vzorek na vanilkovém podkladu mu totiž připomínal jedno z Alláhových jmen psaných arabsky.

Muslimům se také nelíbí pokladničky ve tvaru prasátek. Ze sociálního oddělení úřadu radního v birminghamské čtvrti West Midlans musely z příkazu vyšších míst zmizet veškeré předměty spojené s tímto zvířetem. A to jak porcelánové figurky, kalendáře, polštářky, tak dokonce i dózy na kapesníky s obrázkem Prasátka z Medvídka Pú. Stalo se tak po šokující události: jistý muslim dostal v zásilce z úřadu jako pozornost plyšové prasátko.

Turecká státní televize mezitím vyřadila z programu animovanou verzi Medvídka Pú, protože v ní hraje… Prasátko. Islámští duchovní ze Saudské Arábie rozpoznali v Pokémonech sionistické spiknutí. Jejich kolegové z Iránu zase našli známky sionistických piklí ve filmu Piráti z Karibiku II; zatím ovšem není jasné, čemu mají sloužit…

Dánští muslimové byli dotčeni tím, že jsou v místních obchodech prodávány „židovské dorty“. Tyto výrobky nemají kromě názvu nic společného s Židy, ale tolerantní a mírově naladění vyznavači islámu se opět pocítili ohroženi sionismem.

Islám uráží také anglická vlajka. Během mistrovství světa ve fotbale vedl britský bulvár The Sun kampaň na obranu vlajky sv. Jiří, neboť v některých hospodách a na pracovištích ji bylo zakázáno vyvěšovat – muslimům totiž může připomínat doby křížových výprav. Užitečný idiot jménem Christopher Doyle, šéf Rady pro podporu britsko-muslimského porozumění, dokonce navrhoval, že by si Anglie měla najít novou vlajku a nového svatého patrona, protože svatý Jiří byl rytíř a anglická vlajka je červený kříž na bílém poli, který používali křižáci.

Nenechme se zmást absurditou zmíněných požadavků. Islám v nejčistší podobě je netolerantní a nikdy nedovolí žádnou civilizační konkurenci. Islámští fanatici chtějí, abychom každou jejich choutku brali jako rozkaz. Pak si podřídí také křesťanstvo.

Nepřekvapí tedy následující zpráva z Amsterodamu: rozhodnutím místního soudu byl odstraněn bílý kříž, postavený jako pomník obětem II. světové války (nápis na kříži hlásal: Aan hen die vielen – „Těm, kteří padli“). To pobouřilo dokonce i agnosticky naladěné Holanďany. Kříž byl odstraněn s ohledem na stavbu sousedící gigantické mešity – Westermoskee. Je pravdou, že kříž byl odstraněn již dříve v souvislosti se stavebními pracemi, ale později úřady rozhodly, že se již nevrátí na své původní místo a bude nahrazen „nábožensky neutrálním symbolem“, který daňové poplatníky přijde na padesát tisíc euro (jen je škoda, že muslimové nepostavili vedle kříže nábožensky neutrální mešitu…).

Počínaje medvídkem Pú, přes čokoládovou zmrzlinu, krychlové budovy, po kříže, kostely a papežská slova – dnes může muslimy urazit doslova všechno.

Často jsem přemýšlel o tom, jak je možné, že miliony pologramotných a od médií odříznutých muslimů pozorně naslouchaly slovům papežské přednášky v Řezně. Na klidu mi také nepřidalo, že muslimové s ještě větším zájmem čtou jisté provinční dánské noviny. Mimochodem – kde se naučili dánsky?

Některé indicie ukazují na to, že za výbuchy islámského hněvu stojí uvědomělá strategie. I když muslimové a islamofilové obviňují z otištění karikatur Mohameda v novinách Jyllands Posten CIA a Mossad, přičemž jejich jedinou stopou je, že se šéfredaktor zná s Danielem Pipesem, tak jisté skutečnosti nasvědčují tomu, že za aférou s podobiznami falešného proroka mohou stát krajní islámské kruhy.

Dánský mulla Abu Laban, který byl v devadesátých letech tlumočníkem vůdce teroristické organizace Gemaa Islamiya, podnikl v listopadu 2005 cestu na Blízký východ, během níž rozšiřoval brožuru obsahující zmíněné karikatury a několik opravdu vulgárních obrázků, které měly zobrazovat Mohameda. Na jednom z nich byl údajně Mohamed s prasečím rypákem a ušima. Později se ukázalo, že Laban vydával za karikaturu Mohameda fotografii, na které byl… účastník soutěže v napodobování prasečího chrochtání v Kanadě. Laban se postaral o to, aby zfalšované karikatury obdrželi mj. i vůdcové Hamásu a Hassan Nasralláh. Nedělal to však proto, aby je prosil o modlitbu za obrácení „rouhačů“. Celá akce souvisela s volbami na území palestinské autonomie a měla zastrašit Evropskou unii, aby evropské státy podpořily palestinskou vládu vytvořenou Hamásem. Nedlouho nato se mělo Dánsko ujmout předsednictví v Radě bezpečnosti OSN. Dánští vojáci se účastnili bojů v Iráku a Afghánistánu a vláda v Kodani se začínala pozorněji zajímat o činnost místních islámských fundamentalistů a zpřísnila imigrační zákony.

Tomu, že pobouření muslimů bylo režírováno, nasvědčuje i skutečnost, že stejné karikatury zveřejnil v říjnu populární egyptský list Al-Fager. Toto zveřejnění nevyvolalo rozhořčené reakce. Redaktorům a vydavateli nehrozil nikdo smrtí. Nikdo nezapaloval egyptská velvyslanectví. Nic takového se nestalo. Muslimská ulice přijala tuto zprávu s naprostou lhostejností. Navzdory rozšířeným mýtům není zobrazování Mohameda všemi muslimy považováno za rouhání. O čemž svědčí jeho četná vyobrazení: jak ta z dávného středověku, tak z dob novějších. V islámských zemích se dokonce točí filmy a seriály ze života „Proroka“!

Muslimové se vždy pod jakoukoliv záminkou urážejí a žádají omluvy za domnělé viny takovým způsobem, aby ponížili protivníka. Sami se však na omluvu nikdy nezmohou. Nedávno se uskutečnila soutěž pro skupinu indonéských dětí o nejlepší karikaturu zobrazující dánské krále jako prasata. A nazvat někoho prasetem je v islámu největší urážkou…

V době aféry s karikaturami byly v Indonésii odsouzeny na smrt tři křesťanské učitelky za obracení dětí na křesťanství. Jednalo se o urážku islámu: Mohamed je urážen pokaždé, když muslim přijímá křesťanství, pokaždé, když vzniká nový kostel. Urážkou islámu je to, že celý svět dosud nepřijal šaríát, že džihád netriumfuje… Urážkou jsou sochy Buddhy v Afghánistánu a intervence v Dárfúru. Naposledy pakistánští radikálové rozhodli, že urážkou islámu je ochrana znásilněných žen.

Muslimové však nepřipouštějí, že by se mohlo někoho dotknout, když se vyhazují do vzduchu v londýnském metru, když v Súdánu násilím obracejí křesťany na islám, když obchodují s otroky, když v Saudské Arábii zavírají lidi za vlastnění křížku nebo bible… Urazil je výrok Oriany Fallaciové, ale považují za vhodné demonstrovat v Londýně po teroristických útocích ze dne 7. července 2005 v převlečení za sebevražedné atentátníky s transparenty: „Evropo, připrav se na skutečný holocaust“. Každý, kdo jim to vytkne, je označen za islamofoba. Říkají, že teroristé a fanatici jsou jen menšina vyznavačů „náboženství míru“, ale kolektivně odsuzují všechny nemuslimy za „spiknutí proti Prorokovi“. Nemusíme souhlasit s názory Oriany Fallaciové, můžeme mít výhrady k tomu, co napsala, ale povšimněme si, kdo proti ní nejhlasitěji protestoval… Adel Smith – vůdce Svazu italských muslimů. To je ten, který nazval Ježíše Krista „mrtvolou na dvou kusech dřeva“ a veřejně vyhodil krucifix z okna. Zažaloval také Jana Pavla II. za… islamofobii.

Teoretici džihádu dělí svatou válku na tři fáze. V první se mají muslimové chovat mírumilovně vůči „nevěřícím“, infiltrovat jejich společnost a budovat svoje zázemí. Když počet muslimů a jejich síla vzroste, mohou přejít k druhé fázi, která je obdobou evropského pojetí partizánské a teroristické války. Třetí fáze, když islám převažuje silou nad „nevěřícími“, je otevřeným válečným konfliktem, jenž končí vyhlazením a zotročením „nevěřících“. Současný stav připomíná druhou fázi. Čelíme agresivní kampani, jejímž cílem je zastrašit Evropu a vynutit si u ní úctu k islámu. Vedou ji nejen muslimští fanatici, ale také desítky užitečných idiotů, kteří si myslí, že když budou na bestii hodní, stane se i ona hodnou. Umělé pobouření po papežské přednášce v Řeznu je jedním z projevů této rafinované kampaně.

Křesťané by neměli podlehnout defétistické propagandě ekumenismu; musí si uvědomit, že islám není pokojným náboženstvím vyznavačů „stejného Boha“. Byl a stále je velkým nebezpečím pro katolickou víru, synkretickým náboženstvím s celosvětovými, totalitními nároky. Je projevem upadlé islámské civilizace, soužené komplexy proti Západu, který nemůže předstihnout ekonomicky ani technicky, a proto jej chce zničit a pohltit. Avšak Bůh nedovolí vítězství falešné nauky. Jak je psáno v Apokalypse, místo falešných proroků je v hořícím jezeře…

Převzato ze Zawsze Wierni, únor 2007.

Předložil Adam Podborský.

© Te Deum 2007