Obrácení starého prasáka

Roman Marek

Dámy a slabší nátury jistě prominou poněkud zemitější titulek tohoto článku. Je nejen výstižný, ale v jádru nanejvýš katolický, neboť ukazuje na Boží milost, která dokáže proniknout i do té nejtemnější hlubiny hříchu. (Jak říkal jeden kněz: „Jestli si myslíte, že mě můžete ve zpovědnici něčím překvapit, tak to se velmi pletete.“)

To, že z Hollywoodu vzejde málokdy něco dobrého, není žádným tajemstvím. Ve výstavních skříních onoho vykřičeného podniku stojí herci a režiséři. Často však přehlížíme nenápadné postavy v pozadí, bez nichž by herci neměli co hrát a režiséři režírovat. Mám na mysli scénáristy malující cestičky a krajinu, jimiž se bude filmový příběh ubírat. Jedním z nejslavnějších scénáristů je bezesporu József „Joe“ Eszterhas – Maďaroameričan, který má na svém kontě takové kasovní trháky jako Základní instinkt, Showgirls nebo Někdo se dívá. Talent tomuto autorovi zcela jistě nelze upřít, stejně jako zálibu v erotickém dusnu, či upřímněji prasečinkách, které chybějí snad jen v jeho socialistickém filmu P.Ě.S.T. pojednávajícím o odborech v Americe. Novinář David Plotz z časopisu Slate přirovnal Eszterhase k zakladateli erotického Playboye Hughu Hefnerovi: „Hefner zveřejňoval fotografie nahých žen, a považoval se za radikála. Eszterhas píše filmy o nahých ženách, a považuje se za umělce.“ Sex není jediným motivem v Eszterhasových scénářích, nepřehlédnutelným prvkem je také pochmurná osudovost, která postavy proměňuje téměř v loutky.

O to více mnohé překvapila jeho loňská kniha Ten, co nese kříž[1], v níž píše o svém obrácení a návratu ke katolické víře. Co se stalo? V roce 2001 mu lékaři zjistili rakovinu hrtanu. Eszterhas v článku „Můj základní instinkt a Boží láska“, který vyšel v The Washington Post, uvádí: „Před sedmi lety jsem si s pláčem sedl na obrubník u svého domu a prosil Boha, aby mi pomohl. Naposledy jsem se modlil jako chlapec. Ve svých scénářích jsem se Bohu a těm, kteří Boha milují, posmíval, a najednou se přes vzlykot slyším, jak sám prosím Boha o pomoc... a on mi pomohl.“[2]

A ačkoli moderní pokrokoví katolíci říkají, že se smrtí a peklem nemá strašit, neboť je to předkoncilní, myšlenka na smrt přivedla slavného prasáka k lítosti. Svou první modlitbu po dlouhých letech popisuje následovně: „Nevěděl jsem, co mám říct, a tak má první slova byla: ‚Je mi to líto. Choval jsem se jako naprostý debil. Je mi to opravdu moc líto. Nezasloužím si odpuštění, ale prosím tě, odpusť mi.‘“[3] Po modlitbě pocítil nesmírný pokoj.

Následná operace rakoviny, při níž mu bylo odstraněno osmdesát procent hrtanu, dopadla úspěšně. Nejde však jen o tělesné uzdravení. Sám Eszterhas napsal: „Můj život se obrátil naruby. Zanechal jsem výstřelků a nahradil je modlitbou a dlouhými vycházkami. [...] A naspal jsem knihu, jako dík – tobě, Bože. Nejen za to, že jsi zachránil můj život, ale že jsi zachránil mě.“

A tak dnes můžeme autora Showgirls spatřit, jak během křížové cesty v kostele Svatých andělů v Bainbridge Township nese kříž, „kdykoli mi to dovolí“. Nejen to. Společnost Mpower Pictures, kterou založil Steve McEveety, spoluproducent Umučení Krista, uvedla, že Joe Eszterhas pracuje na scénáři filmu o Panně Marii Guadalupské, který by měl být dokončen v roce 2012. Slavný scénárista to označil za své „dílo lásky“.

Jak v jednom rozhovoru uvedl: „Upřímně, můj život se změnil od chvíle, kdy Bůh vstoupil do mého srdce. Temnota mě už nezajímá.“[4]