Jedna ze spekulací, které postupem času nabírají na síle, je teze, že Benedikt XVI. rezignoval, protože nemohl zastavit „to, co se dělo uvnitř“ Církve. Synoda o rodině otevřela Pandořinu skříňku.
Němečtí biskupové se jasně projevili. Polští také (v dobrém), ale otázka denverského arcibiskupa Mons. Aquily: „Zemřeli Tomáš More a Jan Fisher nadarmo?“ je velmi příhodná.
Odpověď zní ne. Protože věrná Církev nemá v úmyslu změnit učení, které jí odkázalo neomylné magisterium. Existuje však jedna část Církve, která se rozhodla obrátit se k němu zády, a místo aby odešla, chová se jako mrtvola v mystickém Těle.
A mrtvoly je třeba odstranit.
Kasper, Schöborn, Marx a spol. do Církve už nepatří. Přinejmenším ne do Církve svaté, katolické a apoštolské. Chtějí-li být Superskvělou rýnskou novo-církví, ať si poslouží, ale ať přestanou podvádět a rozeštvávat. To, co dělají, aby rozdělovali, není nic než dílo ďáblovo.
Myslím, že stoupenci by jim nechyběli, a myslím, že oni sami by byli šťastnější, než když se pokoušejí změnit nezměnitelné.
Žádali synodu, ale to, co potřebují, je konkláve, aby si zvolili svého antipapeže a nás katolíky nechali žít.
Je pravda, že postrádáme pevnější prohlášení Svatého otce, ale kardinálů a biskupů, kteří věřící utvrzovali ve víře, nebylo málo. Nikdo jiný než papež to však udělat nemůže. Biskupové jednají jen jako nástupci apoštolů a Petr je vede. Ale co se stane, když Petr mlčí?
My věřící se tedy nenechme zastrašit. To je pocit, který mi připomíná hrůzu apoštolů v hodinách Kristova utrpení. Sami, bez naděje, aniž by je vedlo cokoli kromě víry, která je malá a slabá.
Proto je důležité, aby nás Petr především utvrdil ve víře. A za druhé, aby se oddělilo zrno od slámy. Je lepší, aby odešli sami. Výměna exkomunikací by nebyla moc platná (vzpomeňme na východní křesťany…), ale ať jdou a založí si svůj klub, což je nejen žádoucí, ale jediné řešení, nemá-li být ohrožen poklad víry.
Aspoň ne tímto druhem lidí, tak ochotných sklonit se před světem v ironické metafoře Tolkienova Sarumana, který šel za temným pánem, neboť to byl jediný mudrc, jemuž důvěřoval.
Miguel Vinuesa, Epístolas Matritenses
Miguel Vinuesa je španělský novinář a blogger, zakládající člen mládežnické organizace Juventutem de Madrid, která se snaží šířit tradiční mši sv. jako prostředek posvěcení mladých lidí.
Zdroj: infocatolica.com
načo by si zakladali novú, veď už ju majú na štruktúrach bývalej katolíckej… S jej pojmami s vyprázdneným obsahom, s jej kostolmi, s jej ovečkami…
Stejně, jako Michalel Voris, i tito lidé nevidí, že ryba smrdí od hlavy. A tou hlavou je papež František.
Peter nemlčí, len trochu zakryte a zatiaľ ticho Kaspera a Marxa podporuje.
Pánovi apoštoli boli rybári. Nechceli mať v sieti zlú rybu, tú zo siete vyhodili. A tiež vedeli, odkiaľ ryba smrdí.
Myslím si, že se Miguel Vinuesa ve snad dobrém úmyslu plete ve více než jedné věci.
1. Saruman se nerozhod pro Saurona proto, že by mu důvěřoval, ale proto, že se domníval, že je silnější než kdokoli na světě, a že je tedy vhodnější spojit se se silným i když špatným, než se pokoušet proti němu bojovat.
2. Juventutem se asi do jisté míry snaží šířit tradiční mši, ale zároveň se účastní akcí jako jsou světové dny mládeže, které samy o sobě jsou více než problémové.
3. Nejsou to jen němečtí biskupové, kteří se „projevili“. Ze Střední Evropy neznám jediného biskupa, který by byl pravověrný a nehlásal hereze.
Oni nemůžou odejít. Nesplnili by tak svůj úkol…
Ti modernisté ani žádné konkláve nepotřebují. Oni si již svého papeže zvolili. Měli by s ním založit novou církev a nás pravověrné katolíky nechat na pokoji. Vždyť to, co se oni snaží věřícím namluvit, namá již s římskokatolickou církví nic společného.
Asi všichni cítíme, že s těmito lidmi v jediné Církvi nelze být…
Cesta k tomu je ale naprosto nová, neprobádaná. – Je bez diskuse, že inspirátorem „německé cesty“ je sám papež Jorge Bergoglio – je ale velmi opatrný na to, aby vyslovil jasnou, zřejmou heretickou myšlenku.
Co by mohlo být napadeno, je jeho samotná volba – protože veškeré to dlouhodobé, až politicky cílené plánování a lobbování, jaké prováděl Danneels (jenž měl být za své nekatolické postoje už dávno exkomunikován) a němečtí kardinálové s ním spojení, naprosto koliduje s regulemi pro volbu papeže.
A snad ten nejpádnější důvod: naprostá nečinnost a nevykonávání papežského pastýřského úřadu Jorge Bergogliem tváří v tvář otevřeným herezím – hlavně německých biskupů.
Musel by se sejít koncil – složený z Kristu věrných kardinálů (snad netradičně pro tento případ doplněný i biskupy), který by papeže Františka prohlásil za sesazeného.
Po volbě autentického papeže bychom asi zažili něco podobného, jako bylo kdysi oddělení se odpadlých katolických duchovních po vzniku samostatného Československa, po vzniku „československé církve“… S tím rozdílem ovšem, že by tu existovala celá struktura církve, stojící za heretickým papežem. Pravost obou částí, Církve i anticírkve, by prověřil (jako v době svatého Athanasia) čas.
Ale jak řekl už loni arcibiskup Charles Chaput v souvislosti s nyní právě ukončenou ostudnou synodou, inspirovanou papežem: „Alespoň uvidíme, kde kdo stojí.“
V oné jasnosti stanovisek, v onom oddělení se je ve skutečnosti veliká naděje: že ono vnitřně obnovené malé stádo bude skutečnou Kristovou Církví, ne domem postaveným na písku tohoto času.
Kdo mlčí , souhlasí .
Poutník: „Co by mohlo být napadeno, je jeho samotná volba“
Nevím, jestli by to bylo přesvědčivější než zpětné prohlašování zdánlivých manželství za nikdy nenastalá, jejich uzavření za neplatné.
Nevíte něco více o okolnostech rezignace nebo „rezignacce“ B16 a dalších souvislostech?