Biskup Milouš z Laodikeje apoštolu Pavlovi.
Milost a pokoj tobě!
Před nedávnem se mi dostal do rukou opis tvého listu Korinťanům a rád bych si s tebou v této souvislosti některé věci vyjasnil.
Udivuje mě tvoje pojetí Boha, o němž pravíš:
„Nevíte, že jste chrámem Božím a že Duch Boží přebývá ve vás? Zneuctí-li někdo chrám Boží, toho zničí Bůh; neboť chrám Boží je svatý a tím jste vy.“[1]
Milovaný apoštole našeho Pána, cožpak nevíš, že Bůh je Bohem lásky nikoliv hněvu? Je prostě natolik milosrdným, že nemůže „zničit“ člověka. Je zapotřebí, abys seznal, že Bůh tak miluje své děti, že je neodsuzuje.[2]
Ještě více mne pobouřily věty, ve kterých vyhrožuješ Korintským:
„Někteří však zpyšněli z toho, že prý k vám nepřijdu. Ale přijdu k vám brzy, bude-li to vůle Páně, a poznám nikoliv řeč těch, kdož tak zpyšněli, nýbrž jejich moc. Neboť království Boží nespočívá ve slovech, nýbrž v moci. Co chcete? Mám k vám přijíti s metlou či s láskou a v duchu mírnosti?“[3]
Ach, drahý apoštole, cožpak nevíš, že nesmíme používat tvrdého jazyka, nýbrž máme takové jedince doprovázet na jejich „cestě víry“?[4]
Stejně tak znepokojující, ne-li více, je tvůj návrh, aby jistý korintský věřící, který se podle tebe provinil tzv. „smilstvem“, byl exkomunikován:
„Vůbec je slyšeti, že je mezi vámi smilstvo, a to takové smilstvo, jaké nebývá ani mezi pohany, aby totiž někdo měl manželku svého otce. A vy jste při tom nadutí, místo abyste měli zármutek, aby byl vyloučen z vašeho prostředí ten, kdo tento čin spáchal… vydejte jej satanu v záhubu těla, aby jeho duch byl spasen v den Pána našeho Ježíše Krista“[5].
Jak se opovažuješ toho člověka odsuzovat? Ani ho neznáš a už ho soudíš! Takovéto lidi nemáme exkomunikovat. A ty se raději vyhýbej tomu, aby ses dosazoval „na Mojžíšův stolec a soudil, … s povýšeností a povrchností, těžké případy zraněných rodin“[6]. Místo toho, abychom po těchto lidech házeli mrtvé kameny[7], „potřebujeme poznat jaký je jejich život, máme-li je doprovázet“[8].
Dále projevuješ nenávistný postoj k těm křesťanům, kteří neodpovídají tvým měřítkům dokonalosti:
„Napsal jsem vám v tom listě, abyste se nestýkali se smilníky, ne však abyste se vůbec nestýkali se smilníky tohoto světa, nebo s lakomci a lupiči nebo s modláři, sice byste museli z tohoto světa odejíti. Nyní však vám píši, abyste se nestýkali s tím, kdo se sice nazývá bratrem, ale je milník nebo lakomec nebo modloslužebník nebo nactiutrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte!“[9]
Místo toho aby ses takových lidí povýšenecky stranil, měl bys „doprovázet tyto lidi, kteří takto selhali ve své lásce. Neodsuzuj. Jdi s nimi – a neuchyluj se v jejich případě ke kazuistice“[10]. Tvůj přístup je tak vylučující! Avšak „já se domnívám, že se máme snažit, abychom nenálepkovali jednu skupinu, jako kdyby nebyla součástí lidské rodiny“[11]. Ty ovšem jasně nálepkuješ!
Ty se nejen domníváš, že můžeš soudit jiné, ale dokonce naznačuješ, že i ostatní křesťané mohou soudit „smilníky“ (jak tyto lidi démonizuješ[12]):
„Neboť proč mám já souditi ty, kdož jsou mimo [Církev]? Což nesoudíte vy ty, kdož jsou uvnitř? Ty, kdo jsou mimo, bude souditi Bůh. Vyobcujte toho nešlechetníka ze svého prostředí!“[13]
Cožpak nevíš, že Pán řekl „nesuďte, abyste nebyli souzeni“? Naší hlavní povinností není „vynášet odsudky či anatémata, nýbrž hlásat Boží milosrdenství“[14] takovým lidem.
Nejvíce mne rozhořčilo, ba dokonce osobně urazilo, tvoje nenávistné prohlášení, že se lidé žijící podle své homosexuální orientace nedostanou do nebe:
„Či nevíte, že nespravedliví nedostanou království Boží? Nemylte se! Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani sebeprznitelé, ani ti, kteří smilní se stejným pohlavím, ani zloději, ani lakomci, ani opilci, ani nactiutrhači, ani lupiči neobdrží království nebeské!“[15]
V Laodikeji „pravidelně navštěvuji lidi, kteří se cítí vyloučení, ať už se jedná o staré nebo rozvedené a znovusezdané, gaye a lesby, a také [nesezdané] páry… Potřebujeme poznat jaký je jejich život, máme-li je doprovázet“[16]. Víme, že „křesťanská etika je založená na trvalém vztahu, v jehož středu stojí výlučnost, věrnost a vzájemná péče“[17], čili pokud je homosexuální vztah stálý, měli bychom „uznat tuto skutečnou hodnotu u gay a lesbických párů, přičemž taková podoba sdíleného života by měla splňovat stejná měřítka jaká nalezneme u církevního manželství“[18].
Těžko mohu uvěřit tomu, že se snad domníváš, že rozvedená žena, jejíž manžel stále žije, nemůže vstoupit do dalšího svazku:
„Manželům však přikazuji nikoliv já, nýbrž Pán: manželka ať se od svého muže neodlučuje! Odloučí-li se přece, ať zůstane neprovdaná, nebo ať se smíří se svým mužem! Také muž ať nepropouští svou manželku!“[19]
Zde se projevuješ jako ukázkový příklad oněch „uzavřených srdcí, která se často skrývají dokonce za církevním učením anebo dobrými úmysly, usazují se na Mojžísův stolec, odkud někdy s povýšeností a povrchností posuzují těžké případy zraněných rodin“[20].
Rovněž mě zaskočila tvoje tvrdost, pokud jde o eucharistii, kdy prohlašuješ, že by někteří mohli být Bohem souzeni za to, že ji požívají „nehodně“:
„Proto kdo bude jísti tento chléb nebo píti tento kalich Páně nehodně, proviní se proti Tělu a Krvi Páně. Ať zpytuje však každý sám sebe a pak ať z toho chleba jí a z kalichu pije; neboť kdo jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, poněvadž nesoudí náležitě o Tělu Páně.“[21]
Jak jsem už dříve psal, „Bůh tak miluje své děti, že je neodsuzuje“, stejně tak by nikdy nebyl tak nemilosrdný, aby tvrdil, že někteří mohou jíst a pít „sobě odsouzení“. Tvůj rigidní přístup ohledně toho, kdo může a kdo nemůže přijímat eucharistii, je farizejský, neboť se více soustředí na dodržování pravidel a zvyklostí než na lásku k bližnímu[22].
Mám ještě několik dalších věcí, o kterých bych si s tebou chtěl pohovořit, to ale může počkat najindy. Zatím bych si přál, aby ses zamyslel nad odsuzujícím, povýšeneckým, farizejským a nenávistným duchem, který z tvých listů vane.
Pokoj tobě!
Biskup Milouš
Zdroj: remnantnewspaper.com
[1] 1 Kor 3, 16–17
[2] Viz kázání papeže Františka z Domu sv. Marty 29. října 2015.
[3] 1 Kor 4, 18–21
[4] Joseph McAuley, „The Faith Journey of Pope Francis, Two Years On“ („Papež František – dva roky na cestě víry“), America 11. března 2015.
[5] 1 Kor 5, 1–5
[6] Závěrečná promluva papeže Františka na synodě o rodině 24. října 2015.
[7] Ibidem.
[8] Slova chicagského arcibiskupa Blasea Cupiche na oficiálním brífinku během synody dne 16. října 2015, která pronesl v souvislosti s „lidmi, kteří se cítí vyloučení, ať už se jedná o staré nebo rozvedené a znovusezdané, gaye a lesby, a také [nesezdané] páry“.
[9] 1 Kor 5, 9–11
[10] Kázání papeže Františka z Domu sv. Marty 28. února 2014 o rozvedených.
[11] Mons. Blase Cupich viz výše.
[12] Viz závěrečná promluva papeže Františka na synodě o rodině 24. října 2015.
[13] 1 Kor 5, 12–13
[14] Závěrečná promluva papeže Františka na synodě o rodině 24. října 2015.
[15] 1 Kor 6, 9–10
[16] Mons. Blase Cupich viz výše.
[17] Antverpský biskup Johan Bonny v rozhovoru pro deník De Morgen ze dne 27. dubna 2014, ve kterém hájil potřebu uznání homosexuálních svazků.
[18] Ibidem.
[19] 1 Kor 7, 10–11
[20] Závěrečná promluva papeže Františka na synodě o rodině 24. října 2015.
[21] 1 Kor 11, 27–29
[22] Viz promluva papeže Františka před modlitbou Anděl Páně 30. srpna 2015.
Skvělé !
Pánové, tak teologický sofistikovaný dopis by Milouš Jakeš nezvládl, na to musí mít nějaké protřelého tajemníka. 🙂
Jinak skvělé, jen tak dál.
však hej 🙂
Perfektní! Autoři článku, budou za odměnu vyfoceni před rozvinutou bojovou zástavou. 😀
Naprosto dokonalé!
Miloušek kritizuje svatého Pavla. Dobře napsané!
Jak výstižné! Jen se obávám, že ti, kterým je to určeno řeknou, že veškeré výroky jsou vytrhány z kontextu…
PS: A na závěr bych se vrátil na začátek, kde adresáty oslovuješ „bratři“. Kdes nechal sestry? Je to politicky nekorektní…
„Bratři a sestry, transgender lidé, kočičky, pejskové, tučňáci z Arktidy…“
Děkuji, dokonalé.
Myslím, že nikdo nemůže říct, že výroky jsou vytrhané z kontextu. Když si ten kontext – tedy širší okolí výroku a eventuálně situaci, v níž byl pronesen – najdete, zjistíte, že to dokonale odpovídá. Ale samozřejmě různí lidé se utěšují různými věcmi, aby nemuseli připustit, že situace je ještě horší, než se zdá. Kromě „výroků vytržených z kontextu“ je druhým takovým oblíbeným těšínským jablíčkem svalování viny na novináře, kteří je zlovolně zkreslují, případně poukazování na blíže neurčenou nepřesnou interpretaci. V tomto směru je velmi poučný článek o „dementi – nedementi“ P. Lombardiho, který se na těchto stránkách objevil před několika dny.
Ještě korektnější oslovení je „sestry a bratři“. Ty kněze, kteří takto mluví, označujeme potom jako „sestrobratry“.
A těmi zlými novináři se ohánějí xxmáci . Jeho výrok byl zkreslen , skanzenu se to hodí , nenechají na Františkovi nit suchou . Tradicionalistická sektička jen špiní , překrucuje…Nenapadne je , že katolík má hovořit jasnou řečí . Ta pak nejde překroutit .A při rozhovoru je třeba mít diktafon .
Zajímalo by mne, kdo z vás (kteří připojujete nadšené komentáře) si, jak píše pí Cekotová našel texty papeže, na které tu jsou odkazy. (…“Když si ten kontext – tedy širší okolí výroku a eventuálně situaci, v níž byl pronesen – najdete, zjistíte, že to dokonale odpovídá…“)
Pozn. 22: celý text je zde: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=22328 .
Nechápu, co odpovídá. Papež vůbec nemluví o eucharistii. Jaká je souvislost mezi touto promluvou papeže a posledními odstavci článku?
Pozn.20: uvedený text jsem sice v papežově promluvě našla (zde: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=22629), to, co papež říká (přečetla jsem promluvu celou) není ale nijak v rozporu s 1 Kor 7, 10–11.
Možná, že všechny další odkazy už odpovídají, ale neměla jsem sílu v dohledávání pokračovat. Zdá se mi, že je to ztráta času.
K ČEMU JE PODOBNÝ ČLÁNEK DOBRÝ?
Čekám na smršť komentářů, které mi to vysvětlí 🙂
Jitka Nováková: Nezlobte se, ale trvám na tom, že kontext odpovídá. Váš příspěvek je dokonalou ukázkou právě toho, o čem jsem psala v tom předchozím, totiž utěšování se tím, že sice jisté výroky nějak vypadají, ale ve skutečnosti to tak určitě není, protože a) byly jistě míněny jinak, než jak je nutně musí pochopit každý, kdo umí číst, b) byly vytrženy z kontextu, c) byly účelově zkresleny zlými novináři. Každý, kdo sledoval synodu – počínaje seznamem účastníků, které přímo jmenoval Svatý otec – musí „kontext“, tedy celkovou situaci, chápat až moc dobře. Máte pravdu, papež skutečně neřekl na Svatopetrském náměstí shromážděným davům, že veřejní cizoložníci mohou přistupovat ke sv. přijímání. Ani nemusel. Jak v odkazu, který se před časem rovněž objevil v komentáři na těchto stránkách, uvedl český jezuita P. Rybář, „každý zpovědník teď ví, co má dělat“. To je právě ten kontext, víte? Celková situace, celkové ovzduší v Církvi. Patří k němu třeba i to, že papež nevyslyšel „synovskou výzvu“ několika set tisíc svých věřících, aby vyjasnil panující věroučný zmatek jasným potvrzením tradiční nauky. Proto a jen proto je možné, že nad výsledky synody jásají jak progresisté (kard. Kasper: „synoda otevřela dveře k možnosti znovusezdaných rozvedených přistupovat k přijímání“), tak konzervativci („učení se němení“).
Ptáte se, k čemu je článek dobrý. Inu, je to pěkná ukázka satiry, která míří k podstatě věci. Ten, kdo ho překládal, navíc odvedl moc dobrou překladatelskou práci. Textů, které přímo změní svět, moc není, a v tomto smyslu tedy možná nebyl „k ničemu dobrý“, ale i komentáře pod ním dokazují, že přinejmenším některé lidi povzbudil. To není málo. Češi mají navíc od dob komunismu pěkný zvyk v neradostné situaci se uchylovat k humoru, satiře, politické anekdotě. Smát se je lepší než brečet, většinou. A promiňte, ale už redaktor Rudého práva pan Kojzar neblahé paměti svého času upozorňoval na články různých „zaprodanců a ztroskotanců“ ve štvavých vysílačkách, které nejsou k ničemu dobré a jen nám narušují cestu ke světlým zítřkům… Takže už to, že tuto otázku kladete, dokazuje, že článek smysl měl.
Nezlobte se, ale číst umím, synodu jsem sledovala téměř denně. Pana Rybáře neznám, ale znám dost zpovědníků, kteří citovaný názor nesdílí.
Z čeho usuzujete, že papež nevyslyšel „synovskou výzvu několika set věřících“? Nevšimla jsem si, že by již vyšla postsynodální adhortace. Anebo, jak měl tuto výzvu vyslyšet? Pokud opakovaně ve svých promluvách zdůrazňuje, že učení církve se měnit nebude a ani měnit nemůže, je to stejně pro návštěvníky těchto stránek málo. Synoda má pouze poradní hlas (i tak je samozřejmě průšvih, že tam od některých zaznívají pěkné hlouposti).
Velmi mne mrzí tón vaší odpovědi, na poznámku o redaktorovi Rudého práva ani nemám chuť reagovat. Doufala jsem ve věcnou diskusi. V tomto duchu ale nebudu pokračovat.
Ad Jitka Nováková: Z čeho usuzujete…
1. Na zásah Františka byly do pracovního dokumentu vráceny pasáže, které loňská mimořádná synoda odmítla (zejména pokud jde o homosexualitu a rozvedené).
2. František se osobně zasadil o to, aby mezi účastníky synody byli i největší relativisté, např. kardinál Kasper (kterého František nota bene vychvaluje, kudy chodí).
3. František veřejně vychvaluje zesnulého kardinála Martiniho, jednoho z nejodpornějších duchovních zvrhlíků mezi preláty za poslední roky. Dokonce napsal předmluvu k jeho opera omnia (sic!).
4. František ještě jako arcibiskup Buenos Aires podával přijímání rozvedeným, kteří žijí veřejně v cizoložství.
Ujišťování Františka, že se nauka nezmění, je zcela falešné, protože pastorace odráží nauku a on se veřejně vyslovuje pro změnu „pastoračního přístupu“. Navíc má neustále zapotřebí kárat ty, kteří se drží „litery“ a „schovávají se za obranu nauky“. Ve světle výše uvedeného aj. je patrné, o jaký přístup se bude jednat.
Martin R. Čejka
Taky se už všichni těšíte na tu papežovu postsynodální adhortaci?
Vtipná satira. Ale jakkoli je úmysl jistě dobrý, není taková persifláž přeci jen už za hranou povinné úcty k Písmu svatému, vdechnutému Duchem svatým…?
Nejsem katolík a výroky papeže nehodlám dohledávat. Nicméně jako biblický křesťan to pokládám za perfektní obecnou satiru na liberalizmus šířící se žel nikoliv jen v církvi katolické dnešní euroamerické civilizace (v Číně i jinde v Azii a Africe, kde dnes již žije asi většina křesťanů, napadne žehnat homosexuálním párům apod. poměrně málokoho)
Dopis biskupa Milouše je výborně napsaný a naprosto vystihuje mé rozpačité pocity ze současného církevního dění. Jen se bojím, jestli se přidržením se Písma nepřikláníme až příliš k protestantskému „sola scriptura“ ?