Ponořme se do latiny 33 – První osoba singuláru

Zaměřme se nyní na první osobu jednotného čísla. V lekci 29 jsme poznamenali, že pouze v jejím případě se tvoří indikativ podle jiných pravidel než konjunktiv, a tak si všimněme nejprve indikativu. Ten se totiž vytvoří pomocí koncovky –o (dlouhé), před kterou se případně připojí „drzé“ –e–  resp. –i–. Takže v případě a-časování a ei-časování se přidává pouhé –o (laudo, scribo), v případě e-časování se přidává –eo (habeo) a v případě i-časování se přidává –io (venio).

Na příklad introit pro poslední neděle před adventem začíná slovy Dicit Dominus: ego cogito cogitationes pacis et non afflictionibus (doslova: Říká Pán, já zamýšlím myšlenky pokoje a ne trápení). Slovo cogito (myslím, zamýšlím, uvažuji apod.) figuruje i v populárním rčení Cogito, ergo sum (myslím, tedy jsem), které nám opět připomíná, co už jsme si měli pamatovat od 2. lekce, totiž že jsem se řekne latinsky sum. A od první lekce už známe credo (věřím, od credere), stejně jako od 7. lekce expecto (očekávám, od expectáre).

Pokud jde o sloveso býti, tak tvar sum (jsem) známe nejen z nedávno připomenuté věty Domine, non sum dignus (Pane, nejsem hoden), ale např. z věty Ego sum pastor bonus (Já jsem pastýř dobrý) – je vyslovena o druhé neděli po velikonocích, a to dokonce dvakrát, jednak v Evangeliu a pak ještě v Communiu. Tamtéž – v evangeliu i Communiu – ještě následuje et cognosco meas (a znám mé, totiž ovce). Cognosco (od cognoscere) podléhá ei-časování, avšak později poznáme, že obsahuje jisté odchylky.

26. prosince, tj. o svátku sv. Štěpána čteme v epištole jeho výrok Video caelos apertos… (vidím nebesa otevřená). Stejné slovo video (e-časování) lze slyšet v pátek po 4. neděli postní v evangeliu o Kristově setkání se samaritánkou u Jakubovy studny. Samaritánka tam mj. říká: Domine, video quia Propheta es tu (doslova: Pane, vidím, že prorok jsi ty). O několik veršů dále říká tatáž žena Scio quia Mesiah venit (Vím, že Mesiáš přichází). Tentýž tvar scio (i-časování) je také na konci epištoly čtené na svátek sv. Petra a Pavla 29, června ve známém výroku Nunc scio vere… (nyní opravdu vím…), kterým také začíná introit na tentýž den.

Konjunktiv se tvoří jinak: vyjdeme z konjunktivu třetí osoby singuláru a jeho koncovku –t nahradíme koncovkou –m. Stejně jako u třetí osoby i v té první osobě jsou samohlásky koncovek krátké.To platí pro všechna časování, takže dostáváme např. laudem (nechť (po)chválím), habeam (nechť mám), credam (ať (u)věřím) a audiam (ať (u)slyším). Audiam vyslovuje celebrant v druhém verši té části žalmu 25, který se modlí při umývání rukou v závěru obětování: Ut audiam vocem laudis tuae (doslova: abych slyšel hlas chvály tvé). Verš pak pokračuje et enarrem universa mirabilia tua (také doslova: a vyprávěl všechny divy[1] tvé), kde enarrem (abych vypravoval, líčil, vyjevoval) podléhá a-časování; vypravuji by bylo enarro.

Také sloveso habitáre – stejně jako jeho složenina inhabitáre – podléhá a-časování. Text Ut inhabitem in domo Domini – česky: nechť přebývám (nebo – vzhledem k textu, který předchází ale který je zatím pro náš výklad příliš náročný: abych přebýval v domě Pána) žalmu 26 (dle Vulgáty) je vyzpíván v graduále o svátku sv. Rodiny a v Communiu o 5. neděli po sv. Duchu.

Velmi instruktivní je přání Ut videam (ať vidím!) slepého, který volá Krista, aby ho uzdravil (viz Evangelium pro druhou neděli po devítníku).

A konjunktiv od esse? To je prosté, známe už konjunktivy sís, sit, símus a sítis, takže podle toho hádejme: je to sim? Ano, je to tak, vyslovujeme – stejně jako ve třetí osobě – krátce. Na příklad v sekvenci Stabat Mater je prosba per te, Virgo, sim defensus in die judicii, tj. česky skrze tebe, Panno, nechť jsem chráněn ve dne soudu.

Závěr výkladu o konjunktivu doplňme následujícím konstatováním. Přesto že jsme ještě nic nesdělili o futuru neboli budoucím čase (a necháme si to až na mnohem později), můžeme (a musíme) upozornit už nyní, že první osoba konjunktivu singuláru má u pravidelných sloves podléhajících ei-časování a i-časování stejný tvar jako první osoba singuláru futura – končí také na –am resp. –iam. Zda jde o futurum nebo konjunktiv je třeba vyvodit z kontextu. Tak např. celebrant po přijetí Kristova Těla a těsně před přijetím Kristovy Krve se modlí Quid retribuam Domino… (co[2] odplatím Pánu…), calicem salutis accipiam (kalich spásy přijmu):  retribuam a accipiam by mohly plnit i funkci konjunktivu (nechť se odplatím, nechť přijmu), avšak z kontextu[3] i liturgického použití vyplývá, že jde o futurum.

Ještě jeden příklad: v introitu na první adventní neděli stejně jako v žalmovém verši introitu pro třetí postní neděli se zpívá Deus meus in te confido, non erubescam (Bože můj, v tebe důvěřuji, ať se nerdím). Setkává se zde indikativ slovesa confidere s tvarem slovesa erubescere (rdít se, červenat se, stydět se, přeneseně: být v hanbě, být zahanben), obě dvě podléhají ei-časování, při čemž erubescam se nabízí jako konjunktiv i jako futurum, jak nám ukazují překlady v Schallerově misálku: pro první neděli adventní se setkáváme s opsaným konjunktivem (nedopusť, abych byl zahanben), zatím co pro 3. neděli postní čteme futurum (nebudu zahanben).

Evžen Kindler

[1] dvojvýchodné adjektivum mirabilis, neutrum mirabile znamená – podobně jako admirabilis, které známe už z lekce 22 – podivuhodný, divný a plurál neutra mirabilia – v uvedeném textu v akusativu – znamená přesně podivuhodná (podle vzoru města); je zde použito jazykové struktury běžné v latině, kdy takový plurál adjektiva v neutru bez očekávaného substantiva odpovídá tomu, co bychom v češtině vyjádřili jako podivuhodné věci; podobně bona vyjadřuje dobré věci, mala vyjadřuje špatné věci atd. – s podrobnostmi se seznámíme v 51. lekci.

[2] Zájmeno quid je ve 4. pádu, protože na rozdíl od češtiny (odplatit čím?) se retribuere pojí s akusativem; přijatelný český překlad tedy je Čím se odplatím…

[3] Hned následuje – dokonce dvakrát – invocabo, o němž se časem dozvíme, že to je jasně futurum a ne konjunktiv; invocare totiž  podléhá a-časování, takže  na toto sloveso se nevztahuje, co bylo uvedeno výše.

Přidej komentář jako první k "Ponořme se do latiny 33 – První osoba singuláru"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*