Jak jsme již psali, podle informací některých zpravidla dobře informovaných médií podepíše papež František tuto sobotu onu napjatě očekávanou apoštolskou exhortaci o rodině. Má jít o text reflektující diskuse tematicky stejně zaměřených synod, jež se konaly v letech 2014 a 2015. Bude-li se tento dokument podobat výsledné zprávě z těchto jednání, důkladně zanalyzované organizací Hlas rodiny, otevřou se stavidla k další fázi církevní autodestrukce, o níž svého času hovořil jeden z jejích iniciátorů, koncilový papež Pavel VI.
Exhortace prý prošla trojí redakcí. Daleko zajímavější informací však je, že jejím hlavním redaktorem měl být Františkův blízký teologický poradce a rektor Papežské univerzity v Buenos Aires arcibiskup Victor Manuel Fernández. Ten, jenž má lví podíl i na tvorbě a výsledné podobě jiných Františkových dokumentů, jmenovitě naukově konfúzní apoštolské exhortace Evangelii gaudium a „zelené“ encykliky Laudato si. Pokud jde o otázky, pojednávané synodou o rodině, řadí se Fernández zcela jednoznačně do tábora „reformistů“. Připomeňme si jeho slova, jimiž hodnotil první synodu v roce 2014: „Byla zde pouze skupina šesti či sedmi poněkud agresivních fanatiků, kteří ale nepředstavují ani pět procent ze všech [synodních otců].“ „Pokud neotevřeme Pandořinu skříňku, pak jenom zametáme špínu pod koberec.“ „Možná jsme zapomněli říct alespoň s papežem Františkem: ‚kdo jsme, abychom soudili gaye?‘“
Podílel-li se tento poněkud pokrokový arcibiskup na koncipování papežského dokumentu o rodině, máme se tedy nejspíš na co „těšit“. Při znalosti arcibiskupových vhledů do tajů partnerského soužití se navíc může stát, že případné zrelativizování manželské nerozlučitelnosti či protipřirozenosti homosexuálních sklonů nebude tím, co vzbudí největší míru pohoršení. O jakých vhledech to hovoříme?
Tento blízký papežův přítel se do dějin literatury zapsal i knihou „Uzdrav mne svými rty: Umění líbat“(1995). Šla na dračku a úryvky z ní se dostaly až do jedné z argentinských telenovel (Esperanza mia), věnované milostnému poměru kněze s řeholnicí.
Pro toho, kdo by byl v pokušení tohoto církevního hodnostáře soudit, má sám arcibiskup „polehčující“ sdělení: „Rád bych zdůraznil, že jsem tuto knihu nenapsal na základě svých vlastních zkušeností, ale života líbajících. Na těchto stránkách chci shromáždit a utřídit všeobecně sdílené pocity lidí, když o líbání uvažují a jež při líbání prožívají. Za tímto účelem jsem dlouze hovořil s mnoha lidmi, jež v této oblasti dosáhli značných zkušeností i s mnoha mladými lidmi, kteří je teprve získávali. Rovněž jsem se nechal inspirovat řadou knih, i proto, abych čtenáři zprostředkoval, jak o líbání hovoří básníci. Pevně doufám, že tato kniha vám napomůže k tomu, abyste líbali lépe a při líbání vydali to nejlepší, co ve vás je.“
Tak to člověka uklidní.
Michal Semín
Díky, pane magistře. Osobně si ale myslím, že Františkova exhortace bude spíš v duchu závěrečné zprávy poslední synody, tj. nic neříkající, aby se dala interpertovat oběma směry a uspokojila na jedné straně konzervativce, aby měli argument: Hurá, papež nepíše nic o povolení podávat sv. přijímání znovusezdaným rozvedeným, ale na druhé straně modernistické progresisty, aby mohli tvrdit podobně jako nedávno kard. Kasper s odvoláním na závěrečný dokument o synodě: Vždyť podávat sv. přijímání je fakticky dovoleno už samotnou formulací o „plné integraci znovusezdaných rozvedených do Církve“. Této varianty se nejvíc obávám, neboť bude horší než ta první, umožní tichou cestou realizovat podávání sv. přijímání párům žijícím ve smilstvu a cizoložství, rozhodující slovo tady budou mít biskupové. V případě té první varianty by totiž František riskoval otevřenou kritiku ze strany hodnostářů kolem kard. Burkea, bylo by zřejmé, že tento dokument jde proti tradiční nauce – a toto riziko podstoupit nechce, spíš bude chtít prosadit tyto destruktivní návrhy tichou cestou. Ale mohu se mýlit, to je pouze můj dojem.
a kteří jsou ti hodnostáři kolem kard. Burke pane doktore?
Ad Teofil: Pokud jste sledoval průběh podzimní synody, tak např. někteří polští a mnozí afričtí biskupové, kard. Sarah ve Vatikánu, biskup Schneider v Astaně aj.
a proč jste je přiřadil ke kard. Burke? vždyť on jim nevelí
Z důvodu časové prodlevy (dané překládáním do jednotlivých jazyků) vyjde toto písemné vyvrcholení ostudné, rok a půl trvající synodální frašky, na počátku dubna. – Dnes, na svátek svatého Josefa, Jorge Bergoglio dokument jen podepíše.
Takže dost možná o svátku Božího Milosrdenství, modernisty tak zdestruovávaného a zneužívaného, spatříme další produkt onoho „ducha koncilu“, před kterým v posledním novém zveřejněném interview znovu varuje emeritní papež Benedikt XVI.
Tento rok bude opravdu zlomovým – jednotliví věřící katolíci budou muset zaujmout vůči dnes už zjevné, proti Kristovu učení směřující, destrukci Církve jasné vyhraněné stanovisko. Nejde mlčet, nejde jen nechat se jako dosud vézt směrem k propasti – aniž mne zajímá, kdo řídí tento vůz.
Nesmíme se přestat modlit, nesmíme přestat odhalovat pravdivou tvář současných událostí. Většina Církve usnula narkotickým spánkem – až se probudí, shledá, že je promořená bludy. Modleme se za toto probuzení, jakkoli tvrdé bude.
Je nekde k procteni ta uchvatna knezem psana beletrie o libani ne z vlastni zkusenosti? Ocekavam zdeseni, ale proto.
Asi bych zkusil nějaké argentinské knihkupectví.
Martin R. Čejka
Nevím, jestli je to na místě propagovat, ale tady je to na Amazonu, čtete-li španělsky a máte-li zbytečných 40 USD: http://www.amazon.com/SANAME-CON-BOCA-arte-besar/dp/9507245103 Jestli vás zajímá kompletní bibliografie: http://bibliografiadevictorfernandez.blogspot.cz/ Podotýkám, že výše uvedená perla je tam v rubrice „Duchovní a pastorační podpora“. Co všechno se dneska vydává za pastoraci… Bibliografie obsahuje i jiné zajímavé tituly, třeba „Osvobodit se od pocitů viny a špatných vzpomínek“. Autor je to evidentně neobyčejně plodný, na Amazonu ho lze nalézt i v italštině, francouzštině, portugalštině či polštině, anglicky moc ne, až na „The Francis Project: Where He Wants to Take the Church“ (což jistě zajímá leckoho).
Kdyby byl nápaditější, nazve tu knihu „Všechno, co jste chtěli vědět o líbání, ale báli jste se zeptat“.