V 35. lekci jsme shrnuli aktivum sloves v présentu ve dvou tabulkách, z nichž první odpovídala indikativu a druhá konjunktivu. Přízvuky vyskytující se v koncovkách jsme značili stejně, jako se značí v liturgických knihách, tj. čárkou nad samohláskou, zatím co délky jsme značili odlišným typem písma.
Nyní shrneme stejným způsobem tvoření pasiva, tedy také ve dvou tabulkách, odpovídajících indikativu a konjunktivu. Jejich struktura odpovídá tabulkám 35. lekce, až na to, že v obou tabulkách chybí 6. řádek, jelikož sloveso esse nemá pasivum. Analogicky jako v 35. lekci obsahuje tabulka koncovek indikativu sloupce pro infinitiv (ten druhý) a pro imperativ (ty dva poslední).
Podobně jako v 35. lekci jsou i zde připojena schémata délek koncovek pro pasivum, v nichž krátkým koncovkám odpovídají pole jemně vyšrafovaná a dlouhým koncovkám odpovídají pole s cihlovou výplní.
Pasivum však dělá na rozdíl od aktiva jisté komplikace, které lze charakterizovat následujícím způsobem: v aktivu se setkáváme jednou s krátkou délkou a jednou s dlouhou délkou jen u samohlásek vztažených k druhu časování (a, drzé e, i a zakřiknuté e), zatím co za nimi jsou vždy krátké slabiky, kdežto v pasivu mohou být tyto následující slabiky (konkrétně poslední slabiky koncovky) v některých koncovkách (např. –mini) dlouhé a v jiných (např. –ris) krátké. A tak pole odpovídající koncovkám s takto dlouhou koncovou slabikou je překryto oválem.
Evžen Kindler
Přidej komentář jako první k "Ponořme se do latiny 40 – Shrnutí dosavadních znalostí o pasivu"