Ponořme se do latiny 45 – Perfektum: 2. osoba singuláru, vkládané „u“

Druhou osobu singuláru perfekta utvoříme od první osoby singuláru tak, že koncové –i  zaměníme za –isti, kde první –i– je krátké ale přízvučné (pozor na to, nezapomínejte!!), zatím co druhé je dlouhé a nepřízvučné.

Hned snadno odvodíme, že „byl jsi“ se řekne fuisti. Doporučujeme čtenáři, aby si přeříkal stejný gramatický tvar pro slovesa, k jejichž perfektu jsme se už dostali v minulých lekcích.

O svátcích některých svatých panen[1] se zpívá Introit začínající slovy Dilexisti justitiam (měla jsi v oblibě[2] spravedlnost), kde je perfektum slovesa diligere, s nímž jsme se setkali v minulé lekci[3]. Jiný Introit, zpívaný o svátcích sv. mučedníků[4] během velikonoční doby, začíná perfektem Protexisti, jehož 1. a 3. osobu jsme poznali už v minulé lekci. První modlitba, kterou se modlí celebrant po Agnus, začíná slovy Domine Jesu Christe, qui dixisti… (Pane Ježíši Kriste, který jsi řekl… – viz 44. lekci). Při nalévání vína do kalicha říká celebrant modlitbu začínající slovy Deus, qui humanae substantiae dignitatem mirabiliter condidisti et mirabilius reformasti… (slovo za slovem: Bože, který lidské podstaty důstojnost podivuhodně jsi založil a podivuhodněji obnovil) – condo (buduji, nakládám, zakládám…) je vlastně složenina con a do – jehož perfektum dedi se naučíme v příští lekci, avšak perfektum od condo zní condidi, tedy s onou změnou –e–na  –i–, s kterou jsme se už setkali.

A pozor! Sloveso reformáre (obnovit) je a-časování s typickým vloženým –v– v perfektu (viz 43. lekci), avšak celý tvar druhé osoby singuláru, který by měl znát reformavisti, se redukuje na reformasti. To platí pro a-časování ve 2. osobě obecně a setkáváme se s tím při každé mši sv. v druhé celebrantově modlitbě po Agnus, v níž je výraz …per mortem tuam mundum vivificasti, tj. doslova …pro smrt svět oživil jsi). Jinak např. v 5. verši traktu na Květnou neděli – liberásti, osvobodil jsi, od liberáre – nebo hned ve dvou verších (6. a 7.) žalmu 22, zpívaného při přijímání věřících na Zelený Čtvrtek: parasti in conspectu meo mensam (doslova připravil jsi v mém dohledu hostinu, od paráre) a impiguasti in oleo caput meum (doslova namazal jsi v oleji hlavu mou, od impiguáre). Podobně v závěru evangelia pro 2, neděli po Zjevení Páně, kde je popsán první Kristův zázrak, říká správce svatby ženichovi servasti vinum bonum, tj. „zachoval jsi váno dobré“, kde servasti je od servare (zachovat – totéž je zopakováno v Communiu). – Vivificavisti se redukuje na vivificasti, liberavisti na liberasti, paravisti na parasti, impigavisti na impiguasti, servávisti na servasti,…

Přistupme nyní k dalšímu typu tvoření perfekta, a to vložením –u–. Vyskytuje se zejména u sloves podléhajících e-časování, v nichž potlačí to jejich „drzé“ –e–, o němž lze říci, že je ve skutečnosti zmíněným –u– nahrazeno. Např. z habeo dostáváme habui, habuisti, habuit, z timeo (26. lekce) dostáváme timui,…, z teneo (držím) dostávíme tenui,…, ze sustineo (27. lekce) dostáváme sustinui,… Např. Offertorium pro svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, které se zpívá i o prvních pátcích mimo velikonoční dobu, začíná slovy Improperium expectávit Cor meum et miseriam, et sustinui, qui simul mecum contristarétur, et non fuit, doslovně česky Potupu očekávalo (a-časování, perfektum vložením –v–) Srdce mé a žalost, a čekal jsem, kdo současně se mnou (viz 26. lekci) by se rmoutil (a-časování, pasivní konjunktiv imperfekta), a nebyl.

Že korelace vložení –u– s e-časováním je jen berlička, o tom svědčí např. v minulé lekci zmíněné mansi od maneo a v 43. lekci zmíněné delevi od deleo (tedy žádné *manui či *delui) nebo naopak tremui (třesu se) od tremere, které podléhá ei-časování. Offertorium pro velikonoční neděli začíná slovy Terra tremuit et quiévit, tedy Země se zatřásla a ztichla.

Evžen Kindler

 

[1] Např. sv. Marty, sv. Gertrudy, sv. Marie Magdaleny de Pazzis nebo sv. Anděly Merici.

[2] V Schallerově misálku přeloženo jako Milovala jsi.

[3] O svátcích jiných svatých panen (např. sv. Voršily) je tentýž text ve stupňových zpěvech.

[4] Např. sv. Jiří, sv. Marka

Přidej komentář jako první k "Ponořme se do latiny 45 – Perfektum: 2. osoba singuláru, vkládané „u“"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*