Ekumenická prostituce v Lundu. Blíží se svatořečení Martina Luthera? Te Deum se spolupodílí na smírných pobožnostech švédských katolíků

Je svátek Krista Krále. Nacházím se pouhých sto metrů od luteránské katedrály ve švédském Lundu, zkonfiskované katolíkům v roce 1536. Zde se za několik hodin odehraje jedna z nejtragičtějších scén v novodobých církevních dějinách. Papež František zde za přítomnosti pohlavárů Luteránské světové federace zahájí rok trvající oslavy pětistého výročí „výstřelu z Wittenburgu“, připadajícího na 31. 10. 1517.

František je historicky prvním papežem, účastnícím se oficiální připomínky ničivého díla Martina Luthera. Veškerá vina však nespočívá jen na jeho bedrech, vždyť ke společným katolicko-luteránským rituálním tanečkům dal souhlas již Benedikt XVI., plynule navazující na ekumenický odkaz Jana Pavla II.

František však této ekumenické prostituci dal zcela nový rozměr, když v rozhovoru pro La Civiltá Catolica před pár dny prohlásil, že „proselytismus na církevní úrovni je hříchem“. Při jiné příležitosti novinářům a tedy i celému světu sdělil, že již samotným křtem tvoří katolíci s luterány jedno Tělo Kristovo. A aby toho pohoršení nebylo málo, v odpovědi na otázku, zda se luteránka, provdaná za katolíka, může účastnit svatého přijímání, oznámil: „Ať se nejprve zeptá Pána. A pak ať jedná. Více nyní říci nemohu“. Kdo by si myslel, že František nezamýšlí pootevřít dveře k pomyslné oltářní mřížce (pomyslné proto, že z naprosté většiny katolických kostelů již byly Lutherem inspirované liturgické reformě po Druhém vatikánském koncilu úspěšně odstraněny) – po synodálním přikývnutí ke svátostnému životu cizoložníků – také luteránům, nechť si přečte nedávný rozhovor anglického biskupa Williama Kenneyho a Františkova blízkého spolupracovníka na poli katolicko-luteránského „dialogu“ pro Cruxnow.com, v němž mj. řekl: „Pokud by měl František vyvolat v Lundu cosi na způsob sametové revoluce, musel by ohlásit, že luteráni mohou, za určitých okolností, přijímat Eucharistii. Šlo by o velké gesto. Přál bych si, aby v tzv. ekumenických manželstvích mohl nekatolík přistupovat spolu se svým životním partnerem ke svatému přijímání. Šlo by o velký krok kupředu, z pastoračního hlediska velice žádoucímu“.

Katolicko-luteránská seance, jež se tu má zanedlouho odehrát, je vedena mottem „To, co nás spojuje, je důležitější, než co nás dělí“. Jde o jednu z nejrafinovanějších lží této Velké (říjnové) ekumenické revoluce. Těžko může být větší propast než je mezi Církví, založenou samotným Kristem (nevěrnost mnoha jejích pastýřů na božském původu katolické církve pranic nemění) a sborem luteránských „církví“, definovaných mnoha závažnými věroučnými omyly. Jednotlivé pravdy víry, jež lze v protestantismu dohledat, totiž nepatří k jeho definičním znakům. Jsou pozůstatkem Církvi svěřeného pokladu víry z doby před Lutherovou vzpourou proti autoritě Církve a samotného Boha. Tyto dílčí pravdy však lze v mainstreamovém luteranismu nalézt čím dál tím obtížněji. Jen namátkou: Švédská luteránská církev, s níž se papež František cítí být sjednocen v jediném Těle Kristově,  se sice oficiálně hlásí k víře v Nejsvětější Trojici, její „pastýři“ ve velké většině však v božství Ježíše Krista nevěří. Každý, kdo se v ní uchází o „kněžskou“ službu, musí souhlasit se svěcením žen či sňatky osob stejného pohlaví. Kdo je opačného názoru, „vysvěcen“ není. V čele této sekty je „arcibiskupka“, žehnající homosexuálním párům. Její pravá ruka, „biskupka“ ze Stockholmu Eva Brunnová, je „provdána“ za svoji lesbickou partnerku, rovněž v „kněžské službě“. Ta samá osoba se loni přičinila o to, aby byly z luteránských kostelů odstraněny všechny křesťanské symboly, včetně křížů, jež by mohly urážet city příchozích islámských migrantů.

Luteránské spolky ve skutečnosti platné kněžské svěcení nemají ani v případě mužů, proto nemají ani Eucharistii, svatou zpověď, biřmování či poslední pomazání. Papež František tvrdí, že k přináležitosti jedinému Tělu Kristovu stačí společný křest. Opravdu? Nejde jen o to, že luteráni nevěří, že křtem je smyt dědičný hřích a do duše je vlita milost posvěcující. Podstatnější je to, že k Církvi Kristově nemůže patřit ten, kdo nevyznává to, co k věření předkládá. Stačí jediná formální hereze, a z pokřtěného se stává oddělená ratolest, do níž míza z vinného kmene Kristova neproudí. A co platí pro jednotlivce, platí o to více o „církvi“.

Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem – a daly by se uvést i mnohé další – je papežův aktivní podíl na oslavách Lutherovy revoluce do nebe volajícím pohoršením.

Právě z toho důvodu se na pozadí všech těchto ekumenických lumpáren obětují v Lundu a nedalekém Malmö smírné mše svaté a modlitby svatého růžence. V tu samou dobu, kdy se bude František obřadně objímat s paní Antje Jackelénovou, navlečenou do biskupského úboru, projde centrem města smírné mariánské procesí pod vedením P. Hakana Lindströma FSSPX. Všechny tyto smírné aktivity se konají ve spolupráci s kanadským The Fatima Center a českým Te Deum.

Vzhledem k mým aktuálním povinnostem (více na http://www.fatima.org/rrt/2016/sweden/sweden.asp) není v mých možnostech zasílat z luteránského Švédska denní reportáže. Pokusím se toto manko napravit po svém návratu do Čech. Prosím o vaše modlitby, abych to tu ve zdraví přežil.

Svatá Brigito Švédská, oroduj za nás. Svatý Jane Sarkandře, přimlouvej se za nás.

Michal Semín

40 Komentářů k "Ekumenická prostituce v Lundu. Blíží se svatořečení Martina Luthera? Te Deum se spolupodílí na smírných pobožnostech švédských katolíků"

  1. M. Roy | 30.10.2016 z 21:58 |

    Nech Vas Neposkvrnena ochranuje a Duch Svaty Vam pomaha…

  2. Josef | 31.10.2016 z 14:43 |

    „křtem je smyt dědičný hřích“

    Hmmmm … P. Vacek z Letohradu tvrdí, že křtem vůbec není smýván nějaký, a už vůbec ne „dědičný“ hřích, ale že tím aktem je člověk přijímán do společenství s Ježíšem.

  3. „Eva Brunnová … se loni přičinila o to, aby byly z luteránských kostelů odstraněny všechny křesťanské symboly, včetně křížů, jež by mohly urážet city příchozích islámských migrantů“ – dle wikipedie (a jejich zdrojů) k odstranění křížů (zaplať Pán Bůh) nedošlo, jak z citovaného vyplývá. Jinak ale Brunnová kříže odstranit chtěla.

    https://en.wikipedia.org/wiki/Eva_Brunne

  4. Ad Josef: Aby P. Vacka s takovým přístupem nečekalo po smrti nemilé překvapení.

    Martin R. Čejka

    P. S.
    Díky za upřesnění ohledně staré Brunnové.

  5. Libor Rösner | 31.10.2016 z 15:59 |

    Ad Josef – Tak to je P. Vacek ještě konzervativní, dnes se nosí teorie, že jde o přijetí do farního společenství…

  6. David | 31.10.2016 z 18:01 |

    Ekumenická prostituce – to je hezký název, já bych spíš napsal perverse.
    P. Vacek – to je kapitola sama pro sebe, na dnes již nefungujících stránkách Kronika novus ordo byly dokumentovány jeho zločiny na poli úprav liturgických prostor se sáhodlouhými komentáři. Otázkou je, co bylo dřív, jestli začal hlásat bludy a na základě toho dělal úpravy kostela, a nebo nedříve zprznil kostel což se následně projevilo v jeho bludných výrocích?

  7. Felix | 31.10.2016 z 22:01 |

    Tak jsem si přečetl, sice jen jednou, dnešní Společné prohlášení u příležitosti katolicko-luteránské připomínky Reformace – a nepozoruji tam vcelku nic nového, kromě obrovských emocí (třeba to velké R). Snad jen výzva farnostem ke společnému třeštění, při němž ovšem různí vynálezci a vynálezkyně jistě dokáží prosadit mnoho. K textu zdejšího článku m. m. j. jen to, že autor asi neví, že sv. přijímání obou manželů žijících ve smíšeném manželství je po nějakých (různých) dovoleních zcela běžná praxe už po celá desetiletí. Jen se to raději moc neventiluje.

  8. Polish | 31.10.2016 z 22:47 |

    Pane Semín, to, že „již samotným křtem tvoří katolíci s luterány jedno Tělo Kristovo“, je pravda. Trochu se teologicky dovzdělejte. Jen ta jednota je do určité míry narušená, ale v základu je touto svátosti nesmazatelně položena. Křest je křest, a to i u heretiků, jak rozřešily křesťané už ve starověku.

  9. Renda | 31.10.2016 z 22:51 |

    Ohavnost , dnes už nepřekvapí . Zmanipulované stádo to přijímá normálně , 50 let ekumenického vymývání mozků udělalo své . Jako v případě dalajlámy .

  10. Michal Semín | 31.10.2016 z 23:11 |

    Ad Felix: O Vámi zmíněné možnosti vím. Aniž bych chtěl jakkoli snižovat škodlivost této praxe, týká se primárně východních schismatických církví. V případě luteránů – nemýlím-li se – se výslovně uvádí, že se smějí na katolického kněze v otázce udílení svátostí obrátit jen v případě ohrožení života či podobně závažné situaci. Další podmínkou je pak nedostupnost vlastních „pastýřů“, jakož i vnitřní dispozice a víra v Kristovu reálnou přítomnost v Eucharistii. Tím neříkám – opakuji – že s touto praxí souhlasím. Návrh biskupa Kelleyho, který nejspíš vyjadřuje i názor Františkův, je však výrazným krokem „kupředu“. Nejednalo by se pak již jen o výjimečné případy, ale o zcela běžnou praxi. Pokud se tak již děje nyní, pak je to v rozporu nejen s eucharistickou úctou, ale i s pokoncilním kanonickým právem. Jinak souhlasím, že společné prohlášení nic moc nového neříká, což však nijak nezmenšuje jeho obludnost. I tak si ale nejsem jistý, zda v některém dokumentu, pod nímž je podepsán papež, se o luteránech hovoří jako o údech Těla Kristova. Není přeci jenom tento výrok poněkud novátorský?

  11. Ad Polish: Ne, netvoří. A to z toho důvodu, že to, co definuje luterány jako takové, je luteránství, tedy hereze. Je proti zdravému učení i rozumu, aby součástí jednoho těla byl zároveň omyl i pravda. Člověk se přijetím hereze odděluje od Církve, tj. těla Kristova. Součástí těla Kristova mohou být jednotliví lidé před užíváním rozumu, tedy než se mohli k herezi rozumem a vůlí přimknout, případně ti, co nepoznali pravé učení. Součástí jednoho těla, ale rozhodně nejsou luteráni jako celek či společnost.

    Trochu se tedy dovzdělejte, a to nejen teologicky, ale také v oblasti pravopisu, neboť v češtině oslovujeme pátým pádem, což vědí děti už na prvním stupni základní školy.

    Martin R. Čejka

  12. Jouda | 31.10.2016 z 23:19 |

    Zdá se, že P. Hakan Lindström bude vskutku rytířského smýšlení. Ať už je to podpora rytířů v našich zemích, či smírné procesí v Malmö. Rozhodně se nekrčí za zednářsko- republikánským vlajkovým hadrem.

  13. Škoda, že „rytíři v našich zemích“ jsou jenom banda zbabělců. Ale co naděláte… nuly si musejí nějak zvedat sebevědomí, třeba licousy, plácáním o „hadrech“ a drsnými diskusními příspěvky, když už jim chybí rytířská mužnost a neudělají ani dva dřepy, natož aby šli bránit sirotky a vdovy s mečem v ruce.

    Martin R. Čejka

  14. Polish | 31.10.2016 z 23:34 |

    Křest objektivně přivtěluje ke Kristu, a to i u heretiků, je-li zachována správná, trojiční forma. To, co hlásáte vy, je jednoduše hereze. Přečtěte si otce, koncily, katechismus a nastudujte si např. učení o mystickém těle Kristově.

  15. Michal Semín | 31.10.2016 z 23:36 |

    Ad Polish: Díky za připomínku, k dokonalému teologickému vzdělání mám jistě daleko. Považujete však za teologického nedouka i takového Pia XII.? Nebo se jen ve své teologické povýšenosti nechcete podřídit tomu, co Církev předkládá k věření?

    Z encykliky Mystici coroporis Christi, Pius XII., 1943

    Mezi údy Církve nutno skutečně počítati jen ty, kdo přijali křest a vyznávají pravou víru a sami se uboze neodloučili od Těla ani nebyli z něho pro velmi těžké poklesky vyloučeni. „Neboť v jednom Duchu“, dí Apoštol, „my všichni v jedno Tělo byli jsme pokřtěni, ať jsme byli židy nebo pohany, ať nevolníci nebo svobodni“ (I. Kor XII,13). Jako je tedy v pravém křesťanském světě jenom jedno Tělo, jeden Duch, jeden Pán, jeden křest, tak může býti v něm jenom jedna víra. (Sr. Ef, IV,5); a proto kdo by odepřel poslouchati Církve, toho máme pokládati podle příkazu Páně za pohana a celníka (Sr. Mat XVIII,17). Proto ti, kdo jsou odloučeni vírou, nebo řízením, nemohou žíti v tomto jednom Těle a z jednoho Božského Ducha.

  16. Ad Polish: A co jsem asi psal? Křest přivtěluje ke Kristu a hereze odděluje. Pokud se tedy někdo přimyká k herezi, odděluje se navzdory křtu od Kristova těla. Přečtěte si ještě jednou, co jsem napsal. Ušetří Vám to nervy i zbytečné třískání do klávesnice.

    Martin R. Čejka

  17. Josef | 1.11.2016 z 0:12 |

    P. Vacek odůvodňuje úpravy orlického kostela jednak s odvoláním na II. vat. koncil, druhak na svého předchůdce, který úpravy započal, ale (prý) neměl dost času (ale také odvahy) je dokončit.

  18. ondrej kartak | 1.11.2016 z 9:04 |

    To co falesny prorok predvadi he pouze spiritualni realizaci AL. Kdo slavi vyhlaseni 95 Lutherovych tezi je v nejlepsim pripade podezrely z hereze.

  19. Polish | 1.11.2016 z 9:50 |

    Lumen gentium 16.

  20. Libor Rösner | 1.11.2016 z 11:13 |

    Ad Polish: „Kdo se odlučuje od Církve, odlučuje se od Krista.“
    IV. lateránský koncil

  21. Polish | 1.11.2016 z 12:00 |

    Pane Rösner, akt odloučení předpokladá nejdříve tomu předcházející akt přináležitosti, což nelze vztáhnout na ty, kteří se obrátili od ateismu ke Kristu v protestantském prostředí, přijali křest a nevědí nic o katolické víře. A i u nich je křest platný a mají skrze něj účast na Kristově spáse. A my bychom jim měli pomoci, aby tu účast měli plnou. Už díky skrze křest jsme s nimi jedním tělem a měli bychom se snažit, aby ta jednota byla plná, čímž na druhou stranu nemyslím ředit pravdu církve.

  22. Ano, je třeba jim pomoci a ukázat omyly luteranismu. My se mu budeme v souvislosti s oslavami neslavného výročí podrobněji věnovat.

    Martin R. Čejka

  23. Křest samozřejmě je platný, i když je udělen nekatolíkem, v případě nouze i ateistou, jestliže má v úmyslu alespoň formálně „konat to, co koná Církev“. Tato diskuse ale poněkud ujíždí v tom, že nerozlišuje mezi platným křtem – a mezi příslušností k pravé Církvi Kristově, což není jedno a totéž. Pokřtěný protestant je sice -za předpokladu udělení křtu ve jménu Nejsvětější Trojice – možná i platně pokřtěn (to „možná“ nutno zásadně uvést, protože nevíme, měl-li ten nekatolík, který křtil, aspoň minimální, byť neartikulovaný úmysl konat to, co koná pravá Církev Kristova), ale rozhodně není údem mystického Těla Kristova, tj. Církve. Možná dostal při křtu jako nemluvně odpuštění dědičného hříchu, jenže pokud byl vychováván jako protestant a protestantismus přijal, octl se v materiální herezi a tím se odloučil od pravé Církve a pravé víry Kristovy. Jeho formální herezi, čili osobní vinu či nevinu na tom hodnotit nebudu, k tomu nejsem kompetentní, ale musím konstatovat, že rozhodně nepatří k pravé Církvi Kristově, která je jedinou cestou ke spáse. Jestliže tedy papež František prohlásí, že mystické Tělo Kristovo tvoří společně katolíci s protestanty „již samotným křtem“, tak je to zcela v rozporu s naukou Církve, se zjevenou Pravdou. Nestačí pouze křest, je nutno také vyznávat jedinou zjevenou nauku, jak je definována v Katolické církvi, uznávat jedinou viditelnou hlavu Církve, tj. papeže a 7 svátostí, k nimž třeba přistupovat. Pouhá platnost křtu tady nestačí.

    A ještě dovětek: Jestli ateista uvěří v Krista díky nějaké protestantské denominaci, protože katolickou víru nikdy nepoznal, tak já si toho vážím a věřím, že Bůh to ocení a i když tento člověk je zbaven toho nejdůležitějšího ke spáse – svátostí a pravé nauky, tak díky své snaze žít dle svého svědomí a poznání co nejvěrněji s Kristem dospěje k Pravdě a tím i ke spáse, když ne v tomto životě, tak někde na rozhraní života a smrti. To ale nic nemění na tom, že jako protestant není údem Církve, tj. mystického Těla Kristova. Zemře-li jako protestant a bude-li spasen, tak spasí ho Kristus na základě katolické víry, kterou bude muset někde na rozhraní života a smrti, kdy mu ji Pán dá poznat, přijmout. Tvrdit, že křtem jsme společně s protestanty „mystickým Tělem Kristovým“ je hereze.

  24. Jouda | 1.11.2016 z 21:54 |

    Škoda, že místo předhazované rytířské mužnosti se postavit k určitým věcem „čelem“, se raději nechají zmizet celé příspěvky a prohlášení na webu i s „nekorektními“ diskusemi pod nimi.

    Přijel-li P. Hakan Lindström sloužit mši sv.do Prahy jak píšete „pro nuly“, zřejmě na Vás v nejvyšší míře platí slova nedávného letáku o provokatérech a dalších zmíněných. Něco se píše, něco jiného se smýšlí…

  25. Místo planých slov mi jmenujete nějaké chrabré činy našich „rytířů“… … … … beru množné číslo zpět, jmenujte mi jeden a podepište svůj příspěvek, jak to dělají muži, tj. pod svým „erbem“ – jménem. Ostatní je jenom plácání a pružení virtuálních svalů.

    Martin R. Čejka

  26. A tohle má být hrdinský čin našich „rytířů“? Dát na anonymní internetové stránky prohlášení? Pokud v tom spatřujete smysl rytířství, tak jsem rád, že nežiji ve vašem světě.

    Martin R. Čejka

  27. Jouda | 1.11.2016 z 22:40 |

    Možná je více zveřejnit prohlášení a stát si za ním i v osobním životě, než publikovat prohlášení a články a ty posléze mazat. Prostě nemít gumovou páteř.

  28. Ale v publikování prohlášení rytířství nespočívá, že? Není mi alespoň nic známo o tom, že by křižáci umlátili muslimy prohlášeními. Asi mi odpovědět nedokážete. Nakonec jste v sobě nenašel ani tolik odvahy, abyste svůj příspěvek podepsal jménem. Zbabělost také nepovažuji za vlastnost rytíře. Když už Vám chybí odvaha, tak alespoň nepište strašně „drsné“ věci, vyznívá to totiž trapně.

    Já jsem vše dělal pod vlastním erbem (jménem) a s otevřeným hledím. Před rokem 1989 jsem kvůli tomu nemohl studovat na gymnáziu, a jediná škola s maturitou, kterou mi komunisté povolili, bylo SOU Luby Cremona. Později jsem jednal stejně, za což jsem si vysloužil řadu nálepek v médiích, odsouzení od kardinála i zájem některých „bezpečnostních“ složek. Vše najdete v dobovém tisku. Nestěžuji si, byla to docela legrace.

    Pokud jde o odstraněný článek, který Vás tak rozrušuje, tak jsem jej vymazal na žádost autora. Vždycky jsem přání píšících autorů vyhověl a považuji to za správné. Ostatně, nesu si za to případě odpovědnost jako muž pod vlastním jménem a neschovávám se za „babské sukně“ v podobě nějakého „Joudy“.

    Martin R. Čejka

  29. renda | 2.11.2016 z 10:17 |

    Ad Polisch…Církev vždy učila , že ůdem Církve je ten , kdo v ní byl platně pokřtěn , VYZNÁVÁ CELOU KATOLICKOU VÍRU , uznává papeže za viditelnou hlavu Církve . Učí , že nepatří do ní heretici , schizmatici , exkomunikovaní , ti , co se od ní dobrovolně odloučili . Tak to stojí v každém katolickém katechismu..tím nemyslím KKC , v každé učebnici věrouky . Že je Kristova církev totožná s katolickou , potvrdil ještě Pius XII v Humani generis . Mimo KC Kristova církev není , ani není žádné neůplné společenství . Pokud je protestantské dítko platně pokřtěno , patří v ůdu Církve . Do doby , než začne absorbovat protestantské bludy . Doporučoval bych se v tomto vzdělat , neargumentovat nedogmatické slohové práci LG , dvojznačném KKC .

  30. Hraničář | 2.11.2016 z 12:18 |

    Ale tohle snad není až tak špatný názor:
    „Od konfliktu ke společenství –společně v naději,“ zní motto 17. mezinárodní cesty papeže Františka, která jej začátkem tohoto týdne zavedla do Švédska.“

    http://www.katyd.cz/zpravodajstvi/neni-mozne-byt-katoliky-i-sektari.html

  31. „Často nám v Africe nějaký katechumen říkal: „Pater, pokřtěte mne teď hned, neboť když před vaší příští návštěvou umřu, přijdu do pekla.“ Odpovídali jsme jim: „Ne. Když nemáš na svědomí žádný těžký hřích a když máš přání být pokřtěn, máš již milost v sobě.“
    Tak zní učení Církve, která uznává i implicitní (mlčky udělený) křest touhy. Zakládá se na rozhodnutí osoby, chtít plnit vůli Boží. Bůh zná všechny duše a ví o tom, že i mezi PROTESTANTY, buddhisty a v celém lidstvu jsou duše, které jsou dobré vůle. Obdrží křestní milost, bez toho, aby to věděli, ale účinným způsobem. Skrze to jsou spojeni s Církví.
    Omyl spočívá ve víře, že se zachrání skrze své náboženství. Zachrání se v jejich náboženství, ale ne skrze jejich náboženství. Nelze se zachránit skrze islám, nebo skrze šintoismus.“

    Arcibiskup Lefebvre

  32. Milan Durica | 5.11.2016 z 10:11 |

    JE TO ZAUJíMAVé A MOžNO AJ NáDEJNé, žE PRÁVE V POHANSKOM čESKU TIETO OTáZKY VZBUDZUJú TAKú žIVú DEBATU.

  33. marek selko | 7.11.2016 z 14:48 |

    trosku dlhsie ale radostne sa citajuce pre jasnost ktoru bula vyjadruje
    (reprodukujem z LdL) :

    Exkomunikační bula DECET ROMANUM PONTIFICEM Jeho Svatosti Lva X.

    Preambule

    Mocí od Boha mu svěřenou přísluší římskému papeži z Božího ustanovení a jmenování vyhlašovat duchovní a časné tresty podle toho, jak si to plně zaslouží každý jednotlivý případ. Účelem je potlačení ničemných záměrů zbloudilých lidi, kteří jsou tak uchváceni svým scestným podnětem k hanebným cílům, že zapomínají na bázeň před Pánem a zcela pohrdají kanonickými dekrety a apoštolskými ustanoveními a odvažují se formulovat nová a zfalšovaná dogmata a zavádějí zlo rozkolu do svaté Boží Církve – nebo podporovat a lnout k takovým rozkolníkům, kteří si dělají obchod z toho, že trhají šat našeho Vykupitele a jednotu pravé víry. Přísluší proto papeži, aby v obavách o Petrovu loď, jakoby plula bez kormidelníka nebo veslaře, proti takovým lidem a jejich následovníkům a proti jejich rozmnožování použil přísné tresty a dalšími vhodnými opatřeními zajistil, aby tito velmi mocní lidé oddaní podle své povahy zlým záměrům spolu se svými přívrženci nemohli klamat množství prostých lidí svou lží a svými zlovolnými praktikami, svádět je aby s nimi sdíleli jejich blud a jejich vlastní zkázu tím, že je otravují něčím, co se rovná zhoubné nemoci. Papeži také přísluší, aby po odsouzení rozkolníků a pro zamezení ještě větší zhouby a zmatku veřejně a otevřeně poukázal před všemi křesťany, jak se mají obávat postihu a trestu ti, kteří se takto proviňují, aby skrze veřejné vyhlášení se mohli obrátit s lítostí a výčitkami ke své pravé podstatě, bezpodmínečně se zřekli zakázaných projevů, obnovili své společenství a poslušnost, jak bylo řečeno v předchozí bule, a tak mohli uniknout Božím trestům ve všech stupních svého příslušného odsouzení.

    I.

    (Shrnutí předchozí buly Exsurge Domine)

    II.

    Byli jsme informováni, že poté, co naše předchozí bula byl veřejně vyvěšena, a od doby, kdy uplynula časová lhůta pro předepsanou odpověď – a touto bulou slavnostně oznamujeme všem křesťanům, že tyto lhůty (60 dní) uplynuly – mnozí z těch, kteří propadli bludům Martina Luthera, přijali naši bulu s jejím varováním a příkazy; Duch dobré rady je přivedl k zamyšlení nad sebou, vyznali své bludy a odvolali herezi jako před Naší instancí, vrátili se k pravé katolické víře, obdrželi požehnání a rozhřešení od těch, kteří byli oprávněni je udělit, a na různých místech v Německu byly veřejně spáleny knihy řečeného Martina, jak jsme to nařídili.

    Nicméně samotný Martin, a působí nám velkou bolest a znepokojení, že to musíme říct, on, otrok zkažené mysli, s pohrdáním odmítl odvolat své bludy a zříci se jich v předepsané lhůtě a poslat Nám alespoň jedno slovo odvolání, jak jsme otcovsky žádali, anebo přijít sám k Nám, ba jako kámen, o který se klopýtá, nebál se psát a hlásat ještě horší věci než dříve proti Nám a tomuto Svatému stolci a katolické víře a druhé naváděl, aby udělali totéž.

    Nyní je slavnostně prohlášen za heretika a rovněž tak ostatní, ať už jakéhokoliv stavu a postavení, kteří pranic nedbali na svou vlastní spásu, ale před zraky všech lidí se stali následovníky zhoubné a heretické Martinovy sekty, všichni ti, kteří mu otevřeně a veřejně poskytovali pomoc, podporu, rady a přízeň a dodávali mu odvahu k jeho neposlušnosti a zatvrzelosti a zabraňovali zveřejnění naší uvedené buly: tito lidé propadli trestům stanoveným v dané bule a je třeba s nimi naložit jako s heretiky vyloučenými ze společenství věřících křesťanů, jak praví Apoštol. ( Tit 3, 10-11)

    III.

    Je naším úmyslem, aby tito lidé byli legitimně klasifikováni stejnou měrou jako Martin a ostatní neblazí heretici a exkomunikováni, a to právě proto, že se přiřadili se stejnou tvrdohlavostí k hříchu řečeného Martina, sdíleli s ním jeho tresty a jeho jméno, nosili s ním všude s sebou označení „luteráni“ a tresty, které ho postihly. Naše předchozí pokyny byly zcela jasné a náležitě zveřejněné, a kdo se přidržuje přesně našich předchozích dekretů a prohlášení, má k dispozici dostatečná upozornění, důkazy a výroky.

    Naše následující dekrety jsou obráceny proti Martinovi a dalším, kteří ho následují v tvrdošíjnosti v jeho zhoubném a zlořečeném cíli, stejně jako proti těm, kteří ho brání a hájí ozbrojenou tělesnou stráží, a těm, kteří se nebojí podporovat ho vlastními prostředky či jakýmkoliv jiným způsobem, a těm, kteří mají v úmyslu nabídnout a poskytnout mu pomoc, radu a přízeň. Všechna jejich jména, příjmení a postavení – ať už jsou jakkoliv vznešená – chceme, aby byla pokládána za postižená těmito dekrety se stejným účinkem, jako by byla jmenovitě jednotlivě uvedena v publikovaných dekretech a je třeba na ně aplikovat se stejnou účinností jejich články.

    Na ně všechny vyhlašujeme a stanovíme výroky exkomunikace, anathema našeho trvalého odsouzení a interdiktu, zbavujeme jakékoli důstojnosti a cti je i jejich potomky, vyhlašujeme konfiskaci jejich jmění pro delikt urážky majestátu: o všech těchto dalších výrocích a trestech, které jsou stanoveny kanonickým právem na heretiky a které jsou uvedeny v našem předchozím dekretu, stanovíme, že jim propadají všichni tito lidé ke své záhubě.

    IV.

    Naší apoštolskou autoritou dodáváme k tomuto našemu prohlášení, že státy, teritoria, oblasti, města a místa, ve kterých tito lidé přechodně žili nebo která navštěvovali, spolu s jejich statky, města, která mají katedrály a metropolitní sídla, kláštery a jiné řeholní domy a posvátná místa, privilegovaná nebo neprivilegovaná – všechna bez výjimky jsou postižena naším církevním interdiktem, a pokud tento interdikt trvá, (s výjimkou případů uvedených v zákoně, ale i v takovém případě za zavřenou branou a bez osob postižených exkomunikací a interdiktem) nemůže zde být slavena mše svatá ani jiné bohoslužby. Nařizujeme a přikazujeme, aby lidé postižení trestem byli všude prohlášeni veřejně za exkomunikované, neblahé, zavržené, vypovězené, zbavené statků a neschopné je vlastnit. Všichni křesťané se jich musí přísně stranit.

    V.

    Chtěli bychom dát všem ve známost zlovolné dílo o Bohu a jeho Církvi, které Martin a jeho následovníci vytvořili bez ostychu ve své zaslepenosti. Chceme chránit stádo před nakaženým zvířetem v obavách, aby se jeho infekce nerozšiřovala na jeho zdravé ovce. Proto vydáváme následující příkaz jednomu každému patriarchovi, arcibiskupovi, biskupovi, prelátům patriarchálních a metropolitních katedrál, kolegiátních chrámů a řeholníkům všech řádů, i žebravých – privilegovaných i neprivilegovaných – ať sídlí kdekoliv, a to s veškerou silou víry a slibu poslušnosti a pod trestem exkomunikace, jak to požaduje provedení těchto přítomných nařízení, aby se postarali i v jiných chámech o zveřejnění, že Martin a jeho následovníci jsou exkomunikovaní, zavržení, odsouzení, zatvrzelí heretici postižení interdiktem, zbavení statků a neschopní je vlastnit a tak vyjmenováni a postiženi v těchto ustanoveních.

    Budou stanoveny tři dny: vyhlašujeme kanonického varování a poskytujeme den první výstrahy, po něm druhý, ale třetí den nařizujeme definitivní nezvratné provedení našeho výnosu. To bude mít místo v neděli nebo o svátečním dnu, kdy se k bohoslužbě shromažďuje velké množství věřících. Nechť je pozdvižen kříž, zvony nechť zvoní, nechť jsou zapáleny svíce a po určitém čase zhašeny, hozeny na zem a pošlapány. Třikrát ať se do dálky házejí kameny a případně konají další obřady obvyklé v takových případech. Všem křesťanům nechť je přísně uloženo prchat před těmito lidmi.

    Chtěli bychom vytvořit ještě další příležitost k potírání dotyčného Martina a dalších heretiků, o kterých jsme se zmínili, jejich jejich následovníků a stoupenců: Od nynějška, ukládáme všem patriarchům a všem dalším prelátům na základě jejich víry a jejich slibu poslušnosti, právě proto, že jsou pověřeni autoritou svatého Jeronýma potírat rozkoly, aby v této aktuální krizi, tak jak jim to ukládá jejich úřad, budovali obrannou zeď pro svůj křesťanský lid. Nesmí mlčet jako němí psi, kteří nemohou štěkat, ale musí ustavičně křičet a pozvedat hlas v kázáních a dosáhnout, aby proti odsouzeným článkům jmenovaných heretiků bylo hlásáno Boží slovo a pravda katolické víry.

    VI.

    Všem správcům farních kostelů a představeným všech řádů, privilegovaných i neprivilegovaných, nařizujme, aby ve stejných termínech – na základě síly své víry a slibů poslušnosti – jakožto Pánem povolaní byli jako oblaka, z nichž padají duchovní deště na Boží lid – aby se nebáli dát velkou publicitu odsouzením obsaženým v těchto článcích, jak je k tomu zavazuje jejich úřad. Stojí psáno, že dokonalá láska zahání strach. Nechť každý z vás přijme břímě této meritorní povinnosti v dokonalé zbožnosti; osvědčte se jako důslední ve svém postavení, tak horliví a pečliví ve slově i skutcích, aby od vaší práce s podporou Boží milosti bylo možno očekávat žně, takže svou zbožností nejen získáte onu korunu slávy, která je odměnou všem, kdo šíří a brání víru, ale abyste obdrželi také od nás a Svatého stolce bezmeznou chválu, jakou si zaslouží vaše úsilí.

    VII.

    Navíc, protože by bylo nesnadné předat toto oznámení s jeho vyhlášeními a nařízeními osobě Martina a ostatních exkomunikovaných z důvodu jejich mocné stráže, je naším přáním, aby veřejné vyvěšení této buly na vratech dvou katedrál – buď obou metropolitních nebo jedné katedrály a jedné metropolitní katedrály z chrámů v Německu, které v těch místech provede jeden z našich pověřenců, mělo stejně závaznou účinnost, aby bylo zřejmé, že Martin a ti další, které jsme jmenovali, byli odsouzeni ve všech rozhodujících bodech, jakoby tato bula jim byla osobně doručena a dána na vědomí.

    VIII.

    Bylo velmi obtížné předat tuto bulu na každé jednotlivé místo, kde by její zveřejnění bylo nezbytné. Proto je naším přáním a nařízením, aby její autorizovaná kopie s pečetí některého církevního preláta nebo jednoho z našich vyslanců a potvrzená rukou některého veřejného notáře měla by vystupovat všude se stejnou autoritou a účinností jako tento originál.

    IX.

    Není dovoleno klást žádné překážky našim snahám uvedeným v Apoštolských konstitucích a dekretech a ani v žádném z našich citovaných vyhlášení, která nehodláme rušit, ani vydávat protichůdné oznámení.

    X.

    Nikdo nesmí porušit toto ani žádné další naše rozhodnutí, spis, prohlášení, nařízení, ustanovení, vůli, dekret případně se mu protivit. Jestli se někdo odváží něčeho takového, nechť ví, že ho postihne hněv všemohoucího Boha a blažených apoštolů Petra a Pavla. Tak jsme promluvili.

    Dáno u Svatého Petra 3. ledna léta Páně 1521 v VIII. roce Našeho Pontifikátu.

  34. marek selko | 7.11.2016 z 20:49 |

    Protestantismus neboli reformované náboženství, jak je pyšně nazvali jeho zakladatelé, je souhrnem všech herezí, které byly před ním, které vznikly po něm a které se mohou ještě zrodit, aby zabíjely duše.

    sv. papež Pius X.

    amen Vasa Svatost

  35. Peter P | 8.11.2016 z 23:23 |

    V tej bule je uvalený interdikt na štáty, mestá a miesta, kde luteráni aj prechodne žili. Vie niekto, kedy bol zrušený? Alebo ešte stále trvá – napr. v Bratislave? Luteráni sú tu stále a podľa buly sa im máme vyhýbať.

  36. Judita | 9.11.2016 z 23:01 |

    Děkuji za vzornou reprezentaci českých katolíků!

  37. Pavel | 17.6.2019 z 16:14 |

    U nás na rozlehlém pražském sídlišti máme i římskokatolickou farnost.
    Jsou to šikovní a vstřícní lidé, s nimiž jsem (ač nekatolík) v mnohém našel
    společnou řeč. Když jsem však četl článek pana Semína, šel po mně mráz – s tak
    zlobným a nafoukaným přesvědčením, že jen jeho totálně fundamentalistický názorový proud má patent na pravdu, jsem se dosud mezi katolíky nesetkal. Snad je to znamení, že jde
    o proud minoritní. Přinejmenším na našem sídlišti. Bohudík.

  38. Ad Pavel: Teď je ovšem otázkou, jestli je nejvyšší hodnotou pravda nebo selanka… Někteří dávají přednost tomu prvnímu, byť, přiznávám, budou asi v postmoderní době v menšině.

    MRČ

  39. Tomáš Navrátil | 27.6.2019 z 14:43 |

    ad Pavel: Váš výrok „Jsou to šikovní a vstřícní lidé, s nimiž jsem (ač nekatolík) v mnohém našel společnou řeč.“ mne spíše děsí, než uklidňuje. Jak by to asi dopadlo, kdyby Vás učili opravdovou katolickou věrouku, která je tou „nejšikovnější“ jakožto jediná možná cesta k věčné spáse, nedokážu domyslet… Pan Semín z ní totiž vychází a mráz po mně tudíž nechodí.

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*