Mons. Knox: Ostende

Myslím, že v tom není nic neuctivého, přirovnáme-li lidské hledání Boha ke hře na schovávanou. Podívejte se, jak si dítě hraje s otcem, na všechny ty dovednosti a prozíravost na jedné straně a celé to dobrodružství a vzrušení na straně druhé! Když čtete ve Starém zákoně o tom, kterak všemohoucí Bůh uzavřel smlouvu s lidmi, pociťujete, že to je jaksi nepatřičné; jak je možné, zvážíme-li, kým Bůh je, že s námi uzavírá oboustrannou dohodu, která zahrnuje vzájemné závazky? Ale otec si hraje se svými dětmi na obchod, třebaže má své příjmy a ony jen kapesné, které jim dovolí; a k jak složitým obchodům při této hře dochází! A stejně je tomu i s onou hrou na schovávanou, která se vine všemi staletími a která od kolébky do hrobu probíhá i v životě každého člověka.

Proč se Bůh, který nás tolik miluje, od nás jakoby vzdaluje, aby ho nebylo tak snadné najít? Odvážíme se to vyslovit? – je to součást pravidel hry. Bůh se skrývá, aby vzrušení z vítězství, až ho konečně najdeme, pro nás mohlo být čímsi naprosto jedinečným. Proč člověk, jehož srdce je stvořeno pro Boha a nemůže najít klidu, dokud v něm nespočine, občas tráví celé dny a celé roky tím, že se snaží utéct před Bohem, aby se vyhnul jeho pohledu? Je to opět součást pravidel hry; tedy ne že bychom se před ním měli schovávat, ale že se před ním schovávat můžeme.

Když se dítě schovává před otcem, jeho skrývačka bývá celkem průhledná, ale otec může vždycky dělat, že nevidí. Ale když přijde řada na otce, schová se někdy až příliš dobře; děti jsou při svých hrách trochu hloupější, než čekáme, dokážou chodit sem a tam kolem úkrytu a nic nevidět. Je tedy zvykem, že dítě nevyráží hledat samo; spolu s ním jde ruku v ruce matka, která je připravena neskrývaně napovídat, kde by asi bylo nejlepší se schovat, nebo v krajním případě dokonce odhrnout závěs, otevřít dveře komory, a odhalit tak vzrušující tajemství. Vrozený rozum dítěte se téměř nikdy neobejde bez pomoci matčina důvtipu…

A Kniha přísloví nám zde podává nápovědu. Popisuje obrazně Boží moudrost jako ženu, která stojí po boku Boha během jeho stvořitelského díla a rozvrhuje, do jaké výšky se mají vznést hory, kudy mají téct řeky, jak se má oceán udržet ve stanovených mezích. Pak téměř zčistajasna následuje nečekaný verš: „S ním jsem byla, hrála jsem si před ním ustavičně, hrála jsem si na okruhu zemském, rozkoš majíc v pokolení lidském.“ „Hrála jsem si“ – není úniku, je to jediný možný význam slova použitého v hebrejském textu. Když se na scéně objevuje člověk, tak se z této moudrosti, která byla dříve velkolepým architektem stvoření, stává kamarádka člověka a zapojuje se do hry. A ačkoliv se to může zdát nemožné, tak k další hře, tedy lidskému hledání Boha, Boží moudrost sama ponouká! Pokud by nám Bůh trošičku nepomohl, neměli bychom šanci; jsme natolik nerovnocenní, že hra by stále byla pouze na jeho straně.

Byl to člověk, kdo se první v dějinách schoval před Bohem. Známe ten příběh; Adam se spolu se svou manželkou schoval mezi stromy v zahradě. „Žena, kterou jsi mi dal“ – dal jsi mi ji, aby byla pomocnicí, aby o mě pečovala, aby mě mírnila, ale moc mi nepomohla. Matka Eva nezachránila Adama svým důvtipem; místo toho ho stáhla dolů, a pak se oba spolu bezúspěšně krčili v úkrytu, aby se vyhnuli Božímu pohledu.

Člověk to začal, člověk hodil rukavici; a od té doby byl po celá staletí jako vystrašené dítě, jež samo tápe v temnotě a bezdůvodně se hrozí tisíců strašidel, hledajíc Boha, který zanechal tolik důkazů své existence, ale stále zůstává skryt našemu zraku. „Ukaž nám Otce, a to nám dostačí“ – ano, ale Boží moudrost nás obdařila jen kahánkem problikávajícím temnotou, nikoliv matkou, která by odhrnula záclonu a řekla nám: „Podívejte, tady je!“

A pak, až se čas naplnil, Bůh změnil svoji skrýš. Znenadání, když všude vládlo ticho, přišel uprostřed poklidné zimní noci a skryl se v malém městečku, přišel a skryl se v jesličkách, přišel a skryl se v podobě člověka. Ponížil sám sebe, byť to nebylo zas v takové tichosti; postačil pouhý pohyb mezi hvězdami, pouhé zašustění andělských křídel, aby se mezi několika hledači, pastevci s jejich pronikavýma ušima a hvězdáři s jejich bystrýma očima, zvedl povyk a křik. A tak znovu začala honička: Řekněte nám, kde se narodil židovský král? Otázka, která se šířila od jednoho kolemjdoucího druhému, za chvíli zněla jako refrén z nějaké dětské hry. Cože, ta barabizna v zadní ulici? Tam je to hrozné! Na takovém místě by se nikdy neschoval! A pak se otevírají dveře, v nich stojí žena a klade prst na ústa; přichází naše Matka, aby nám pomohla v hledání. „Ano, je tady; ale buďte potichu, právě spí.“ Bůh, který nepřebývá v chrámech rukama vystavěných, spí zde! Bůh, který, bdě nad Izraelem, nikdy nespí ani nedřímá, tady spí!

Et Jesum, benedictum fructum ventris tui,… ostende.

Mons. Ronald Knox

 

Převzato z The Tablet, 25. prosince 1948.
Přeložil MRČ.

41 Komentářů k "Mons. Knox: Ostende"

  1. Berchmans | 24.12.2016 z 16:18 |

    Díky za překlad, je to nádherný, hluboký a vtipný text.

  2. Vážená redakcia! prosím, ten obraz
    Panny Márie s Ježiškom urýchlene stiahnite. Panna Mária by sa nikdy neukázala taká odhalená!Je to veľmi neúctivé !My,kresťania, čo máme bojovať proti tomu, aby ženy nechodili do chrámu odhalené a nezneucťovali posvätný priestor, zverejníte toto ? Vážim si vás za prácu, ktorú robíte, ale týmto ste ma hlboko sklamali.Mám skúsenosť, že muži vyzývajú ženy, aby chodili do chrámu v cudnom oblečení, teraz ešte aj tu, na takej serióznej stránke ? A nehovorte mi, že je to umenie. Opýtajte sa, čo by na to povedala Najčistejšia Panna . Eva

  3. Zdeněk Kaiser | 27.12.2016 z 18:56 |

    Téma nadhozené paní Evou by IMHO docela sneslo fundovanou a dobře moderovanou diskusi – ve vší úctě a s vědomím, že je to off topic vzhledem k obsahu článku.

  4. anežka | 27.12.2016 z 23:09 |

    Paní Evo, jsem taky žena, která se cudně odívá, když jde do chrámu Páně, ale ten obraz mě naprosto nepohoršuje. Vyjadřuje situaci při zrození Božího Syna, kdy Panna se stala Matkou, a Boží Syn byl na ní závislý po tělesné stránce, tedy ho zajisté kojila. Panna Maria se stala Matkou a nevím, co vám na tom přijde necudné, že ho kojila ze svých prsou. Blízko mého domova je poutní místo Provodov, kde nad oltářem visí obraz Matky Boží, kojící Ježíše. Zajisté toto je krása mateřství a nevidím v tom nic necudného, nikoho to jistě nesvádí k hříchu ale spíše k rozjímání.

  5. bohuš | 28.12.2016 z 19:55 |

    velmi trefný komentář paní Evo, je ale vidět že pan Čejka a celá redakce je asi stotožněna s episkopi ČBK, kteří také mlčením souhlasili se svěcením polonahé sochy jejich spolubratrem

  6. Souhlasím s komentářem výše. Ten obrázek je opravdu nevkusný.

  7. Děkuji paní/slečně Evě za reakci. Abych byl upřímný, netušil jsem, že by použitý obraz mohl vyvolat pohoršení; připadal mi jen velmi vhodný k textu Mons. Knoxe. Můj snížený práh vnímavosti je buďto dán tím, že „čistému je vše čisté“ (což se mi v mém případě nezdá příliš pravděpodobné), nebo mojí mravní a estetickou otrlostí pražského floutka (dnes již bohužel bývalého). Osobně se kloním k pohledu paní/slečny Anežky. Navíc jsem se soustředil na Jezulátko a otázku dekoltu jsem si uvědomil až díky komentáři Evy. Ale netvrdím, že není důležitá. Děkuji tedy i ostatním, kteří se vyjádřili, byť ne příliš konstruktivně (např. JAV se opět, jak je jeho zvykem, mýlí a plete si mravní rozměr s estetickým, tj. vkusem, a Bohouš evidentně rozšířil význam slova „polonahý“ na osoby, které polonahé nejsou).

    Ozvou-li se další zástupy pohoršených, obrázek pochopitelně vyměním, neboť nechci mít na svědomí jejich věčné zatracení.

    Martin R. Čejka

  8. Tomáš | 29.12.2016 z 12:34 |

    Pane Čejko, není důvod stahovat obraz, který dozajista vedl mnoho předchozích generací k mariánské úctě. Jestli někdo z „kritiků“ chodí navštěvovat jisté weby pokleslého obsahu (coby výpotek sociálního inženýrství) a pak vidí (rozumějte cíleně vyhledává) na uměleckých dílech, co na/v nich není, není potřeba se tím jakkoli zabývat.
    Přeji radostný (po)vánoční čas a Boží požehnání v novém roce 2017.

  9. na tom obraze nevidím nič poburujúce…je tam kúsok intimity, ale len ako náznak tej intimity, ktorú môžeme tušiť medzi Matkou a Synom…na tom naozaj nie je nič „špinavé“ ani frivolné.

    chcem poďakovať za nádherný článok, ktorý ma nesmierne oslovil a za rovnako úchvatný preklad…

  10. bohuš | 29.12.2016 z 19:21 |

    no jistě, pane Čejko, pokud jste se nechytnul za nos když vám přišla ta první reakce když už nemáte cudnostní cítění, tak teď už si můžete stáhnout tak akorát spodky, tento modernistický obrázek má pramálo společného s Pannou Marií kojící http://www.malenisko.cz/index.htm

  11. Milý Bohouši, použitá ilustrace je freskou Carla Maratty, která už od roku 1651 „pohoršuje“ zbožné duše v římském kostele sv. Josefa patrona tesařů. Označovat ji tedy za „modernistický obrázek“ se mi zdá značně neotřelé, ba až odvážné.

    Na jednu stranu mi vyčítáte, že mi schází „cudnostní cítění“, abyste mi záhy doporučoval něco se spodkami. Mě to nikterak zvlášť nepobuřuje, neboť si je občas stahuji, ale psát o takových věcech veřejně?

    Martin R. Čejka

  12. Jaroslav | 29.12.2016 z 20:42 |

    Žel, modernism jakož i absence cudnostního cítění vykazujíť hlubokých kořenův.

  13. Tomáš | 29.12.2016 z 23:13 |

    Máte plnou pravdu, Bohušu! S mnou uvedeným obrazem (níže) nemá obraz v záhlaví článku společného zhola nic. Možná by ho opravdu měl pan Čejka odstranit a vyvěsit právě tento obraz Cranachovské kojící Madony.
    http://www.patriksimon.cz/clanek/cranachovska-madona/55/

  14. anežka | 30.12.2016 z 12:05 |

    Pane Jaroslave, pokud vás pohoršuje pohled na kojící matku, ať už je to Matka Boží nebo jiná matka, tak bude něco špatně u vás. Když někdo nedovede v tomto vidět krásu a velebit za to Boha a místo toho odsuzuje, tak nevím, jak vůbec můžete pochopit Vtělení, že se Bůh stal člověkem, když lidství odsuzujete a ponižujete takovým myšlením. Naše přirozenost je sice padlá a nakloněná ke hříchu, ale vnímání krásy nám Bůh ponechal. S modernismem ten obraz nemá společného vůbec nic.

  15. Jaroslav | 30.12.2016 z 13:47 |

    Anežko, mne ten obrázek nepohoršuje. Žel …

  16. Tomáš | 30.12.2016 z 14:34 |

    Nechtěl jste, pane Jaroslave, místo těch tří teček spíše dopsat „Žel, nemám dostatečné historické znalosti o modernismu.“? V kontextu Vaší předchozí poznámky by to znělo docela logicky a přesvědčivě…

  17. Michal Semín | 30.12.2016 z 16:18 |

    Výstižné komentáře, Anežko. Doporučuji srovnat Martinem zvolené vyobrazení s některými gotickými či barokními malbami „Maria Lactans“ v níže uvedené galerii. Třeba to přispěje k vyvrácení nebezpečného puritánského bludu, že Panna Maria krmila Božské Dítě sunarem.

    https://www.fisheaters.com/marialactans.html

  18. Libor Rösner | 30.12.2016 z 17:04 |

    K zobrazování nahoty – co socha Davida, tam Vám taky vadí?

  19. Ach, milý pane Čejko, opět je vaše slovo rychlejší, než myšlení 🙂
    Napsal jsem, že souhlasím s komentářem výše – bylo tomu tak v době, kdy byl přítomen pouze první koment, jenž nemá s kritikou vkusu, či nevkusu obrázku co dělat.
    Přidal jsem však, krom morálního rozměru, ještě rozměr estetický. Ale chápu, že to bych po vás chtěl již moc. Kdo chce psa, jenž upozorňuje na vaši i Vaši polovičatost bít, hůl si zkrátka najde. Zkuste, prosím, ze svým názorových oponentů nedělat idioty, jimiž skutečně nejsou proto, že kývají hlavami tak, jak jim v Černovicích káží. Prospějete tím především vlastní spáse.
    K panu Semínovi – já fakt nevím, ale opravdu je vše, co vzniklo ve středověku obrazem katolického nazírání na věc? Navíc, obrázek výše fakt není kojící Madonou, ale Madonou, jež vystavuje svůj výstřih. Rozdíl elementární, jenž je zřejmý i děcku. Ale – vizme výše…

  20. Achjo | 30.12.2016 z 18:57 |

    Souhlas s Anežkou, Tomášem a Michalem… Někteří vyhánějí svůj „konzervatismus“ do takových výšin, že by si na čelo zaťukalo i zbožné baroko, tohle je když už ne fundamentalismus po islámsku, pak minimálně protestantské puritánství, které dodnes vede v některých částech USA k tomu, že ani malé mimino se nesmí koupat bez slušivých (u děvčat dvoudílných či celostních) plavek. Kdo vidí sexuální podtext například v kojení, s tím evidentně není něco v pořádku a měl by se sebou něco dělat.

  21. Jaroslav | 30.12.2016 z 20:31 |

    Nebudete tomu možná věřit, Tomáši, ale nechtěl …

  22. bohuš | 30.12.2016 z 21:23 |

    s tím souhlasím, není na něm odhalen dekolt, ale jen to co Bůh stvořil člověku pro obživu a vzrůst

  23. Tomáš | 31.12.2016 z 0:00 |

    ad Jaroslav: věřím – co bych nevěřil. Já se Vám jenom tak trochu snažil pomoci z bryndy, kterou jste si tady sám rozlil…

  24. Tomáš | 31.12.2016 z 0:09 |

    bohuš – nechte už ty dekolty s pokojem a raději zazpívejte Jezulátku nezcenzurované koledy. Kdoví, jak nám to ještě dlouho vydrží…
    http://www.tedeum.cz/2016/12/29/pokrokove-skolstvi-spasitel-nema-v-kolede-co-delat/

  25. bohuš | 31.12.2016 z 8:05 |

    je zajímavé jak pan Tomáš všechny zachraňuje a sám se válí ve výkalech

  26. Pán JAV a pán Bohuš,ďakujem, vy ste pochopili, čo som chcela povedať. Bohužiaľ, len vy. Som matkou piatich detí a vôbec si nemyslím, že som puritánska a nikdy som nenavštevovala „weby pokleslého obsahu“, pán Tomáš. Je mi to veľmi ľúto, pán Tomáš, že ste sa takto vyjadrili. Veď ma vôbec nepoznáte. A tiež súhlasím s názorom, že nie všetko umenie v chrámoch je podľa Božej vôle. potom sa to môže zvrhnúť až takto: http://www.devinska.fara.sk/
    A znova zopakujem:Najsvätejšia Panna by sa takto odhalila ? Ani pred sv. Jozefom nie! Tým nezatracujem ľudskú nahotu, ale po páde do hriechu je veľmi poškvrnená a nejde len o to, že môžeme niekoho pohoršiť, ale ide aj o urážku Panny Márie. A Boh nás od toho ochraňuj, aby sme mali toto na svedomí!

  27. Libor Rösner | 31.12.2016 z 9:27 |

    Někdo, jako andělé na obraze, se dívá na Jezulátko, někdo zas Panně Marii do výstřihu. Holt asi každý jak je mu vlastní :).

  28. Ad bohouš: Bohouši, vzpamatujte se! Spodky, výkaly… Vy jste se učil lásky k bližnímu u Luthera? A nezapomínejte, že se diskuse účastní i dámy! To se nestydíte? Ale ještě jste nám nevysvětlil, proč je onen barokní obraz modernistický, jak jste psal. Ledaže používáte pojmy, aniž byste přesně znal jejich význam.

    Martin R. Čejka

    P. S.

    S hlubokou bolestí zjišťuji, že z některých lidí nemusím dělat idioty, jak mi vyčítal JAV. Ne že bych to jinak činil.

  29. Ad Eva: Myslím, že otázku nejlépe vystihla Mona, když psala o intimitě. Určitě je otázkou mravnosti i vkusu, do jaké míry a jak intimitu zobrazovat. Musím přiznat, že jsem nyní trochu zmatený, protože někteří lidé, kterým vadil „dekolt“, nemají problém s odhalenými ňadry. Překvapila mě pí. Eva, která Bohoušovi děkuje, ale pak píše, že by se Nejsvětější Panna takto nikdy neodhalila. Abych byl upřímný, já bych nikdy obraz Panny Marie s odhalenými ňadry nepoužil. Ale v tom se řídím intuicí, která, jak jsem přiznal, může být vadná.

    Vím, že Církev některá vyobrazení Panny Marie zakázala (např. Pannu Marii v bezvědomí pod křížem, tzv. Spasimo della Vergine), ale bylo to spíše z teologických důvodů a konkrétnější pravidla neznám. Samotného mě to zajímá a pokusím se něco najít.

    Tridentský koncil jen uvádí:

    „Dále nechť je odstraněna každá pověra ve vzývání svatých, v úctě ostatků a v posvátném užívání obrazů… konečně je třeba vyhnout se jakékoli smyslnosti, tak aby obrazy nebyly malovány a zdobeny s drzou frivolností… aby se nevyskytovalo nic neřádného, nic narychlo a s povykem udělaného, nic profánního a nic nepočestného, protože domu Božímu přísluší svatost.“

    Církev se průběžně snažila nevhodné obrazy z kostelů odstranit (např. tzv. sv. Starostu), případně zničit, bylo-li to nutné, a vzhledem k tomu, že použité vyobrazení Panny Marie od roku 1651 nikdo nezpochybnil, říkám si, že možná někteří diskutující v tomto případě zbytečně plýtvají svým svatým rozhořčením, ať už skutečným nebo předstíraným.

    Martin R. Čejka

  30. Tomáš | 31.12.2016 z 10:42 |

    ad Eva: S „pokleslými weby“ jsem nemyslel nikoho ze zdejších diskutujících konkrétně. Bylo to řečeno pouze obrazné. Zvláštní, že jste se toho chytla právě Vy. Přesto se omlouvám, pokud jsem se Vaší osoby, kterou nemám možnost znát, jakkoli dotknul. Jakákoli podobnost s Vámi je čistě náhodná.

  31. Pán Libor a pán Čejka, vôbec ste nepochopili o čo mi išlo. A nielen mne. Škoda.

  32. Ad Eva: Pravděpodobně nechápu, ale upozorňoval jsem, že moje vnímání může být poškozené bujarým životem v dospívání a mládí.

    Martin R. Čejka

  33. Zuzana Kupková | 31.12.2016 z 11:16 |

    Ďábel je jistě spokojen a mne si ruce – co myslíte paní Evo?

  34. Zuzana Kupková | 31.12.2016 z 11:23 |

    Jinak řečeno – nebýt komentářů upozorňujících na něco, co ostatní nevidí, neviděli bychom to dále. A také – být mluvčím Panny Marie, to chce velkou odvahu.

  35. K diskusi: Molanus, Molanus, Molanus… jak jsem na něj mohl zapomenout! Molanus je zajímavý tím, že se snažil stanovit pravidla pro křesťanskou ikonografii a malířství. Část jeho spisu De historia sanctarum imaginum et picturarum, v níž pojednává o necudných vyobrazeních, je zde: http://www.columbia.edu/cu/arthistory/faculty/Freedberg/Johannes-Molanus.pdf

    Nutno ale podotknout, že Molanus je v některých svých názorech přísnější než někteří jiní moralisté či katoličtí teoretikové umění. V této souvislosti je zajímavý cenzor španělské inkvizice Pacheco, kterého jsem zmiňoval v článku „Neposkvrněná na plátně“ http://www.tedeum.cz/2015/12/07/neposkvrnena-na-platne/

    Ten v souvislosti s nahým tělem hovoří o kráse (doporučuje učit se ji ztvárňovat nejlépe při pohledu na nahá těla živých lidí, případně studiem dobrých řeckých soch). Zároveň ale hovoří o nutnosti zachovat při jejím zobrazování „počestnost“ (decencia). Dobře to vystihuje jeho doporučení (odvolává se zde na Karla van Mandera): „Ladnost křivek nahého těla by neměla být zakryta oblečením.“ (Myšleno, pokud to má smysl.)

    Jeho pojednání Arte de la pintura je dostupné zde: https://books.google.cz/books?id=IitPAAAAYAAJ&pg=PA9&hl=cs&source=gbs_toc_r&cad=4#v=onepage&q&f=false

    Martin R. Čejka

  36. Anežka | 31.12.2016 z 15:17 |

    ad. Eva
    Pokud druzí nepochopili, o co Vám šlo, měla byste to lépe objasnit. Absolutně nechápu, co tady řešíte. Že rozjímáme nad obrazy Ukřižovaného Krista, který je na kříži téměř zcela odhalen, tady nikdo neřeší a také s tím mohou mít někteří problém. Bylo by dobré se nad tím zamyslet. Je naší povinností rozjímat nad životem Panny Marie i Krista a tělo je jejich realitou stejně, jako tělo naše.

  37. Tomáš | 31.12.2016 z 15:23 |

    Mne už by jen zajímalo, z jakého důvodu musím vidět něco, co mi někdo bez řádného odůvodnění vnucuje a nesmím vidět to, co mne učí Církev Svatá. Já se zodpovídám za čistotu či nečistotu svých myšlenek Bohu Otci. Stejně tak se budou zodpovídat ti, kteří se snaží vnutit nečisté vidění těm, kteří ho prostě nemají a to bez ohledu na to, zda toto poznání mají a ponesou ho do zpovědnice nebo se budou (s o mnoho větším problémem) z něho zodpovídat až po své smrti.

    ad Martin R. Čejka: díky za podnětné komentáře.

  38. Ad Tomáš: Aby nedošlo k nedorozumění, které zde tak často nastává, tak upozorňuji, že Molana i Pacheca nevydávám za nějaký závazný hlas Církve, ale představuji jejich svědectví, v němž se určitě postoj katolických moralistů odráží. Navíc Pachecovo pojednání je spíše teoreticko-praktickou příručkou (v některých ohledech i kánonem) pro malíře. Ale určitě jim zase neradil něco, za co by je později inkvizice potrestala.

    Ještě pro zajímavost: Díval jsem se do jednoho seznamu zakázaných knih španělské inkvizice, kde je řeč i o výtvarných dílech. V souvislosti se zakázanými vyobrazeními se nehovoří o „nahotě“, ale je používáno adjektivum „lascivus“. Tomu by mohlo odpovídat i slovo přejaté do češtiny „lascivní“, pokud je chápáno jako něco, co vzbuzuje žádostivost, případě je samo o sobě oplzlé.

    Martin R. Čejka

  39. Tomáš | 1.1.2017 z 15:26 |

    ad Martin R. Čejka: nevím, jestli jsme se vzájemně pochopili, moje reakce byla cílena na puritány, nikoli na Vás. Myslím, že Váš postoj k věci dostatečně chápu.

  40. Ad Tomáš: Pochopil jsem to. Upřesnění jsem dal pro všechny případy. V dnešní době člověk nikdy neví…

    Martin R. Čejka

  41. Dále k tématu: Kachník, „Mravnost a krasouma“ http://librinostri.catholica.cz/download/KachnMraKrasou-150dpi.pdf

    Martin R. Čejka

1 Trackbacks & Pingbacks

  1. Vyšlo Te Deum 5/2016 | TE DEUM HODIE

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*