Představitelé hnutí pro život slíbili věrnost víře navzdory bloudícím pastýřům

Revoluce seshora

Představitelé více než třiceti hnutí z jedenácti zemí bojující za obranu života a práva rodiny podepsalo „Slib věrnosti katolické víře“, ve kterém prohlašují, že odmítají následovat „bloudící pastýře“v dnešní Církvi.[1]

V katolické církvi, „která s největší jasností potvrzuje mravní zákon“, došlo k nahrazení oné příznačné jasnosti „nejednoznačností, či dokonce naukami, jež jsou přímo v rozporu s Kristovým učením a zásadami přirozeného zákona“.

„V posledních čtyřech letech se hnutí pro život zmáhalo se stále rostoucím zmatením ze strany, kde dříve nacházelo nejpevnější oporu,“ prohlásil John-Henry Westen[2], spoluzakladatel a šéfredaktor LifeSiteNews a zároveň jeden ze signatářů slibu.

„V Církvi došlo k revoluci seshora, jíž se upevnil přesun těžiště pohledu z věčné spásy na hmotný život,“ řekl.

„Dnes má, a to dokonce i v některých kruzích věrných katolíků, starost o globální oteplování přednost před vražděním nenarozených dětí, nezaměstnanost mladých před nebezpečím hrozícím duším našich dětí ze strany sexuálních úchylek a imigrace před evangelizací,“ uvedl dále Westen. „Tohle zmatení musí skončit a je nejvyšší čas vyznačit jasnou hranici.“

Představitelé hnutí pro život poukázali na řadu prohlášení papeže Františka a vatikánských institucí, která přímo odporují církevnímu učení v oblasti sexuální morálky, antikoncepce, sexuální výchovy, manželství a dalších otázek souvisejících se životem a rodinou.

Potvrdili svou věrnost katolickému učení v těchto věcech a slíbili, že „se od něj nikdy z žádného důvodu neodchýlí“. Prohlásili rovněž, že s „velkým zármutkem“ pozorují zpochybňování tohoto katolického učení.

„Slibujeme plnou poslušnost hierarchii katolické církve v oprávněném spravování její autority. Nic nás však nepřiměje ani nedonutí k tomu, abychom se zřekli jakéhokoliv článku katolické víry nebo jakékoliv pravdy závazně ustanovené nebo je popřeli,“ napsali.

„Jestliže se vyskytne nějaký rozpor mezi slovy a činy jakéhokoliv člena hierarchie, a to dokonce i papeže, a naukou, kterou Církev vždycky hlásala, zůstaneme věrni odvěkému učení Církve,“ slíbili signatáři.

„Kdybychom se měli vzdálit od katolické víry, vzdálili bychom se od Ježíše Krista, s nímž chceme být sjednoceni po celou věčnost,“ uzavírají.

Seznam nejasností narůstá

Signatáři slibu napsali, že cítí nuceni doplnit řadu žádostí o jasnost, které byly papeži směřovány, vlastním výčtem znepokojivých jevů a prohlášení.

Zdůraznili „četné další prohlášení a kroky, které měly v posledních letech obzvláště škodlivý vliv na naší práci při ochraně nenarozených dětí a rodiny“.

„Abychom dostáli svým povinnostem, které jsme se zavázali chránit, zejména pokud jde o nenarozené děti a ty, jež se stali bezbrannými zejména kvůli rozpadu rodiny, musíme vyjasnit náš postoj v těchto věcech,“ uvedli. „Musíme rovněž zajistit vedení těm v našem hnutí, kteří od nás očekávají poučení a radu.“

Seznam „základních mravních zásad“, které představitelé zmíněných hnutí podle vlastních slov „neochvějně zastávají“, je následující:

– existují určité skutky, které jsou vnitřně špatné [tj. samy o sobě] a jsou za všech okolností nedovolené;

– bezprostřední zabití nevinné lidské bytosti je vždy těžce nemravné; proto jsou umělý potrat, eutanazie a asistovaná sebevražda vnitřně špatnými skutky;

– manželství je výlučným a nerozlučitelným svazkem jednoho muže a jedné ženy; veškeré pohlavní akty mimo manželství, včetně všech podob nemanželských svazků, jsou vnitřně špatné a působí vážnou škodu jednotlivcům i společnosti;

– cizoložství je těžkým hříchem, a ti, co žijí v cizoložství, nemohou být připuštěni ke svátosti smíření a svému přijímání, dokud [svého jednání] nelitují a nenapraví svůj život;

– rodiče jsou hlavními vychovateli svých dětí a zajištění sexuální výchovy má být úkolem rodičů nebo, za jistých okolností, „vzdělávacích zařízení, které vybrali a mají nad nimi dohled“;

– oddělení plodivého a jednotícího účelu pohlavního aktu antikoncepčními metodami je vnitřně špatné a má zničující dopad na rodinu, společnost a Církev;

– metody umělého oplodnění jsou těžce nemravné, jelikož oddělují plození od pohlavního aktu a ve většině případů přímo vedou k zničení lidského života v jeho nejranější fázi;

– existují pouze dvě pohlaví, mužské a ženské, z nichž se každé vyznačuje svými doplňujícími rysy a odlišnostmi, které jsou mu vlastní;

– homosexuální akty jsou vnitřně špatné a nelze žádným způsobem schvalovat jakoukoliv podobu svazku osob stejného pohlaví.

Každá z těchto zásad je doplněna o příklad, který podle všeho ukazuje, že jí papež nebo jiný vysoce postavený církevní představitel v posledních letech protiřečil.

Frontová linie se přesunula

„Katolická víra byla pro mnoho našich stoupenců zdrojem jasnosti, pokud jde o hodnotu každého jednotlivého lidského života a z toho vyplývající povinnost chránit všechny nenarozené děti bez výjimky,“ sdělil LifeSiteNews John Smeaton, předseda Společnosti na ochranu nenarozených dětí (Society for the Protection of Unborn Children).

„Šířící se zpochybňování absolutních mravních pravd v Církvi může vést ke zničení všeho, co hnutí pro život v posledních více než padesáti letech dosáhlo,“ uvedl. „Frontová linie se přesunula z domácích politických bitevních polí a mezinárodních institucí jako OSN do lůna katolické církve.“

„Ve skutečnosti v průběhu posledních několika let papež a vatikánští představitelé kapitulovali před ‚kulturou smrti‘ tím, že podporují program udržitelného rozvoje OSN s jeho propotratovými cíli a prosazují agendu mezinárodního lobby sexuální výchovy prostřednictvím Amoris laetitia a pornografického programu sexuální výchovy Papežské rady pro rodinu,“ prohlásil Smeaton a varoval: „To má bezprostřední vliv na skutečné děti a skutečné rodiny.“

Podle Smeatona „hnutí pro život nemůže schovávat hlavu do písku a přehlížet, co se dnes děje na nejvyšších církevních místech“, protože potřebuje Církev jako spojence v boji proti kultuře smrti.

„Hnutí pro život vyhrálo dosáhlo řady vítězství a zachránilo mnoho životů. Ale pravdou je, že navzdory našim snahám počet samotných umělých potratů daleko překračuje veškerá úmrtí ve všech válkách, co je zaznamenaná historie zná, a nepočítáme v to počet nevinných zabitých eutanazií, abortivní antikoncepcí a během postupů umělého oplodnění,“ podotkl.

„Plná podpora představitelů katolické církve na celém světě“ je nezbytná, protože „hnutí pro život prostě nemůže tuto bitvu vyhrát sám“.

„Musíme neúnavně požadovat, aby naši kněží a biskupové učili plnosti nauky Církve a ani na okamžik se nepodíleli na rozšiřování omylů, které tragicky šíří Jeho Svatost papež František a mnozí významní členové hierarchie,“ naléhá Smeaton. „Pokud selžeme a nezaujmeme takovýto postoj, selžeme v plnění naší povinnosti vůči slabým a bezbranným dětem, které jsme slíbili chránit.“

Claire Chretienová

Převzato z LifeSiteNews. Mírně zkráceno.
Přeložil ACS.

 

[1] Plné znění slibu a výčet organizací, které se k němu přihlásily, lze najít na internetové adrese www.fidelitypledge.com.

[2] Viz rozhovor s Johnem-Henrym Westenem v Te Deum 2/2015. ‒ Pozn. red.