Poslušnost státu za každou cenu? Kdy přestává státní zákon vázat ve svědomí

Katolická morálka přikazuje ve shodě s Písmem sv. poslušnost státní autoritě s výjimkou situace, kdy její nařízení jsou v rozporu buď s přirozeným mravním zákonem, nebo s katolickou naukou, tj. kdy jejich uposlechnutí by znamenalo dopustit se hříchu. Tady katolický křesťan nesmí poslechnout. Jenže konkrétní aplikace může být širší, než si myslíme. Ne vždy je hříšnost plynoucí z uposlechnutí pochybného státního nařízení zřejmá. V minulosti jsme byli mnohokrát svědky státních příkazů a zákonů, které na první pohled nebyly sice nemravné a proti víře, ale hloupé, stupidní. Rozpor s morálkou a vírou byl v nich skrytý až sekundárně, jak ukážeme v dalších odstavcích.

V 16. století protestantský arciheretik Jan Kalvín disponoval v Ženevě neomezenou mocí a přinutil kantonální radu k vydání zákona, jenž zakazoval hlasitý smích a projev radosti na veřejnosti pod trestem těžké pokuty nebo vězení. Mohl takový příkaz ve svědomí vázat? Měli občané morální povinnost jej poslechnout? Hloupé nařízení vydal také v Rakousku v 80. letech 18. století osvícenský císař Josef II. Nebožtíci neměli být pohřbíváni v rakvích, ale v pytlech – a dokonce se to „ekologicky“ zdůvodnilo péčí o lesy. Venkovský lid se postavil na odpor, někde dokonce hrozilo povstání, panovník proto musel toto nařízení odvolat. Nevyskytl se jediný katolický moralista, jenž by pokáral rakouské, české či moravské vesničany za hřích neposlušnosti nebo rebelie vůči legitimní státní autoritě.

Problém je tedy na první pohled složitější. Ale jen do té doby, než si uvědomíme katolickou nauku o přirozených právech člověka, jak ji komplexně formuloval v 16. století španělský dominikán a profesor univerzity v Salamance Francisco de Vittoria. Tato přirozená práva v katolickém pojetí jsou něčím zcela odlišným od ideologie lidských práv v osvícenství a v liberalismu. Podle katolické nauky vycházejí shora, od Boha, jsou nezměnitelně člověku dána – a to pokřtěnému i nepokřtěnému (Vittoria je formuloval v kontextu obrany pohanských indiánů v Latinské Americe), zatímco podle osvícensko-liberální koncepce předložené Hobbesem a Rousseauem vycházejí zdola, lid si je může pomocí parlamentu nebo všenárodního plebiscitu formulovat podle vlastních přání bez ohledu na to, jestli budou či nebudou odporovat přirozenému mravnímu zákonu, který Bůh vložil do lidského srdce.

Již hluboko ve středověku postupně do r. 1300 stanovili církevní juristé (už ve 12. stol. tzv. Graciánova Decreta) práva člověka plynoucí z přirozeného zákona. Papež Innocenc IV. ve 13. století odmítl názor, že tato práva náleží pouze pokřtěným osobám a stanovil, že se týkají i nepokřtěných. 1) Jmenovitě se jednalo o právo na život, vlastní sebeobranu i obranu druhých, právo na nedotknutelnost vlastní osoby, právo na majetek a jeho nezcizitelnost, právo na svobodnou volbu stavu, právo volně se pohybovat a cestovat atd. 2) Vittoria o tři století později toto dále rozpracoval v přednášce „De potestate civili“, obsažené ve spise „Reductiones Theologicae“, kde tvrdí podobně jako středověcí právníci, že „tato práva nesmí člověku odejmout žádný lidský vladař…ten nemá jurisdikci nad právy zakotvenými v přirozeném zákoně: proto jsou tato práva nezcizitelná…“ 3) Dále potom Vittoria uznává výjimku z tohoto striktního pravidla v případě zločinců představujících nebezpečí jak pro jednotlivce, tak i pro společné dobro celku, a zároveň přiznává státní moci oprávnění omezit nebo i zcela eliminovat tato práva v extrémních případech, když jde o životy a bezpečnost poddaných. Týká se to války, přírodních katastrof a morových epidemií. Jinak jsou tato tzv. přirozená práva člověka neodňatelná jakoukoliv státní mocí a pokud ta k tomu sáhne, katolík není takovými zákazy ve svědomí vázán.

Jezuita a teolog přelomu 16. a 17. století Francisco Suaréz jde ještě dál a ve spise De legibus ac Deo Legislatore dokonce na několika místech říká, že poddaný má právo neposlechnout světskou moc nejen tehdy, když přikazuje hříšné jednání, ale i tehdy, když vydává hloupé a zdravému rozumu odporující zákony, nebo když byť v dobré snaze zajistit obecné dobro sáhne na přirozená práva člověka v situaci, kdy to není nutné. Podle Suaréze k omezení přirozených práv člověka může vladař sáhnout za přesně stanovených podmínek: Musí být zřejmé, že jde o ochranu životů obyvatelstva a jiné, mírnější prostředky se použít nedají, dále pak daná opatření musí být rozumná a přiměřená závažnosti nebezpečí, které hrozí. Poddaný podle Suaréze není vázán poslušností vůči světským zákonům nejen v případě, kdy uposlechnout by bylo evidentně hříšné, ale i tehdy, když vladař vydává nesmyslná nařízení motivovaná jeho svévolí a nikoli péčí o obecné dobro, nebo když s odvoláním na domnělé nebo skutečné ohrožení života bere člověku přirozená práva, ačkoliv to není nutné a neodpovídá požadavku přiměřenosti. Ve všech těchto případech Suaréz považuje dokonce za oprávněné postavit se hromadně na odpor takové vládě, která se stala tyranií a tím ztratila svoji legitimitu. 4) Identické názory, byť ne tak pregnantně formulované,  nalezneme též u Suarézova současníka, řádového spolubratra, kardinála a církevního učitele sv. Roberta Bellarmina ve spise Disputationes de controversiis Christianae fidei a rovněž u téměř sto let staršího kardinála Cajetana, vlastním jménem Tomas de Vio z dominikánského řádu v knize Opera omnia. 

Proto katolík – a vůbec občan, podřízený světské moci, se nijak neproviňuje hříchem neposlušnosti vůči státní autoritě, když odmítne např. respektovat nařízení ženevského kantonu o zákazu smíchu na veřejnosti, nebo císařského ediktu Josefa II. o povinném pohřbívání zemřelých v pytlech místo v rakvích. Ve smyslu nauky výše uvedených církevních spisovatelů, kteří všichni jsou Církví uznáváni za plně katolické, je neposlušnost a odpor proti takovým zákonům a opatřením naprosto legitimní a zcela v souladu s katolickou morálkou. Smích je totiž nedílnou součástí lidské přirozenosti a nerozlučně k ní patří, proto když vláda vydá zákaz smát se na veřejnosti, tak mrzačí lidskou přirozenost a tím překračuje svoji pravomoc, neboť svévolně a uzurpátorsky sáhla na  přirozená práva člověka. Dále potom pohřbívání v rakvích se vyvinulo v křesťanské Evropě s požehnáním Církve jako projev úcty k mrtvému tělu, které má být v soudný den vzkříšeno. Světská moc nemá proto žádné právo toto měnit a znehodnocovat tuto důstojnou praxi na základě čistě utilitárních důvodů. Tady jde – byť nepřímo – o zásah do náboženských práv občanů a cynismus tyranů, kteří pohrdají úctou k zesnulým. Toto je autentická katolická sociální nauka.

Aplikace katolické nauky tváří v tvář koronavirové krizi

Koronavirus se stal celosvětovou pandemií a drtivá většina států poslala lidi do domácí karantény, zavřela většinu obchodů kromě těch nejnutnějších, hospody, divadla a kina, ale také náboženské objekty a kostely. Lidé nesmějí ven, katolíci nemohou jít ani na mši sv. Jsou taková opatření opravdu adekvátní situaci, tzn. přiměřená aktuálnímu nebezpečí, jak požadují výše uvedení vykladači katolické nauky v této věci?

Objektivní statistiky dokazují, že nikoliv. Dnes se mnoho odborníků ve světě i u nás pozastavuje nad tím, že u koronaviru sahají vlády k absurdně tvrdým nařízením, ačkoliv počet nakažených i obětí tvoří zhruba desetinu tohoto počtu u obyčejné chřipky. V sousedním Německu např. při celosvětové pandemii asijské chřipky r. 1970 zemřelo s touto nemocí během asi dvou měsíců 30 tisíc lidí, zatímco dnes s koronavirem je to 3800 (údaj k 16.4.). U nás tenkrát zemřely s asijskou chřipkou 2 tisíce lidí, dnes s koronavirem je to v řádu necelých dvou stovek (údaj k 16.4.). V Německu se r. 1970 nakazily asijskou chřipkou přes 3 miliony lidí, zatímco dnes koronavirem cca 135 tisíc (údaj k 16.4), u nás tenkrát lehlo do postele s asijskou chřipkou skoro půl milionu lidí, dnes na koronavirus onemocnělo oficiálně přes 6 tisíc, a když k tomu připočteme i ty případy, které nejsou známy, tak může jít o číslo kolem 15 tisíc. Všechno se pohybuje ve statistice nepatrného zlomku jednoho procenta.

Státní moc argumentuje ve prospěch drastických opatření nebezpečím italského scénáře, kdy tamní zdravotnický systém situaci nezvládá. Jenže i tam při aktuálním počtu (k 16.4) 165 tisíc nakažených a 21 tisíc zemřelých se pohybujeme u zlomku jednoho procenta v poměru k počtu obyvatelstva. Jestli italské zdravotnictví není schopno poskytnout každému potřebnou pomoc a nechává některé nemocné bez pomoci umírat, pak je třeba udělat pořádek v něm a ne nahnat zdravé lidi do domácího vězení a všechno zavřít. Jak to asi dělali Italové r. 1970, kdy počet nakažených asijskou chřipkou a úmrtí v souvislosti s ní byl v celé Evropě zhruba desetinásobný? Přesto k tak dramatickým omezením přirozených práv člověka evropské vlády nesáhly, dokonce ani ty komunistické ne. Pouze se uzavřely na nějaký čas školy, zakázaly se návštěvy v nemocnicích, domovech důchodců a charitativních zařízeních, zrušily se masové sportovní a kulturní akce, zavedla se některá povinná hygienická opatření (dezinfekce apod.), ale továrny, obchody, restaurace a místa náboženského kultu fungovaly bez jakéhokoliv omezení. Pandemie asi za dva až tři měsíce pominula. A nešlo jen o asijskou chřipku r. 1970. Ředitel nemocnice v Motole a exministr zdravotnictví Miloslav Ludvík v rozhovoru pro www.idnes.cz 16.4   připomenul, že jenom za poslední kvartál loňského roku u nás zemřelo cca 700 lidí s obyčejnou chřipkou. Letošní úmrtí s koronavirem je tedy hluboko i pod tímto číslem. Každoročně s chřipkou u nás zemře cca 1500 lidí a onemocní více než 100 tisíc občanů. Logicky to nutí k položení závažné otázky na adresu jak naší vlády, tak i všech vlád světa, které sáhly k tak absurdně tvrdým rozhodnutím: Proč se u chřipky tak drastická opatření s omezením svobody lidí včetně možnosti jít do kostela na bohoslužby nedělají, ale u korony ano? To dosud nikdo ze zodpovědných činitelů nevysvětlil. Tváří v tvář této skutečnosti je proto nutno ve smyslu výše uvedené katolické nauky považovat dosavadní vládní opatření za nepřiměřená a nerozumná, nesmyslně a svévolně omezující přirozená práva člověka. To dnes konstatuje stále více odborníků virologů a epidemiologů.

Co to v praxi znamená? Že nás tato nařízení nezavazují ve svědomí a můžeme je klidně porušovat? Tady veliký pozor! Koronavirus není žádná rýma. I když u 80-90 procent infikovaných má mírný, někdy i téměř nezaregistrovaný průběh, u lidí s chronickými nemocemi může vyvolat vážné zdravotní komplikace, které dokážou způsobit i předčasnou smrt, nehledě k tomu, že i u zdravých osob může natrvalo poškodit plíce. To jsou shodné názory lékařů specialistů a je třeba brát je vážně. To zavazuje i nás, katolíky. I v případě chřipek a jiných virových onemocnění vlády vyhlašují nařízení omezující kontakty s lidmi, jak jsme napsali výše. Jde o obvyklý a osvědčený postup v takových situacích. Ten bychom právem očekávali od naší reprezentace i od jiných vlád také u současné koronavirové krize. Vlády jej sice aplikovaly, ale přidaly k němu ještě navíc opatření omezující základní přirozená práva člověka.

Katolík proto akceptuje jako zavazující ve svědomí všechno, co se zavádí v případě jiných epidemií. Bude dbát na dostatečnou hygienu, bude se ve společnosti chovat ohleduplně k ostatním tak, aby riziko nákazy co nejvíce snížil, nebude se domáhat vstupu do nemocnic nebo domovů pro seniory apod. Přijme i nová a dosud u nás neznámá opatření, pokud jsou rozumná a nepostrádají logiku, např. roušky nebo povinnou dezinfekci rukou před vstupem do objektu. Pokud onemocněl koronavirem a má nařízenou karanténu, je samozřejmě pod hříchem vázán ji dodržovat, tady se jedná o ohleduplnost k jiným. Pokud je ale zdravý, tak nemá žádnou morální povinnost nechodit vůbec ven, např. do přírody, neboť to patří k jeho přirozeným právům. Naše vláda nešla tak daleko, český občan může přece jen relativně svobodně vyjít z domu, ale v některých jiných zemích (Itálie, Slovensko) je to striktně zakázáno s výjimkou cesty do práce a nezbytných nákupů. Zdravý rozum, jímž je třeba se vždycky řídit, jasně říká, že tady ve srovnání s chřipkou a dalšími virovými omezeními existuje neproporcionalita, že takové opatření je neadekvátní situaci, neboť koronavirus není středověký mor, při němž umírala absolutní většina dané populace, ani španělská chřipka let 1919-20, která zabila na celém světě desítky milionů lidí. Pouze v takových případech by byla tak drastická nařízení přiměřená a platilo by staré římské pořekadlo „dura lex, sed lex“ (tvrdý zákon, ale zákon). Jenže za toho stavu, jaký je dnes, se jejich autoři podobají pověstnému Škrhólovi z písně Jiřího Suchého, který, když mu král poručil zabít vosu sedící na jeho nose, vzal na ni sukovici. Zabil nejen vosu, ale i krále.

Ano, koronavirus může u minimálního počtu nakažených, kteří mají jiné chronické choroby, vyvolat nebo urychlit smrt. Jenže současná přehnaná drastická opatření mohou vyvolat větší počet úmrtí než sám koronavirus. V mnoha nemocnicích u nás i ve světě se kvůli koronaviru odkládá terapie u nemocných rakovinou nebo jiné akutní zákroky pro zachování zdraví a života. Kolik pacientů v důsledku toho zemře, to nám média určitě nesdělí. Řada psychicky slabších občanů si sahá na život, protože nesnáší nucené odloučení od svých drahých a nadekretovanou samotu. Světová ekonomika zažije po odeznění pandemie vážný kolaps, mnoho malých a středních podnikatelů zkrachuje a spousta lidí s celými rodinami přijde o práci a obživu, řada z nich také spáchá sebevraždu, jako tomu bylo za velké hospodářské krize 30. let. Je reálný předpoklad, že škody způsobené opatřeními proti koronaviru budou tak mnohem větší, než škody způsobené samotným koronavirem. Jak moudrá je tady katolická nauka, která vyžaduje přiměřenost nezbytných ustanovení!

A ještě horší budou – a již dokonce jsou – duchovní a morální škody takových nařízení, které známý světící biskup z kazašské Astany mons. Athanasius Schneider nazývá „sanitární diktaturou“. Zakázány jsou veřejné bohoslužby, a když kněz nebo biskup to nerespektuje, čeká ho vysoká pokuta. To vede slabší charaktery k udavačství jako za nacismu a komunismu, tyto případy se staly za koronavirové pandemie i v České republice. To nás ale přivádí k tomu nejdůležitějšímu tématu: Reagovali církevní představitelé – u nás i ve světě -na státní opatření správně podle katolické sociální nauky?

Církevní reprezentace a její reakce na zavření kostelů

Katolická církev nikdy v minulosti nebránila sanitárním opatřením, vyhlášeným legitimní světskou mocí, naopak je vždycky podpořila. Kromě přirozených prostředků potírání epidemie spoléhala však také na ty nadpřirozené, proto když úřady v dobách morových epidemií někdy zavíraly i kostely a zakazovaly bohoslužby, někteří biskupové a kněží se zasazovali alespoň za částečnou možnost věřících účastnit se mše sv. a kajících pobožností za odvrácení infekce. Nejednou to přineslo své požehnané ovoce ve formě jejího zastavení, např. na konci 6. století, když papež sv. Řehoř Veliký zavedl v době morové epidemie v Římě kající procesí – a mor náhle přestal.

Jenže toto přirovnání je poněkud mimo. My neřešíme mor ani jinou masově smrtelnou nakažlivou chorobu, nýbrž koronavirus, jenž tyto účinky, jak je rozvedeno výše, postrádá. Surová opatření většiny států světa více či méně znemožňující jakékoliv pohyby a kontakty osob s povinností zavřít objekty hospodářské aktivity působí kolaps ekonomiky a vůbec sociálního života. K tomu přistupuje i zákaz bohoslužeb.

Ve smyslu katolického postoje, jak jej vyložili Vittoria, Suaréz, sv. Bellarmin aj., jsou tato nařízení nepřiměřená danému nebezpečí, a proto církevní představitelé by měli podle toho postupovat. Papež a biskupové jsou reprezentanty  učitelského úřadu Církve a z toho jim plyne poslání vyjadřovat se k aktuálním problémům současnosti pod zorným úhlem Božího zjevení. Tak to dělali v minulosti vždycky. Nepřísluší jim zaujímat stanovisko k odborným záležitostem světských nauk, v tom  je třeba respektovat specialisty, ale tam, kde je to spojeno s morálním aspektem, musí být magisterium slyšet, ať už se jedná o vědecký výzkum, léčebné metody, sport, kulturu atd. Kde běží o mravnost, tam nesmí hlas církevního magisteria nikdy chybět.

Ještě v nepříliš dávné minulosti tomu tak skutečně bylo, papežové nebo biskupové dané země se k aktuálním etickým problémům spojeným např. se surovostí některých sportovních disciplín nebo s operací v narkóze vyjadřovali, jakož i ke kultuře, literatuře, filmu, divadlu apod., nemluvě samozřejmě o satanských ideologiích nacismu, komunismu a zednářského liberalismu a pronásledování věrných katolických křesťanů. Uplatnili tady nadpřirozený pohled Božího zjevení a upozornili na Desatero a církevní doktrínu. Žel toto dnes schází. Církevní autorita se příliš často slepě podřizuje státním autoritám, aniž by zaujala kritický postoj ve spektru zjevené pravdy. To se projevilo markantně právě za současné koronavirové krize.

Papež František a absolutní většina biskupů kapitulovali a akceptovali znemožnění věřícím účasti na bohoslužbách a svátostech. Odůvodnili to – stejně jako státní moc – nutností chránit obyvatelstvo před nákazou a tím šetřit jeho životy. Přitom jim muselo být dostatečně známo, jak uvádíme výše, že koronavirus nelze srovnávat s morem nebo s fiktivní bílou nemocí stejnojmenného dramatu Karla Čapka. Rovněž tak museli vědět, že u chřipkových virů, jež mají za následek mnohem větší počet nakažených i mrtvých, úřady nikdy k tak tvrdým opatřením nesahají. Proč se tedy nepokusili žádat světskou vládu, aby tuto disproporci, kterou kritizovalo a kritizuje i mnoho odborníků z rezortu, náležitě vysvětlila? Proč se neřídili výše rozvedenou katolickou naukou v této věci, která připouští drastická omezení přirozených práv člověka pouze v krajních případech, kdy jsou všichni ohroženi na životě?

Obhájci jejich postoje argumentují, že státní moc nejedná z pohnutek nepřátelských katolické víře, jde jí pouze o zdraví, životy a bezpečí občanů – a proto je třeba ji v tomto podpořit a přijmout všechna omezení včetně těch, která se týkají účasti na mši sv. Možná mají pravdu. Nevidím do nitra pánů Babišů, Vojtěchů, Hamáčků aj., nebudu jim tedy podsouvat a priori špatné úmysly. Nezpochybňuji ani další argument apologetů chování většiny biskupů, že politikové při svých nařízeních vycházejí z expertíz špičkových specialistů. Inu, právě tito odborníci nejsou ve svých názorech jednotni, nicméně to není nejdůležitější.

Klíčovou je tady úplně jiná skutečnost. Za dramatickým omezením přirozených práv člověka nestojí totiž jednotlivé vlády včetně té naší, to jsou jen pěšáci na šachovnici. Tím, kdo tady rozhoduje a diktuje, je Světová zdravotnická organizace (WHO). Naši strůjci tvrdých opatření se právě na ni neustále odvolávají. Otázka o dobré vůli a poctivých úmyslech nemůže proto směřovat k našim politikům, ale k WHO a potažmo OSN, které za ní stojí. A tady hovořit o dobré vůli a poctivých úmyslech by bylo obdivuhodně naivní.

Kdo stojí v čele WHO? Tedros Adhanom Ghebreyesus z Etiopie, komunista, který má ruce od krve z doby, kdy bolševici v jeho zemi vládli. Aktivně a významně se podílel na vraždách politických odpůrců. Do své funkce prezidenta WHO byl zvolen především zásluhou komunistické Číny. WHO je finančně závislá na nadaci manželů Billa a Melindy Gatesových, podporují ji rovněž manželé Clintonovi (Bill Clinton, bývalý prezident USA, jeho žena Hilary, bývalá kandidátka na prezidenta v minulých volbách), dále nadace nechvalně známého miliardáře Georgese Sorose a také nadace Davida Rockefellera. Všichni tito jmenovaní jsou vášnivými propagátory potratů, antikoncepce, pornografie, genderismu, gejovství a povinné sexuální výchovy ve školách. WHO již mnoho let vyvíjí nátlak zejména na rozvojové země, aby přijaly zákony v tomto duchu, a tlačí na maximální liberalizaci v tomto směru.

Lze tady mluvit o dobré vůli a pohnutkách nikoli nepřátelských katolické víře a nauce? Ani omylem. Program, který sleduje WHO a ti, kdo ji štědře financují, je jednoznačně protikřesťanský a usilující o celosvětové prosazení nemorálních zákonů za každou cenu při nevybíravosti v prostředcích. Papeži a biskupům by proto mělo být jasné, že když tato organizace a její mecenáši, nepokrytě bojující za civilizaci bez Boha a jeho přikázání, nutí vlády s odvoláním na koronavirus nadekretovat občanům drastická omezení jejich osobní svobody, zejména pak svobody jít na bohoslužby, pak to má souvislost a musí být za tím nějaký určitý záměr. Tím není nic jiného než to, aby koronavirová krize umožnila těmto služebníkům pekla lépe a rychleji uskutečnit jejich plány.

To dokazuje nejmarkantněji kampaň vedená mainstreamovými médii, jež vlastní právě ti, kteří financují WHO. Lidem se tady sprostě lže, koronavirus je líčen jako jedna z nejhorších smrtelných chorob minulosti i současnosti, záměrně se vyvolává panika a hysterie. Občané jsou vyděšeni strachem, mnozí se bojí vůbec „vystrčit nos“, a proto bez protestů, mnohdy naopak ještě z vděčností se nechají připravit o své základní svobody. Přitom jde v naprosté většině o lživou manipulaci. Nedávno jsem měl možnost sledovat jednoho polského publicistu žijícího ve Velké Británii (www.youtube.com/match?v=7tgOghqchTk), který demaskoval podvodný snímek stovek rakví připravených pro oběti koronaviru v Itálii, jenž oběhl televizní zpravodajství celého světa. Ve skutečnosti šlo o fotografii z r. 2013 (!!!) z Lampedusy, kde zahynuly stovky uprchlíků a ty rakve byly připravené pro ně. Popře snad někdo se zdravým rozumem, že je tady snaha „někoho“ vyvolat panický strach? Média líčí, jakoby se v Itálii na koronavirus masově umíralo, jenže celkový počet úmrtí v této zemi od počátku letošního roku je srovnatelný s úmrtím za stejné období loňského roku, kdy žádný koronavirus tady nebyl.  Přesto Itálie nařídila drastická opatření, kdy lidé jsou bezdůvodně nahnáni do domácího vězení. Je pravdou, že v této zemi existují občané, kteří se onou nemocí nakazili a umírají proto, poněvadž pro ně chybí přístroje na dýchání, což je ale šlendrián tamního zdravotnictví, podobně jako ve Španělsku, nehledě k vysokému procentu populace seniorů s chronickými nemocemi, u nichž koronavirus, stejně jako chřipka, přináší zhoršení jejich stavu a větší riziko úmrtí. Stejně tak televizní zpravodajství v celé Evropě předkládá srdceryvná zpravodajství z anglického Manchesteru, kde prý tři prestižní kliniky praskají ve švech, záchranky neustále odtud vyjíždějí a vracejí se s lidmi v tom nejhorším stavu. Mnou uvedený polský publicista se tam ale vydal a zjistil, že u žádné z těch klinik se zhola nic neděje, je tam ticho a prázdno (nafilmoval to), sem tam nějaký člověk odtud vyjde nebo tam vejde. Ptal se také vrátných v uvedených nemocnicích, jestli předtím k nějaké hrůze popisované médii nedošlo, a dostal zápornou odpověď. Televizní zpravodajství na celém světě rovněž ukazuje, jak na jednom ostrově ve státě New York jsou pohřbívány do hromadného hrobu v rakvích stovky nebožtíků, zemřelých na koronavirus. Jenže odborníci na pohřebnictví potvrdili několika americkým médiím, že se stoprocentně jedná o prázdné rakve, kdyby v nich byli mrtví lidé, tak by je pohřební zřízenci nezvedali tak snadno a lehce. Tak jsme tedy podvodně manipulováni.

A čemu to slouží? Strach z koronaviru má urychlit totální liberalizaci potratů. Novozélandský parlament právě s odvoláním na infekci koronaviru odhlasoval neomezenou volnost abortů, dosud omezených do určitého týdne těhotenství, s odůvodněním, že prý žena po této časové hranici se může nakazit a porod potom ohrozit buď ji samotnou, nebo její dítě. V řadě zemí jsou chrámy zavřeny, ale potratové kliniky otevřeny. A tam, kde nákaza přinutila úřady některé z těchto vražedných provozoven přece jen zavřít, např. ve Velké Británii a v Irsku, jsou ženy vystaveny medicínskému tlaku a poučování, aby, když otěhotní a dítě nechtějí, si samy provedly doma chemický potrat, který se tak stal legálním a je doporučován, ne-li téměř přikazován. Kanadská vláda financuje potraty z fondu proti koronaviru, neboť to považuje za součást boje s touto nemocí. V dubnu přes 100 rádoby „humanitárních“ organizací zaslalo výzvu WHO a OSN, aby prosadily právě kvůli koronavirové krizi totální liberalizaci potratů na celém světě (www.katholisches.info: Inmitten der Corona Krisis 16. 4. 2020).

A jde také o eutanázii. Řada italských lékařů poukazuje na to, že počet seniorů údajně zemřelých na koronavirus (přesněji: s koronavirem, nikoli přímo na něj), bude třeba nejméně o 40 procent snížit. Příčinou smrti některých z nich je totiž něco mnohem horšího. Reprezentant těchto zdravotníků doktor Gulisano (www.katholisches.info: Der Fall Giusy 9. 4. 2020) to dokládá mimo jiné i svojí osobní zkušeností. Jeho 79letá pacientka křestním jménem Giuseppina (Giusy) náhle onemocněla, nemohla dýchat. Dcera ji dopravila do nemocnice, kde jí provedli mj. i test na koronavirus. Aniž by řekli, jestli je pozitivní či negativní, hospitalizovali matku a sdělili dceři smutnou zprávu, že pro ni není pomoci, že během tří dnů zemře, oni ale, že jí podají morfium, takže  nebude trpět. Vyděšená dcera ihned dr. Gulisanovi zavolala a ptala se, co má dělat. Ten jí řekl, ať si okamžitě vezme matku na revers domů, že on bude k nim jezdit a starat se o ni. Ukázalo se, že šlo o zápal plic, do deseti dnů paní Giusy byla zdravá jak rybička a dokonce „běhá jak srnka“. Kdyby zůstala v nemocnici, zemřela by a oficiální diagnóza úmrtí by samozřejmě zněla: koronavirus. Šlo tedy o jasný případ eutanázie, dr. Gulisano říká, že toto se děje běžně nejen v Itálii, ale i v řadě jiných evropských zemí. Záměrně vyvolaná koronavirová krize tak napomáhá tiché eutanázii, kdy usmrcení staří pacienti se jednoduše prohlásí za „oběti koronaviru“.

To souvisí s plány Billa Gatese, hlavního financiéra WHO, na „depopulaci planety“, neboť lidí, zejména starší generace, je prý na světě příliš mnoho. Tento záměr ohlásil na shromáždění v roce 2010, pořádaném organizací TED, kde přednášejí též Bill Clinton a Al Gore. Podobně se vyjádřila i prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde, která prohlásila, že prý staří lidé žijí příliš dlouho a „mělo by se s tím něco dělat“ (snap4face.com).

Pozadí tvrdých opatření eliminujících přirozená práva člověka není tedy sanitární, nýbrž ideologické a (a)morální. Tady se Církev musí vyjádřit, toto je její doména,  proto nelze omluvit, že její reprezentace se tohoto poslání tak snadno zřekla. Tu neběží pouze o požadavek umožnění bohoslužeb, nýbrž o celkové zaujetí stanoviska k této pandemii a k nepřiměřeným opatřením naprosté většiny vlád. Nositelé magisteria to nedělají, a pokud, tak hovoří pouze tak jako papež František o trestu „Matky Země“, nikoli trestu Božím, jímž tato nákaza – a hlavně to vše, co ji doprovází – skutečně je.

Církevní hodnostáři, kteří se vyjádřili a zaujali jasně katolické stanovisko, by se dali spočítat na prstech. Především je to mnou výše zmíněný k Tradici se klonící světící biskup z kazašské Astany mons. Schneider, který v poselství katolíkům celého světa (www.duseahvezdy.cz 10. 4. 2020) nazývá opatření vlád omezující lidskou svobodu „sanitární diktaturou“ nahrazující totalitní diktatury nacismu a komunismu. V rozhovoru pro tradiční katolický časopis The Remnant (www.duseahvezdy.cz 4. 4. 2020) pak tento hierarcha ostře kritizuje většinu katolických biskupů světa za to, s jakou lehkostí se podrobili státnímu požadavku uzavření kostelů pro veřejnost. Podobně se vyjadřuje i emeritní arcibiskup kazašské Karagandy mons. Jan Pawel Lenga, žijící v Polsku. Biskup ze španělské Alcaly mons. Antonio Reigh Plá, známý svým bojem proti legalizaci homosexuálních sňatků, odmítl ve své diecézi respektovat státní příkaz zavřít kostely pro veřejnou bohoslužbu a nakonec dosáhl u guvernéra dané oblasti souhlas. Mons. Reigh  také pokládá celosvětová omezení svobod občanů za neakceptovatelná z pohledu katolické nauky. V zájmu spravedlnosti chceme ještě pochválit jednotlivce mezi biskupy, kteří se otevřeně vyjadřují proti zákazu bohoslužeb v Itálii, v Polsku, v USA  i na Slovensku (nedávno trnavský arcibiskup Július Orosch) a poukazují na to, že zatímco mnohé továrny a hypermarkety zůstávají otevřené, kostely naopak zavřené. Nutno vysoko ocenit i všechny kněze, kteří vycházejí do ulic se Sanctissimem, aby požehnali obyvatelstvu, kteří navzdory omezením nebo i zákazu zpovídají, kteří dokonce jako výraz statečnosti celebrují tajně v kostele i pod hrozbou vysoké pokuty mši sv. V Itálii se někteří staří a nemocní duchovní sami nakazili a zemřeli, když obětavě sloužili nemocným jako zpovědníci, ano, jeden z nich, když potom se nedostávalo dýchacích přístrojů, ten svůj dal mladšímu pacientovi a zemřel. To jsou hrdinové, kteří zachraňují čest a pověst Církve. V Německu představený tradičního Bratrstva sv. Filipa Neriho P. Gerhard Goesche dokonce žaloval stát za uzavření chrámů.

Žel ale převažující většina hierarchů kráčí opačným směrem. Někteří dokonce sami omezují bohoslužby ještě dříve, než to stát po nich žádá. Nejdále v tomto směru zašel katolický biskup švédského Stockholmu mons. Anders Arbolius, který zavřel všechny chrámy své diecéze, aniž by švédská vláda, která praktikuje poměrně volnou taktiku boje s koronavirovou nákazou, mu to vůbec nařizovala. Mnoho biskupů USA pod hrozbou církevních trestů zakazuje kněžím, aby věřící zpovídali. Episkopáty naprosté většiny zemí projevily, až na malé výjimky jednotlivců, souhlas s danými opatřeními státu a poslušně zrušily veřejnou bohoslužbu.

Ptejme se ale, co měli dělat a co bychom měli od nich očekávat. Bojovat o znovuotevření chrámů by bylo poněkud málo. Od papeže a biskupů se čeká vyjádření k současné krizi na principu katolické nauky. Samozřejmě by od nich musela zaznít slova výzvy věřícím, aby dodržovali všechny rozumné a adekvátní příkazy světských vlád a také nabídka pomoci všem postiženým. Zároveň ale svět by měl od nástupců apoštolů uslyšet jasný protest proti nepřiměřenému odnímání přirozených práv občanům a proti využívání koronavirové pandemie k urychlení plánů na nový světový pořádek, v němž by potraty, sexuální zvrhlosti a eutanázie byly naprostou samozřejmostí a občan by za projev nesouhlasu s tím byl tvrdě trestán. To jsme s výjimkou výše zmiňovaných biskupů a ještě i několika dalších jednotlivců vůbec nečetli a neslyšeli. Nepochopitelné, od toho přece tady jsou, aby tlumočili ve světle evangelia a Tradice postoj Katolické církve.

Na základě toho mohou poté vstoupit v jednání s vládou a trvat na tom, že uzavření chrámů je pro Církev nepřijatelné, neboť potřeba mše sv. a svátostí je pro věřící v nadpřirozeném řádu totéž, jako v přirozeném řádu potřeba jíst a dýchat.  Mohou poukázat i na fakt, že státy, v nichž kostely zůstaly věřícím přístupné pro bohoslužbu (Maďarsko, Bělorusko), nevykazují o nic větší počet nakažených než jiné, což je jen dalším důkazem nesmyslnosti tohoto opatření. Nejlepším argumentem je ale africká Tanzánie, kde prezident John Magufuli, praktikující katolík, odmítl uzavřít chrámy a prohlásil, že „s Kristem v eucharistii se vždy cítí bezpečně“.  Tanzánie má přitom 54 mil. obyvatel – a navzdory otevřeným kostelům bez jakéhokoliv omezení pouze 94 nakažených koronavirem a 2 případy úmrtí (údaj ze 17. 4. 2020), tedy je na tom nesrovnatelně lépe než ČR, která zavírá svatyně.

Signifikantní je zde ještě další skutečnost, která odhaluje současný stav Katolické církve. Přesvědčil jsem se osobně, že o přístup ke mši sv. a dalším svátostem bojují pouze katoličtí tradicionalisté a řeckokatolíci. Klasickým NOMákům je to většinou jedno, výjimku mezi nimi tvoří pouze ti, kteří přece jen zaujímají vstřícný postoj k Tradici a snaží se věřit katolicky ve smyslu pravé nauky. Jak to, že věřícím NOM v drtivé většině mše sv. nechybí? Zde je patrný reálný výsledek liturgické reformy r. 1969. Jestli chápou mši jen jako shromáždění věřících, spolčo nebo připomínku večeře Páně, tak se s nemožností účastnit se jí lehce smíří. Kdo ovšem věří, že je zde přítomen živý Kristus, Umučený a Zmrtvýchvstalý, který zpřítomňuje svoji kalvárskou oběť, pro toho je ztráta mše sv. citelnou újmou. NOM celou svojí skladbou vede věřící k tomu, aby reálnou přítomnost Pána na oltáři nevnímali, což je podstatný rozdíl proti tradičnímu a také byzantskému ritu, pro něž je naopak toto ústředním a nejdůležitějším tajemstvím. Proto katolík tímto obřadem „odchovaný“ na mši sv. tolik lpí. Pro klasického NOMáka naproti tomu není reálná přítomnost Páně na oltáři tím podstatným, pokud vůbec v ni věří a nedává přednost různým neomodernistickým teoriím, které toto zpochybňují.

Ani většina biskupů ve světě už ve zpřítomnění Kristovy kalvárské oběti na oltáři nevěří, jinak by více bojovali za otevřené kostely v době koronavirové krize. Je vůbec otázka, jak akceptují ostatní katolické pravdy, fakticky popírané i na nejvyšších místech kultem pachamamy, německou „synodální cestou“ požadující podávat sv. přijímání i cizoložníkům, oslavou protestantského arciheretika Luthera aj. Jak lze od nich očekávat jménem Církve katolické stanovisko, když jim chybí to nejdůležitější: katolická víra?

Koronavirus spolu se svým důsledkem, tj. uvržením téměř celého světa a zejména Katolické církve do sanitární diktatury, je proto Božím trestem za nevěru, rouhání a perverzní porušování Božích zákonů. To se děje i v samotné Církvi. Každý Boží trest vždycky byl a je pobídkou, aby se hříšníci vzpamatovali, činili pokání a změnili své smýšlení a život. Opatření státní moci znemožňující bohoslužby brzy skončí. Vyvodí z toho naši nejvyšší představitelé poučení a dle příkladu ninivského vladaře roztrhnou šat a vyhlásí půst? Pokud ne, lze se obávat dalšího, pravděpodobně ještě horšího trestu. Ale tomu, kdo svou naději vložil do Pána, všechno napomáhá k dobrému. V tom je naše síla a jistota.

Radomír Malý

 

 

1)  Woods Thomas E.: Jak Katol. církev budovala západní civilizaci, Res Calritatis Praha 2008, str. 158

2)  Woods…..tamtéž, dále Pennighton Kenneth: The History of Rights in Western Thought

3)  Tamtéž str. 118 a 158

4)  Tierney Brian: The Idea of Natural Roghts: Studies on Natural Rights, Boston College Law Review 33

56 Komentářů k "Poslušnost státu za každou cenu? Kdy přestává státní zákon vázat ve svědomí"

  1. Ondřej Karták | 25.4.2020 z 18:42 |

    Blahopřeji k uveřejnění kvalitního článku svědčícího pro autorovu soudnost.

  2. Renda | 25.4.2020 z 20:46 |

    Děkuji , pane doktore!

  3. Mila26 | 25.4.2020 z 22:14 |

    Pane doktore, z celeho srdce Dekuji. Vyjadril jste opet presne a statecne za nas vsechny.

  4. matěj | 26.4.2020 z 10:35 |

    „Nebožtíci neměli být pohřbíváni v rakvích, ale v pytlech […] Venkovský lid se postavil na odpor […] Nevyskytl se jediný katolický moralista, jenž by pokáral […] vesničany za hřích neposlušnosti nebo rebelie vůči legitimní státní autoritě. […] Již hluboko ve středověku postupně do r. 1300 stanovili církevní juristé […] práva člověka plynoucí z přirozeného zákona. Papež Innocenc IV. ve 13. století odmítl názor, že tato práva náleží pouze pokřtěným osobám a stanovil, že se týkají i nepokřtěných. 1) Jmenovitě se jednalo o […] právo volně se pohybovat a cestovat.“

    Rozumím správně, že třeba proti „nevolnictví“ ti katoličtí moralisté také bojovali a v návaznosti na to papežové tvrdě trestali světské panovníky, kteří by veřejně popírali učení Církve upírajíce lidu právo volně se pohybovat a cestovat? Nebo to, že katoličtí moralisté nějaké jednání či uspořádání nekárali, nemusí ve skutečnosti nic vypovídat o jeho morální přijatelnosti?

  5. Libor Rösner | 26.4.2020 z 12:39 |

    Výborně napsáno. V následujícím odkazu je prakticky vše, co je zde uvedeno. Pro ty, kdo neumí polsky: Jde o video z Polska, kde chce kněz sloužit mši na prostranství u kostela, protože vevnitř je to zakázáno. Policie mu v tom chce zabránit s poukazem na to, že neplatí jeho teze, že mše mohou být slouženy mimo kostel, protože jsou zakázány zcela. Nakonec odjedou, načež ji dotyčný páter slouží – v tradičním ritu. Do toho zní hlasitá hudba, kterou však nepouští policie, aby přehlušila bohoslužbu, nýbrž jiný kněz ze svého pokoje…

  6. Děkuji panu doktorovi Malému za velmi zajímavý článek. Dovolím si k němu připojit pár poznámek, kterými nechci zpochybňovat samotnou jeho podstatu.

    Pokud jde o otázku poslušnosti vůči státu v kontextu se současnou situací:
    “ Světské vrchnosti je člověk povinován poslušností na tolik, na kolik to vyžaduje řád spravedlnosti“ napsal sv. Tomáš Akvinský. Omezující rozhodnutí vlády byla zdůvodněna ochranou zdraví. Po (dosud neskončené) bitvě nechci vést polemiky o tom, zda byla přijatá opatření přiměřená či nikoliv. Lze ale jistě připustit, že ve srovnání s jinými zeměmi je na tom Česká republika relativně velmi dobře. Je samozřejmě možné,k čemuž se dostanu později,že jde o podvodnou manipulaci, která je zneužívána způsobem, který pan doktor popisuje, ale přesto nelze podle mě zpochybňovat kritickou situaci v některých státech USA nebo třeba ve Španělsku. Jestliže za této situace katolická církev v podstatě akceptuje daná omezení, pak je otázka, jaké měla a má jiné reálné možnosti.

    Je obtížné dovozovat, že přijatá opatření byla v rozporu s řádem spravedlnosti, jestliže jejich oficiálním účelem je ochrana zdraví. Ve vybičované atmosféře si nedovedu představit,že v době omezeného volného pohybu by tato omezení oficiálně neplatila pro bohoslužebná shromáždění v chrámech a kostelích. Tím méně si dovedu představit,že by přijatá opatření byla ze strany jednolivých biskupů či kněží záměrně porušována. O tom, že by nastoupily pluky proticírkveních štváčů není pochyb. Ale věc má ještě jednu dimenzi. Jde o pokorný princip přijetí dané situace. Kdo jiný, než věřící člověk by neměl na tento princip zapomínat?

  7. Je ovšem možné, že by někdo mohl namítnout: vždyť i Městský soud v Praze označil některá opatření Ministerstva zdravotnictví jako nezákonná. K tomu jen ve stručnosti. Ani městský soud neoznačil ( ani nemohl) tato omezující rozhodnutí jako neústavní. Pouze dospěl k závěru, že je měla vydat přímo vláda. Podle mého názoru z ryze formálního hlediska má městský soud pravdu.

    Ale soud nesmí rozhodovat jenom formalisticky, aniž by vzal v úvahu všechny dané souvislosti. To je volná citace judikatury Ústavního soudu České republiky. Nebo snad mám věřit tomu, že ministerstvo zdravotnictví jednalo svévolně v rozporu se stanoviskem vlády? Že ministr zdravotnicví jako člen vlády jednal proti rozhodnutí vlády ? ( Něčeho podobného jsme byli svědky v únoru 1948..). Jestliže motivem podání návrhu na přezkum rozhodnutí ministerstva zdravotnictví bylo podle jeho autora to, abychom nešli „maďarskou cestou“, pak je těžko co dodávat, o možných konsekvecích s požadavky na náhradu škody ani nemluvě.

    Snad jenom ještě k omezení církve dodám malou poznámku. Premiér Babiš, ať ho hodnotíme jakkoli, ve svém projevu na Zelený čvrtek mj. řekl: “ Mám soucit s lidmi, kteří chodí pravidelně na bohuslužby a nyní nemohou… Oceňuji že kostely v minulých týdnech uspořádaly on line bohoslužby. Podívejte se na internet na Mše online na adresu Mše on line cz. Jsou tam nabídky mnoha přenosů bohuslužeb z celé naší země a každý si může vybrat. I já se podívám“.

    Myslím si, že od roku 1918 se žádný premiér této země nikdy takto veřejně nevyjádřil.

  8. Radka | 26.4.2020 z 16:17 |

    Děkuji za text, ale připadá mi nevyvážený. Na jednu stranu se autor snaží postupovat vědecky, na druhou pak používá pubertální výrazy jako „NOMák“, což v případě vysokoškolského profesora považuji za nevhodné. Navíc tvrzení, že „klasickým NOMákům je všechno jedno“, je pouze dohad. Nebo snad pan Malý dělal nějaký průzkum?

  9. Dr. Radomír Malý | 26.4.2020 z 16:59 |

    Ad Matěj: Máte úplně zkreslené představy o nevolnictví. Žádný feudál nezakazoval, na to neměl právo, poddanému svobodně cestovat – a to jak po vesnicích, jež spadaly pod jeho panství, tak i po těch, jež spadaly pod cizí panství. Poddaní běžně vstupovali do měst, kde prodávali na trhu své produkty. Ślechtice pouze zajímalo, aby mu poddaný neutíkal, aby zůstával u něj a pracoval, proto se nemohl odstěhovat jinam, když chtěl vstoupit v manželství s osobou z jiného panství, musel mít jeho povolení, rovněž tak když chtěl jít na studia atd.

  10. Dr. Radomír Malý | 26.4.2020 z 17:09 |

    Ad Radka: Promiňte, jestli jsem se Vás dotkl, ale určitě jsem nechtěl generalizovat, ostatně uvádím ve svém článku, že existují výjimky a specifikuji je. Źádný sociologický průzkum jsem samozřejmě nedělal, mluvím ale na základě vlastní zkušenosti, neboť znám hodně věřících chodících pouze na NOM ritus (neužívám slova NOMák, když se Vás dotýká), a naprostá většina z nich si přímo libuje v těch internetových a televizních přenosech a vůbec neprojevuje žádnou touhu po obnovení veřejných mší v chrámech. Je to má osobní zkušenost, nic víc a nic méně.

  11. Dr. Radomír Malý | 26.4.2020 z 17:26 |

    Ad Pavel: „Je obtížné dovozovat, že přijatá opatření byla v rozporu s řádem spravedlnosti, jestliže jejich oficiálním účelem je ochrana zdraví.“
    Každá špatná opatření jakéhokoliv režimu se ohánějí nějakým dobrým oficiálním účelem. Komunisté, když v 50. letech brutálním násilím zabírali sedlákům statky a polnosti, také to zdůvodňovali „ušlechtile“, oficiálním důvodem byla ochrana bezzemků, čeledínů a děveček, kteří u sedláků pracovali, a je pravdou, že někteří sedláci byli opravdu bezohlední vydřiduši a bylo v zájmu spravedlnosti udělat tady pořádek. Ale vztáhnout to na všechny rolníky, kteří vlastnili pole a statky, vyvlastnit je a některé dokonce odsoudit v monstrprocesech, to bylo totálně nepřiměřené. Právě tak je nepřiměřené vzít dnes občanům základní přirozená práva a svobody, byť pod záminkou ochrany zdraví, což je oficiálním účelem. Tím neoficiálním je ovšem – jak dovozuji v článku – něco jiného.

  12. Ad Dr. Malý: Děkuji za odpověď a budu o ní přemýšlet. Jen mám pocit, že politika – a to i církevní – je opravdu „umění možného“.Z tohoto pohledu mám zato, že přechodné omezení základních práv a svobod při hrozící zdravotní krizi lze vzít na vědomí i se shovívavým nadhledem. Jak se říká, ne všechno „stojí za ránu“. Ale připouštím, že můj názor nemusí být správný. Velmi si Vás vážím.

    Pokud jde o další možné souvislosti, je jistě zajímavé, že podle názoru amerických tajných služeb byl koronavirus umělě vytvořen v čínské laboratoři ve městě Wu-chan. To je jistě jen jedna z možných variant. Ale závažnou skutečností je, že právě této čínské laboratoři zaslaly USA grant ve výši 3, 7 milionu dolarů, a to na pokyn pana Fauciho, nynějšího poradce prezidenta Trumpa.

    K tomuto kroku však došlo za vlády prezidenta Obamy, jehož byl pan Fauci také odbornmým poradcem ( něco jako americký pan profesor Prymula u nás). A tento pan Fauci někdy v roce 2017 přepopověděl, že příští vláda USA bude čelit obrovské epidemii ( pandemii). Z jakých informací vycházel,není známo. Věc je nyní údajně vyšetřována současnou americkou vládou. Uvidíme tedy, jak je tato informace, šířená dnes na internetu, relevantní. Přeji všem hezký večer.

  13. Václav Nečada | 27.4.2020 z 18:47 |

    Pane Doktore dovolím si doplnit. Mše na našem území byly ve dvacátém století zakazovány v souvislosti s šířením slintavky a kulhavky. A to se jedná onemocnění na člověka téměř nepřenosné, které má u zvířat (!) mortalitu 4-5%. I tohle opatření přispělo k tomu že se tuto chorobu u nás podařilo vymýtit.

    Osobně jsem velmi rád že naše vláda a biskupové reagovali jak reagovali. Konali v době kdy nevěděli jak se virus v našich podmínkách bude šířit. Prostě sáhli k osvědčeným prostředkům a nesklouzli k polovičatosti. Dodnes nevíme jestli na Covid vzniká imunita, nevíme jestli se u nás nevytvoří přírodní rezervoáry, nevíme jestli druhá infekce bude drastičtější než první (např. jako u virové horečky dengue). Předběžná opatrnost byla a je na místě.

    Nemyslím že za přijetím opatření stála WHO. WHO a EU se spíše drastickým opatřením dlouho bránila – kritizovali zavírání hranic apod. V předvečer epidemie mimochodem Obama prohlásil že zlo ve světě pochází od starých mužů, které choroba náhodou kosí nejvíce.

    Žít pár měsíců bez mše je těžké, ale člověk MUSÍ ustát i horší věci. Stát (i komunistický a nacistický) může např. požadovat vojenskou službu. Není možné jí odmítat z důvodu možné absence na na nedělní mši, rizika smrti bez zaopatření apod. Kdo vojenskou službu odmítá právem může schytat postih. Velkou výstrahou může být sekta Sinčchondži která na sebe v Korei strhla hněv úřadů i lidu šířením Covidu. Nedělali to schválně, jen si chtěli plnit své náboženské povinnosti a měli vlastní vytříbené názory na závažnost choroby a uměřenost vládních opatření.

  14. Gjfhcfhchv | 28.4.2020 z 0:16 |

    Nádherná konspirační teorie. A jak mohl polský reportér filmovat v Británii, jak se tam v této době dostal? Takových věcí už bylo, že Alžběta II. je mimozemšťan… A s tou 79letou paní, to si lze pacienty s diagnózou COVID odvézt na revers, což není nařízená nějaká izolace?

  15. Dr. Radomír Malý | 28.4.2020 z 10:59 |

    Ad Václav Nečada: Můžete mi konkrétně sdělit, kdy a kde byly na našem území ve 20. stol. zakazovány mše sv. kvůli slintavce a kulhavce? Možná v nějaké vesnici, kde se tyto choroby nadměrně rozšířily, ale určitě ne krajově nebo dokonce celorepublikově, to bych o tom jako církevní historik musel něco vědět. Celostátní zákaz mší ve 20. stol. za Rakouska, první republiky, protektorátu a dokonce ani za komunistické éry, kterou jsem celou prožil a pamatuji, nikdy nebyl vydán, ani za chřipkových epidemií ne.

    Naše názory se žel diametrálně liší, nesouhlasím s Vámi, má argumentace proti je obsažena už v mém článku, nebudu ji opakovat. Jen ještě maličko k té korejské sektě, kolem níž se šíří mnoho mediální demagogie: byli to extrémisté, někteří dokonce krátce předtím byli ve Wu-Chanu v Číně, kde se nakazili, existuje dokonce důvodné podezření, že záměrně, aby tu chorobu přenesli do své země. Ale důkazy nemám, jen konstatuji, že takové podezření zde je.

  16. Dr. Radomír Malý | 28.4.2020 z 11:06 |

    Ad Gjv…: Nečetl jste můj článek pozorně. Tam stojí jasně, že ten polský reportér v Británii ž i j e, tj. je tam už delší dobu, daleko dřív, než nějaký COVID tady existoval, což je myslím z textu každému logicky uvažujícímu člověku zřejmé. A u té 79leté paní píši rovněž jasně, že její dceři diagnózu nesdělili a nota bene žádnou diagnózu COVID neměla, čtěte příště pozorně.

  17. Libor Rösner | 28.4.2020 z 11:08 |

    AD Gjfhcfhchv – Třeba tak, že tam dlouhodobě žije.

  18. Dr. Radomír Malý | 28.4.2020 z 11:20 |

    A ještě jen doplněk k mému článku. Lituji, že jsem nějak „zasklil“ nádherné vyjádření papeže Lva XIII. z encykliky „Libertas Praestantissimum“, které je shrnutím vyjádření teologických autorit uvedených v mém článku: „Řádná moc je od Boha, a kdo se protiví moci, protiví se příkazům Boha…..Když ale chybí právo k poroučení, nebo kde bylo porušeno něco, co je proti rozumu, proti věčnému zákonu a proti příkazu Boha, pak je právem neposlechnout, totiž člověka, aby byla prokázána poslušnost Bohu. Tímto způsobem je uzavřen přístup tyranii a občanská moc nemůže na sebe strhnout všechno. Zůstává zachováno vlastní právo každému jednotlivému občanovi, domácí společnosti a všem údům státního zřízení….“

  19. michald | 28.4.2020 z 11:36 |

    ad Gjfhcfhchv: já sice nemohu ověřit zdroje autora článku, obávám se ale, že se snažíte hledat problémy tam, kde existuje velice jednoduché vysvětlení:

    ad „jak se tam v této době dostal?“: Patrně tam byl už před koronavirovými omezeními pohybu (stejně jako tisíce jeho krajanů) a jednosuše se do Polska nevrátil.

    ad „což není nařízená nějaká izolace?“: Převážná většina pacientů s COVID se léčí v domácí izolaci, proč by tedy nebylo možné odvézt pacienta do domácí izolace na revers? Pokud by to skutečně možné nebylo, tak by to jen podtrhovalo varování před „sanitární diktaturou“, o které zde pan doktor píše.

  20. Dr. Radomír Malý | 28.4.2020 z 12:55 |

    A ještě ad Václav Nečada: Už 30.1. vyhlásila WHO stav zdravotní nouze a požadovala po jednotlivých státech omezující opatření vůči obyvatelstvu, 5.3.2020 zase volala po všeobecné karanténě jednotlivých zemí, můžete si to vygooglit. Nedávno ostře a nevybíravě kárala Švédsko a Bělorusko za příliš shovívavá opatření, oba státy, jak známo, ponechávají obyvatelstvu základní svobodu pohybu včetně otevřených škol, restaurací, divadel atd., samozřejmě i kostely k bohoslužbě jsou otevřené s výjimkou katolických ve Švédsku, kde – vide můj článek – biskup Arbolius sám a svévolně bez jakéhokoliv nařízení vlády zavřel kostely pro veřejnou mši. Zajímavé je, že tyto státy mají výsledky zadržování COVIDu naprosto srovnatelné s jinými evropskými zeměmi, naopak některé státy, které zavedly nejdrastičtější metody, jsou na tom podstatně hůř (Itálie, Francie, USA aj.). Teď zase jsem četl na pch24.pl, že Bill Gates, který poskytuje největší finanční dotace WHO, volá pořád po tvrdých omezujících opatřeních.

  21. Tomáš | 28.4.2020 z 13:48 |

    „Přijme i nová a dosud u nás neznámá opatření, pokud jsou rozumná a nepostrádají logiku, např. roušky nebo povinnou dezinfekci rukou před vstupem do objektu.“
    Článek jsem si s chutí přečetl a celkově se mi líbi. Ale proč v něm uvádíte tento příklad? Věta po např. je skoro až kontradikce předchozího výroku. Roušky a povinná dezinfekce rukou logiku a rozumnost v mnoha ohledech postrádají. Neexistuje ani všeobecný lékářský konsenzus. Tato nikoliv nezbytná pasáž Vašemu jinak velmi dobrému článku trochu škodí. Děkuji za vysvětlení.

  22. Radka | 28.4.2020 z 16:40 |

    Ad Dr. Radomír Malý | 26.4.2020 z 17:09 |: Neurazila jsem se, jenom jsem upozornila na to, že text je nevyvážený. Neprospívají tomu ani další hovorové prvky např. „pánů Babišů, Vojtěchů, Hamáčků „.

    Navíc z některých skutečností vyvozujete závěry, které z nich nutně logicky neplynou. Ze slov Gatese a jiných nebo z kroků nizozemské vlády není ještě možné činit závěr, že účelem protikoronavirových opatření je snížení populace a prosazení potratů. Přesnější je, že je někteří zneužívají k prosazení své agendy nebo se o to snaží.

    Pokud by bylo neoficiálním účelem naprosté uvolnění potratů, jak sugerujete, tak byste vyvracel sám sebe, neboť za vzor rozumného přístupu uvádíte Švédsko. Proč tedy švédská radikálně levicová vláda nesáhla ke krajním řešením, když by to podle Vás sloužilo jejím cílům?

  23. Dr. Radomír Malý | 28.4.2020 z 20:00 |

    Ad Tomáš: Rozumnost opatření vlády neznamená, že musí být také za všech okolností správné. Nejsem lékařský odborník a proto nedokážu posoudit, jestli nošení roušek je nebo není účinným prostředkem proti šíření koronaviru, to přenechám specialistům, ať se o to přou. Chtěl jsem říct pouze tolik, že toto nařízení neodporuje zdravému rozumu, když na Tchai-wanu (také zemi, která neprovedla drastické omezení svobod občanů) po jeho zavedení došlo k poklesu nakažených. Taktéž v Jižní Koreji.

    Samozřejmě to není ještě důkaz, že roušky mají účinný vliv na zastavení epidemie, ale lze na základě této zkušenosti usuzovat, že je to možné. Nošení roušek nadto neomezuje přirozenou svobodu člověka. Samozřejmě nejsem tím, že ji musím nosit, vůbec nadšen, připadám si v ní jako bankovní lupič, jen revolver v ruce mi ještě chybí, ale nemám zbrojní pas. Jinak mne ale ta rouška v ničem dalším neomezuje, čili toto opatření není nepřiměřené, tudíž nerozumné, proto vláda má právo je vyhlásit jako závazné a katolík je vázán ve svědomí poslechnout. A dezinfekce rukou, pokud si pamatuji, se prováděla v minulosti při každé epidemii, ať už chřipky, spály, žloutenky atd. Je to tradičně běžné hygienické opatření, které opět nijak neomezuje základní lidskou svobodu, když ho tedy vláda vyhlásí jako obligátní při vstupu do některých objektů, není to nepřiměřené, proto má právo tak učinit.

    Nepřiměřeným – a proto nerozumným je v tomto kontextu zákaz veřejných bohoslužeb, omezení, v některých zemích prakticky úplný zákaz vycházení, a podkopání veškerého sociálního a ekonomického života uzavřením naprosté většiny živností a institucí. Na to vláda vzhledem k tomu, že koronavirus není smrtelnou nemocí a 90 procent nakažených má mírný průběh, neměla právo, a katolík není těmito nařízeními ve svědomí vázán, zvláště pak při zvážení vazeb WHO, Gatese a dalších, kteří tyto zákazy prosazují, na plány další liberalizace potratů, eutanázie, genderu a pornografie.

  24. Dr. Radomír Malý | 28.4.2020 z 20:19 |

    Ad Radka: 1) Nepsal jsem o nizozemské, ale o novozélandské vládě.
    2) Ve Švédsku vláda nepotřebuje prosadit naprosté uvolnění potratů, tam už jsou dávno uvolněny, dokonce už neplatí ani výhrada svědomí pro zdravotnický personál.
    3) Kdybyste si přečetla můj článek pozorně, tak byste zjistila, že těch kroků ve prospěch totální liberalizace potratů a eutanázie na celém světě je mnohem víc než jen slova Gatese a nová legislativa novozélandské vlády. Nevím, jaké důkazy ještě chcete, abyste uvěřila, že WHO a všichni další, kteří volají po tvrdých omezeních občanů v souvislosti s bojem proti COVIDu, chtějí zároveň s tím dosáhnout i tohoto cíle. Nezlobte se, ale připadáte mi jako spousta našich žurnalistů po Mnichovu 30. září 1938, kteří ujišťovali českou veřejnost, že neexistuje důkaz o Hitlerově plánu na obsazení Československa, chtěl prý pouze Sudety a s tím se spokojí. Nebo ještě lépe se podobáte našim politikům na podzim 1947 (Hála, Ripka aj.), kteří rovněž ujišťovali, že komunistům nejde o totalitní diktaturu v ČSR, ani Sovětům prý ne, protože údajně nejsou k tomu žádné důkazy. Inu, kdo je nechce vidět, ten nevidí.

  25. Václav Nečada | 28.4.2020 z 20:31 |

    Ad Radomír Malý:

    Záznamy o zákazu mší v souvislosti se Slintavkou najdete v kronikách. Namátkou http://nasefarnosti.cz/pls/fwz/clanek?zkratka=FW_59
    Nemoci hospodářských zvířat mě učily pánové, kteří tato opatření přímo organizovali. I při výskytu jednoho jediného nemocného zvířete se vybil všechen dobytek v zóně ve které se virus mohl šířit vzduchem – třeba i 10 km od místa zjištění nákazy, ve větší širší zóně se zakázalo shromažďování osob a zvířat, včetně zákazu zónu opustit. Že se o takových akcích, které probíhaly často za asistence armády nepsalo je celkem logické. Dnes kdy máme jiný virus rozšířen náhodně po republice je víc než vhodné podobné opatření rozšířit na celou republiku.

    Vaše srovnání chřipka – Covid – mor je liché. Současná „drastická“ opatření vychází ze způsobu šíření nemoci, který +/- známe, ne z její závažnosti o které zatím moc nevíme.

    Představte si, že jste lékař. Chřipku vymítit neumíme – je tu s námi v mnoha variantách, vyskytuje se i u prasat i ptáků a není cesta se jí zbavit. Nezbývá než se s ní smířit i za cenu zkrácení života mnohých lidí. Teď ale přišla nová situace, je tu nová nemoc, která se vyskytuje pouze u lidí, kterých je zatím několik desítek, možná stovek. Razantní zákrokem tuto nemoc můžete v začátku zaškrtit, mnohokrát v minulosti se to povedlo. Zkusíte to? Zkusíte to za cenu že budete za blázna? Za cenu že vám lidé budou vyčítat vedlejší škody? S rizikem že se to nakonec nepovede?
    Lékař vázaný přísahou to zkusit musí. Kdyby to neudělal je buď zbabělec, nebo cynik který se chce zbavit oslabených jedinců.

    Vážím si lidí, kteří pochopili co je jejich povinnost a plní jí bez ohledu na řeči. Lékař bojuje proti nemocem, farář proti hříchu, vrchnost dbá o dobro lidu. Pandemie ukázala že u nás je svět naštěstí ještě celkem pořádku. Pokud shromažďování nezakázala vrchnost, plně chápu švědského arcibiskupa, který snad po konzultaci s odborníky ochránil své stádo sám.

    Shrnuto, současná opatření nejsou novinkou, jsou podložená současnou úrovní poznání. Větší je pouze rozsah z důvodu distribuce nemoci. Katolík jako příkladný občan tato opatření musí přijmout. Už proto že o nemocech toho ví většinou zhruba tolik jako o zapojení domovního rozvaděče.

    Jinak Vám děkuji za spoustu citátů obecné povahy, byť si myslím že na současnou situaci se nehodí.

  26. Václav Nečada | 28.4.2020 z 20:36 |

    AD Radomír Malý a postup WHO:

    čerpal jsem z tohoto videa z 3.2. – tehdy WHO tvrdila že ohnisko v Číně je pod kontrolou a mimo Čínu nemá cenu začínat kovbojku. Ale to jen na okraj. S největší pravděpodobností se jen sekli a teď chtějí chybu napravit. Jak to bylo ukáže čas.

    https://www.youtube.com/watch?v=ja1lL_f846o

  27. Libor Rösner | 29.4.2020 z 9:41 |

    Ad Václav Nečada – A čím ten švédský arcibiskup ochránil stádo v zemi, kde je v tomto směru dost volný režim? Tím, že jim zavřel kostely, zatímco jinde se shromáždit mohou, třeba i v čase bohoslužeb?

  28. Dr. Radomír Malý | 29.4.2020 z 11:24 |

    Ad Václav Nečada: 1) Takže mi potvrzujete, že to třítýdenní zavření kostela ve Veverské Bitýšce, jak jsem si přečetl Váš odkaz, byla jen lokální záležitost, nota bene za komunistů r. 1952;

    2) Kdybych byl lékařem, tak na rozdíl od Vás bych rozhodně Vámi navrhovanou cestou nešel a o takové řešení se ani nepokoušel. Podle katolické morálky nesmím se snažit likvidovat nějaké zlo za tu cenu, že tím způsobím ještě větší. A razantní opatření vlád pod taktovkou WHO právě tímto je. I kdyby se podařilo virus úplně vymýtit (v což ale nedoufají ani radikální zastánci tvrdých řešení), tak škody způsobené smrtí lidí, jimž se kvůli tomu odložil nezbytný zákrok (např. chemoterapie), propadem ekonomiky a dramaty lidí jím postiženými, budou znamenat podstatně větší škody. Připadá mi to jako když učitel ve škole, což jsem jako dítě sám zažil, za lumpárnu, které se dopustil jeden z žáků, potrestá celou třídu, všichni jsme museli celou hodinu stát a dostali každý „za trest“ něco 50krát opsat. Také „razantní zákrok“, aby se podobná lumpárna už nikdy neopakovala, aby náhodou někdo jiný nepodlehl nutkání zopakovat si ji, aby se tato „nákaza“ (mravní) nerozšířila, proto nestačilo pouze potrestat viníka. Že tím utrpěli i nevinní, že tím bylo vyvoláno trauma těžké křivdy v jejich duších, to už dotyčného kantora nezajímalo. Jak píši v článku – a za tím si stojím – vosu sedící na tváři člověka nelze zabíjet kyjem, tím zraním nebo i zabiji člověka.

    3) Máte pravdu, že WHO původně, protože její šéf Ghebreyesus byl spjat s Čínou, tvrdila nejprve to, co píšete, velmi rychle ale změnila názor.

  29. Radka | 29.4.2020 z 11:38 |

    Ad Dr. Radomír Malý | 28.4.2020 z 20:19 |: Pane doktore, problém je v tom, že Vy máte nejprve hotovou teorii, a následně jí přizpůsobujete fakta, cože je ideologický, nevědecký postup. Nehodící se fakta odmítáte nebo s nimi manipulujete.

    1. Ve Švédsku jsou potraty „uvolněny“ do osmnáctého měsíce těhotenství, později jsou omezeny. Navíc k depopulaci slouží i eutanazie, jak uvádíte. Ve Švédsku je eutanazie nezákonná. Proto se znovu ptám, jak do vaší teorie zapadá skutečnost, že radikální levicová švédská vláda nevyužila koronavirovou krizi k prosazení kroků sloužících k depopulaci, když je to podle Vás její hlavní, skrytý účel. Pokud má Vaše teorie platit, je třeba se s podobnými námitkami vypořádat.

    2. Další námitkou je, jak k depopulaci slouží např. kroky české nebo polské vlády. Dalo by se dokonce říci, že díky tomu, že lidé tráví více času pospolu doma, nahrává se opačnému jevu.

    3. Pokud jde o prosazení potratů na Novém Zélandu, tak v tomto případě se už dopouštíte vyložené manipulace (nechci psát, že vědomě lžete, protože možná situaci neznáte, ale tato nevědomost je rozhodně zaviněná).

    Píšete: „Novozélandský parlament právě s odvoláním na infekci koronaviru odhlasoval neomezenou volnost abortů…“

    a) naprostá dovolenost potratů je omezena do dvacátého týdne těhotenství, následně platí další omezení

    b) zákony byl předložen už 29. SRPNA 2019, tedy cca půl roku PŘED koronavirovou krizí

    c) ve zprávách k potratovému zákonu není ANI JEDNÉ ZMÍNKY o Covid-19, což si každý může ověřit zde: https://www.parliament.nz/en/pb/bills-and-laws/bills-proposed-laws/document/BILL_89814/abortion-legislation-bill

    d) novozélandská média, a to i konzervativní komentátoři, neuvádějí Covid-19 jako nějaký důležitý faktor, který měl vliv na přijetí zákona. Nezmiňují se o tom ani tamější organizace pro-life, viz: https://righttolife.org.uk/news/nz-pm-rushes-worlds-most-extreme-abortion-law-into-law-while-country-distracted-with-pandemic/

    Vy tvoříte umělé konstrukce, aby vyhovovaly Vaší tezi, ale je třeba vycházet z faktů a neodmítat ta, která se Vám nehodí, nebo je účelově překrucovat.

  30. Václav Nečada | 29.4.2020 z 13:17 |

    Ad Dr. Malý:

    1) Ano. Lokální výskyt = lokální opatření. Další příklady si můžete v kronikách dohledat sám.

    2) Princip správný, aplikace mylná. Opět se pokoušíte o analýzu rizik bez znalostí vstupních dat, bez znalosti oboru. Moje znalosti jsou též kusé, i proto rozhodnutí vlády a biskupů respektuji. Copak vy víte kolik nás ročně stojí chřipka? Máte nějaký odhad kolik nás můžou stát pravidelné epidemie nového divného viru? Jaké to může mít ekonomické a dlouhodobé zdravotní následky? Opravdu víte že jde jen o vosu? V boji s nemocí platí že polovičaté opatření = téměř žádné opatření, kyj je tedy na místě.

    Mimochodem v rodině mám onkologické pacienty i těhotnou ženu, nikdo nebyl zkrácen na pravidelných terapiích nebo vyšetřeních. Nikdo taky nedostal novou nemoc na kterou mohl zemřít. Moji kolegové v UK a v Německu mají jiné zkušenosti a za akceschopnější vlády by byli rádi.

    Jste historik, správně jste konstatoval že podobná opatření kvůli lidské nemoci jsou tu poprvé. Já dodávám že podobná opatření byla několikrát použita veterináři k úspěšnému vyhubení nemocí zvířat. Podobně se podařilo zvládnout i předchozí epidemie koronaviru u lidí.

    Děsí mě představa katolíků, kteří při mimořádných situacích rozšiřují konspirační teorie a svou nekázeň omlouvají horami dojmů o motivaci vrchnosti. Jak se s takovými menšinami v minulosti zacházelo víte sám nejlépe. Jsme povolání k dokonalosti, v ničem nemáme dávat pohoršení. Pokud pohoršením budeme, následky se dostaví. Stejně jako vy hodnotíte motivace WHO a Sinčchondži mohou být hodnoceny motivace vaše.

  31. Dr. Radomír Malý | 29.4.2020 z 13:24 |

    Ad Radka: Nebudu zde polemizovat, kdo tady manipuluje s fakty, omezím se pouze na věcné argumenty:

    1) Ve Švédsku jsou sice oficiálně povoleny potraty bez omezení do 18. týdne, ale na základě dobrozdání lékaře mohou být prodlouženy až do 9. měsíce. Švédská legislativa ohledně potratů je jednou z nejliberálnějších v celé Evropě. A eutanázie je v Evropě legální pouze v zemích Beneluxu a ve Švýcarsku, nicméně neoficiálně se praktikuje v celém západním světě. Ale Vaše argumentace, proč švédská levičácká vláda nevyužila koronavirovou krizi k prosazení svých záměrů, je lichá. Může jít o výjimku, kdy tato vláda má jiné, závažnější důvody, proč jedná tak, jak jedná. Nutno se dívat na další státy, které se podřizují diktátu WHO – a těch je drtivá většina.

    2) Každá vláda si požadavky WHO upravuje tak, aby „vlk se nažral a koza zůstala celá“, má jistý prostor k manipulaci. Gates mluví o depopulaci planety jasně právě tak jako o nezbytnosti razantních opatření vlád proti viru, volá po vakcíně. A to, že když lidé zůstávají více doma, naopak brání depopulaci planety, považuji za aprílový žert v době antikoncepce a potratu, který je možno realizovat i chemicky doma, jak uvádím v článku.

    3) K Novému Zélandu: Máte pravdu, že potrat byl odhlasován neomezeně do 20. týdne. Jenže mluvčí katolického episkopátu Piperová (Vatican News 19.3.) upozornila, že po dobu následujících týdnů až do 9. měsíce je definice měřítek natolik mlhavá, že lze potrat provést prakticky kdykoliv na požádání, tudíž jde jenom o hru se slovy, že potrat lze provést jen do 20. měsíce.

    Je samozřejmé, že v oficiálním zprávách ke schválení nového potratového zákona není o COVIDu ani zmínky, protože navenek to s tím nesouvisí, nicméně komentáře na katholisches.info, kath.netu nebo na pch24.pl s odvoláním na výroky některých novozélandských zdrojů uvádějí, že hlasování bylo právě koronavirovou krizí ovlivněno, někteří poslanci předtím byli na vážkách.

    A zdaleka nejde jen o případ Nového Zélandu. Portál http://www.pch24.pl ze dne 8.4.20 ve zprávě „ONZ: Aborcja niezbedna…“ jasně uvádí plán OSN na rozšíření umělých potratů právě v souvislosti s koronavirovou krizí. Jaký jasnější důkaz ještě chcete?

  32. Markéta Judita Malcová | 29.4.2020 z 13:45 |

    Ad jl: Tak jsme se také konečně dočkali dobrodiní v české verzi!
    Díky za odkaz na stránky! Pomohou v orientaci…

  33. Dr. Radomír Malý | 29.4.2020 z 13:51 |

    Ad V. Nečada: Mezi námi, je mi to líto, není opravdu možná domluva. To, co vy nazýváte nekázní, já nazývám obranou proti svévolnému a arogantnímu diktátu ďábelských sil nepřátelských křesťanské civilizaci. Budoucnost brzy ukáže, kdo z nás dvou měl pravdu.

  34. Dr. Radomír Malý | 29.4.2020 z 13:57 |

    Ad V. Nečada: Je mi líto, ale mezi námi není možná domluva. To, co vy nazýváte nekázní, já naopak nazývám nezbytnou obranou proti svévolnému a arogantnímu diktátu satanských sil usilujících zlikvidovat křesťanskou civilizaci. Budoucnost brzy ukáže, kdo z nás dvou měl pravdu.

  35. Karol Dučák | 29.4.2020 z 16:39 |

    Článok je napísaný pomerne dobre a s mnohými názormi autora súhlasím, avšak mám aj výhrady. Ale o tom inokedy. Zatiaľ chcem upozorniť na chybné uvedenie niektorých mien cirkevných predstaviteľov. Biskup z Alcalá de Henares, Segorbe-Castellónu a Cartageny
    sa správne volá Mons. Juan Antonio Reig Pla. Chyba je aj v mene biskupa Stockholmu, ktorý sa správne volá Mons. Anders Arborelius.

  36. Dr. Radomír Malý | 29.4.2020 z 17:38 |

    Ještě ad Radka: K tomu Novému Zélandu ještě jsem teď objevil zprávu organizace Ordo Iuris, zveřejněnou na polských webových stránkách Stowarzyszenie Solidarni 2010, zpráva je ze 23.4.2020. Dr. Lavaraletová z vedení WHO v poselství vládám píše o potratu jako o „nezbytné službě“ právě v době koronaviru, gen. tajemník OSN Guteres zase vyzval šéfy G20, aby poskytli 2 miliardy dolarů rozvojovým zemím na boj s koronavirem a výslovně upozornil, že tento boj zahrnuje také větší důraz na „zdravotní, sexuální a reprodukční práva“. WHO dle této zprávy chválí Nový Zéland právě za to, že legalizoval fakticky neomezené potraty v těsné souvislosti s koronavirovou krizí a že ihned nato umožnila vláda ženám provádět tyto zákroky chemicky doma. Ještě budete tvrdit, že legalizace potratů na NZ neměla s koronavirem nic společného?

  37. Pavel Augustin | 29.4.2020 z 23:13 |

    R. Malý: „Jinak mne ale ta rouška v ničem dalším neomezuje, čili toto opatření není nepřiměřené, tudíž nerozumné, proto vláda má právo je vyhlásit jako závazné a katolík je vázán ve svědomí poslechnout.“

    Nesouhlasím z několika důvodů:

    1. Rouška mě samozřejmě omezuje a kromě toho navíc prokazatelně škodí mému zdraví (to nepopírají ani zastánci jejího nošení). Jestli zároveň chrání zdraví ostatních a do jaké míry, je předmětem diskusí. A i kdyby to tak bylo, je pak předmětem dalších diskusí, zda má smysl její nošení plošně nařizovat, případně kde (např. jedincům zdravým, bez příznaků, na ulici, …).

    2. Že zákon o nošení roušek kvůli COVID-19 je nesmyslný, plyne dále z toho, že stále máte větší nebezpečí se nakazit (a následně mít z toho důvodu těžce poškozené zdraví či dokonce zemřít) něčím jiným než COVID-19, jehož jeho výskyt není veliký a nebezpečnost také ne. Je-li nošení roušek nyní rozumnou potřebou, pak bylo a bude neustále (bez ohledu na výskyt zrovna tohoto konkrétního viru). Což je absurdní. Ergo…

    3. Není to tak, že potkáte-li někoho (byť i skutečně nemocného a infekčního) bez roušky, automaticky se nakazíte také. I když nenosíte roušku, nemusíte ještě nutně prskat kolem sebe, tím spíše na druhé lidi… A i když na Vás někdo přímo naprská, pravděpodobnost nákazy je i tak dosti malá. Není pak morální povinností snažit se vždy a všude co nejvíce pečovat o naše zdraví. Jsme vázáni bez vážného důvodu zdraví úmyslně nepoškozovat, případně se zbytečně nevystavovat velikému nebezpečí. Hypotetická nákaza koronavirem způsobena nenošením roušky veliké nebezpečí nepředstavuje. Nošení/nenošení roušky je navíc vůči našemu zdraví čistě pasivní záležitostí. Je to podobné, jako když si vybíráte, jaké si koupíte auto. Také nejste morálně vázán kupovat si to bezpečnější nebo dokonce autem vůbec nejezdit.

    4. I kdyby nic výše neplatilo: Příkaz nošení roušek stojí na stejné rovině jako zákaz jezdit na červenou, povinnost dodržovat dopravní značení, dle mnoha katolických moralistů i platit některé daně či cla apod. Jedná se o zákon, který mravouka označuje jako „lex pure poenalis“, tedy takový, který váže sice pod trestem (dnes zpravidla peněžité pokuty), nikoliv však pod vinou. Ve svědomí tedy nezavazuje!

  38. Radka | 30.4.2020 z 8:34 |

    Dr. Radomír Malý | 29.4.2020 z 13:24 |: Nyní uvádíte, že „hlasování bylo právě koronavirovou krizí ovlivněno, někteří poslanci předtím byli na vážkách“, což je něco zcela jiného než Vaše předchozí: „Novozélandský parlament právě s odvoláním na infekci koronaviru odhlasoval neomezenou volnost abortů.“

    (Pomíjím, že své informace čerpáte z třetí ruky a ani je podle všeho neověřujete.)

    Sám tedy přiznáváte, že se novozélandský parlament ve skutečnosti neodvolávala na koronavirus, ale že se tím možná osobně nechalo ovlivnit jen několik poslanců. Vy se to snažíte prezentovat tak, že kdyby nebylo koronaviru, tak by k přijetí zákona nedošlo. To je ale lživé.

    Neznám jediný komentář z novozélandského tisku, a to i pravicového, který by tvrdil to co vy. Pravda je taková, že KORONAVIRUS NEMĚL ŽÁDNÝ VLIV NA PŘIJETÍ POTRATOVÉHO ZÁKONA.

    Jeho prosazení bylo dáno rozložením politických sil. Novozélandští obránci nenarozeného života si to dobře uvědomovali, a proto se snažili, aby musel být zákon alespoň schválen referendem, protože tak byla větší šance na jeho zamítnutí.

    O tom, že většina parlamentu byla pro přijetí zákona před koronavirovou krizí svědčí i hlasování v jednotlivých čteních: 1. čtení (3. 9. 2019) 94 PRO – 23 PROTI, 2. čtení (8. 3. 2020) 81 PRO – 39 PROTI a 3. čtení (18. 3. 2020) 68 PRO – 51 PROTI

    Jako další důkaz pro svou krkolomnou teorii uvádíte, že OSN v souvislosti s koronavirem tlačí na státy o, jak oni to uvádějí, „zajištění reprodukčních práv“. Oba ale víme, že OSN se zmiňuje „reprodukční práva“ při každé možné příležitosti, koronavirus tedy není žádnou výjimkou.

    OSN např. hovoří o „zajištění reprodukčních práv“ v souvislosti s podporou sportu: https://www.un.org/en/chronicle/article/play-it-forward-untapped-potential-sport-accelerate-global-progress-towards-gender-equity

    Žádný rozumně uvažující člověk by z toho ovšem neučinil závěr, že sport slouží k depopulaci lidstva. Vy tak ovšem postupujete.

    Vy prostě vezměte nějaká fakta, např. snahu o zneužití koronavirové krize, nafouknete je a upravíte tak, aby se Vám hodila, a pak na jejich základě vytvoříte logicky vadnou konstrukci. A k faktům, která se Vám nehodí, přistupujete jako Hegel: „Neodpovídají-li fakta představám, tím hůře je pro fakta.“

    Mrzí mne to, protože vždycky ráda čtu Vaše historické texty, ale zde postupujete jako demagog, který odmítá přiznat svůj evidentní omyl a ještě se uchyluje k manipulacím.

  39. Dr. Radomír Malý | 30.4.2020 z 10:51 |

    Ad Radka: Myslím, že další diskuse mezi námi je zbytečná a neplodná. Žádný omyl a žádnou manipulaci jste mi nedokázala, jen mi urážlivě nasazujete epitetum demagoga a manipulátora. A jestli píšete ve svém příspěvku, že „.. Jako další důkaz pro svou krkolomnou teorii uvádíte, že OSN v souvislosti s koronavirem tlačí na státy o, jak oni to uvádějí, „zajištění reprodukčních práv“. Oba ale víme, že OSN se zmiňuje „reprodukční práva“ při každé možné příležitosti, koronavirus tedy není žádnou výjimkou.

    OSN např. hovoří o „zajištění reprodukčních práv“ v souvislosti s podporou sportu: https://www.un.org/en/chronicle/article/play-it-forward-untapped-potential-sport-accelerate-global-progress-towards-gender-equity

    Žádný rozumně uvažující člověk by z toho ovšem neučinil závěr, že sport slouží k depopulaci lidstva. Vy tak ovšem postupujete.“ – tak přece uvažujte zdravým rozumem, při sportu OSN nepožaduje žádné drastické omezení lidských svobod, u koronavirové krize však ano, což je přece podstatný rozdíl. Jestli WHO, OSN atd. se snaží zneužít koronavirovou krizi ke svým záměrům prosazení potratové legislativy, pak se jim ta současná s drastickými omezeními svobod občanů hodí lépe než cokoliv jiného. V článku jsem předložil argumenty, že oni tuto krizi nikoli pouze zneužili, ale že ji sami vyvolali. A jestli mi vytýkáte, že čerpám z pramenů „třetí ruky“, potom z jakých pramenů čerpáte Vy? Totéž mohu říci já o Vás. Když se Vám prameny nehodí, prohlásíte o nich, že jsou „z třetí ruky“. Myslím, že bude rozumnější, když ukončíme tuto polemiku.

    Ad Pavel Augustin: V názorech na roušky se lišíme, nicméně nebudu Vám ten Váš vyvracet. Musím ale reagovat na b.4) Vašeho příspěvku. Tady veliký pozor! Když řidič jede vědomě a úmyslně na červenou, není to pouhý přestupek proti „lex pure poenalis“, ale jasný hřích, neboť ohrožuje zdraví a životy jiných.

  40. Richard | 30.4.2020 z 20:50 |

    Děkuji panu doktorovi Malému za článek.
    Ti do Vás ,,šijí´´, ze všech stran, proč asi ?
    Děkuji za statečnost a houževnatost při odpovědích.
    S Pánem Bohem

  41. Tomáš Navrátil | 2.5.2020 z 0:12 |

    Je to smutné a současně výmluvné číst tolik nenávistných a manipulativních komentářů. Vůči takovému znalci, jakým p. Dr. Malý bezpochyby je, to je hodně, ale hodně unfair.

    Mne osobně by však z oblasti řádění koronaviru zajímal skutečný počet úmrtí, a to:
    a) přímo na důsledky viru,
    b) s virem (= někdo má několik těžkých nemocí, při kterých byl nakažen, ale zemřel na následky jedné z těch těžkých chorob a nikoli proto, že dostal koronu)
    a konečně c) na přidušení/zadušení rouškou (ne, nejsem naivní a nevěřím, že taková úmrtí prostě žádná nebyla).

  42. Lucie Cekotová | 5.5.2020 z 5:06 |

    Ad Tomáš Navrátil: Ještě chybí za d) lidé, kteří zemřeli na jiné onemocnění buď proto, že se omezovala péče a oni se k ní nedostali (třeba lékař „ordinující“ po telefonu podcenil příznaky), nebo se k lékaři prostě báli jít. Příkladem toho posledního je bývalý člen Spirituál kvintetu, který zemřel na celkovou sepsi v důsledku obyčejného zánětu zubu. Byl známý, tak se o něm psalo, ale těžko byl jedinou obětí tohoto typu.

  43. Radka | 5.5.2020 z 8:13 |

    Ad Tomáš Navrátil: Můžete mi, prosím, uvést, kde jsem se dopustila manipulace a kde jednám unfair? Pokud umíte anglicky, nebude pro Vás těžké dohledat si, že dr. Malý píše nepravdu ohledně Nového Zélandu. Není tedy od Vás „fair“, že se vůči mě dopouštíte pomluvy.

    Dr. Malý sice znalec je, ale jako historik. A to, o čem píše, není žádné historické téma. Jeho text je možné podrobit kritice jako jakýkoliv jiný. Já nesdílím Vaši slepou víru v dr. Malého, ale dávám přednost faktům, a ta jsou jasná.

    Ad Richard: Na Vaši otázku: „Ti do Vás ,,šijí´´, ze všech stran, proč asi ?“ odpovídám za sebe:

    Protože je pro mě pravda na prvním místě. Pokud Vás pravda nezajímá, ale dáváte přednost demagogii, pak nemá vůbec cenu diskutovat.

  44. M.R. | 5.5.2020 z 9:23 |

    Ad Radka: Píšete sice „Pokud umíte anglicky, nebude pro Vás těžké dohledat si, že dr. Malý píše nepravdu ohledně Nového Zélandu“, ale pokusil jsem se Vaše tvrzení verifikovat na http://www.legislation.govt.nz, a musím říct, že to těžké je – takže prosím o ta Vaše „jasná fakta“. Lépe řečeno – vyhledávat v legislativě se zdá být snadné, ale nemohl jsem najít text, na kterém stavíte Vaši argumentaci. Nejspíše se v legislativě Nového Zaelandu orientujete lépe než já, takže budete moci poskytnout přímý link na text, který podporuje to, co tvrdíte Vy. Děkuji předem.

  45. Jarda | 5.5.2020 z 13:53 |

    ad Radka: Ohledně dr. Malého stojím na Vaší straně, ale dál se nechci tady o tom rozepisovat. Také já ho beru s rezervou. Když bychom se někde potkali, např. při odhalení Mariánského sloupu na Staroměstském nám., mohli bychom si o tom popovídat mezi čtyřma očima.

  46. Anna Lavrová | 5.5.2020 z 14:34 |

    Ad Radka:
    Dokument OSN z 9.4.2020 „Dopad COVID-19 na ženy“ jednoznačně dává za pravdu panu dr. Malému. Explicitně žádá po členských státech OSN, aby se v souvislosti s pandemií koronaviru snažily o realokaci zdrojů a priorit ve prospěch „sexuálních a reprodukčních práv žen“, které byly v důsledku pandemie alokovány jinam. Srov. https://www.unwomen.org/-/media/headquarters/attachments/sections/library/publications/2020/policy-brief-the-impact-of-covid-19-on-women-en.pdf?la=en&vs=1406

  47. michald | 6.5.2020 z 7:54 |

    ad Tomáš a Lucie: Podle Italského stat. úřadu zemřelo v březnu s diagnózou COVID asi 14 tis. osob, celkový nárůst úmrtí oproti průměru posledních let byl 25 tis. Těžko ale říct, kolik z těch 14 tis. zemřelo „na COVID“ a kolik „s COVID“, na druhou stranu nelze ani říct, kolik z tohoto nárůstu připadá na vámi uváděné příčiny c) a d).

  48. michald | 6.5.2020 z 8:49 |

    ad Radka a „Žádný rozumně uvažující člověk by z toho ovšem neučinil závěr, že sport slouží k depopulaci lidstva“: tímto bych si nebyl tak jistý, pokud použijete zdravý rozum, tak spíše dojdete k opaku.

    Vliv sportu na fertilitu je dvojí: jednak přímý u aktivně sportujících žen, jednak nepřímý (jaké vzory chování vytváří sportovní celebrity i na aktivně nesportující ženy). Nemám sice k dispozici žádné statistické údaje, ale podle mého názoru lze s velkou jistotou tvrdit, že zejména výkonově motivovaný a vrcholový sport fertilitu snižuje (odkládání založení rodiny do pozdějšího věku, popř. uplatnění tzv. „reprodukčních práv“ v zájmu zajištění sportovní kariéry). Podle mého názoru pak i nepřímý vliv vede k plošnému snižování fertility, neboť jaký asi vzor dávají vrcholové sportovkyně mladým dívkám? Je to všechno jiné, než vzor k založení vícečetné rodiny a výchově dětí…

  49. Tomáš | 6.5.2020 z 9:48 |

    Ad Dr. Malý: „Když řidič jede vědomě a úmyslně na červenou, není to pouhý přestupek proti „lex pure poenalis“, ale jasný hřích, neboť ohrožuje zdraví a životy jiných.“

    Mohl byste tuto svoji tezi dále rozvést?

    Napadá mě asi 1000 případů, kdy člověk jede vědomě a úmyslně na červenou, ale nikoho tím neohrožuje a naopak mě napadá 1000 případů, kdy člověk jede vědomě a úmyslně na zelenou a lidi tím ohrožuje. Možná to je tím, že světelné značení samo o sobě nevypovídá o tom, zda někoho ohrozíte nebo ne. Je to nástroj k bezpečné dopravě a má svůj smysl. V některých případech semafory svůj smysl ztrácí – a tehdy by měly být vypnuté, aby např. auta ve 02:00 ráno nemusela stát na prázdné křižovatce 2 minuty etc.. To, jestli někoho ohrozíte nebo ne, není přímo závislé na dopravních značeních / světelných signálech.

    Pokud používáte stejnou „logiku“, kterou jste použil na jízdu na červenou, i na roušky a další Covid-opatření, pak nevím, jak s Vámi vést rozumnou polemiku. Označíte něco za „jasný hřích“, když to jasným hříchem evidentně není. 🙁

    Kdyby člověk připustil fakt, že jsou současná opatření typu roušek adekvátní vzhledem k míře hrozby SARS-CoV-2, pak bychom měli nosit roušky a udržovat sociální odstup do konce našeho života. Nemocí podobného nebezpečí a rozsahu tu bude vždy spousta, není tedy důvod, proč bychom se těchto opatření měli zbavovat. Je to skoro až zázračné, že jsme to těch x desítek let „moderní společnosti“ bez těchto „rozumných hygienických“ opatření vůbec přežili!…

    Zdá se, že nastupuje nová trojice. Nové krédo. Víra, naděje a hygiena – ale největší z té trojice je hygiena.

    PS: Vyvolávat strach terorismem je počínaje tímto rokem už asi pasé, příliš zastaralé. Viry a bakterie k zavedení nového diktátu poslouží mnohem lépe a mnohem efektivněji. Viry a bakterie jsou totiž, na rozdíl od teroristů, opravdu všude. (a nemusíte jim ani za to platit či dodávat zbraně) 🙂

    PS2: Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?

  50. Anna Lavrová | 6.5.2020 z 10:43 |

    Ad Václav Nečada:
    Máte-li chuť, můžete podepsat petici Citizen GO vyzývající k bojkotu financování WHO:
    https://www.citizengo.org/sk/ot/179132-zastavme-financovanie-who?dr=5136484::c5e8b6a58edd1352777b3019697ecaf7&utm_source=em&utm_medium=e-mail&utm_content=em_btn&utm_campaign=SK-2020-05-05-Global-FM-MZ-179132-WHO-Defund%20WH.01%20AA%20Launch&mkt_tok=eyJpIjoiTTJGa1lXVmtNR1JpT1RkayIsInQiOiJGOHZTMGhIdHdld3E3ME9TbnhUdmxKbWNYMTVSRFhJV2pIQ2gzcHNndnVlNWdlckl2YUVjQ0FNSmxoSFpZc3EzTUVxZ0Y1VENUcWpxdGRYTHp3WTFEdlRpazFrbU9Vc1dZQ05kK0t0UlJrYWpOZ29HSk96TG1UU0tGN2pVQzhKQlwvcFFkSUFOZmNROUNCaVpcL1R0N2ZRQT09In0%3D

  51. Lucie Cekotová | 7.5.2020 z 6:00 |

    Ad michald 6.5. v 7:54: Potíž je v tom, že lidé, kteří zemřou např. v důsledku zhoršení dostupnosti péče, patrně nezemřou ani „na kororavirus“, ani „s koronavirem“, ale na úplně jiné diagnózy („kvůli koronaviru“). Proto se nejspíš do „koronavirových“ statistik vůbec nedostanou.

  52. Dr. Radomír Malý | 7.5.2020 z 10:28 |

    Ad Tomáš: Vyzýváte mne k odpovědi, ačkoliv to odbíhá do tématu, ale budiž. Ohledně jízdy na červenou tady kazuisticky argumentujete netypickými příklady (špatně fungující signalizace, její nelogické zapnutí v době, kdy to není zapotřebí atd.), kdy je třeba volit podle okolností a správné hierarchie hodnot, nicméně při běžném normálním provozu je snad jasné, že když mám červenou a boční strana nebo chodci zelenou, tak se nesmím rozjet, neboť tím ohrožuji život druhých. Ostatně i zpovědní zrcadla, mám na mysli ta pravověrná, navazující ještě na předkoncilní éru, kvalifikují nerespektování dopravních předpisů v tomto směru jednoznačně jako hřích. To je pro mne závazné. Tečka.

    A ohledně roušek jste mi špatně porozuměl. Já přece nikde netvrdím, že bychom je měli nosit a udržovat sociální odstup až do konce života, je nutno řídit se zdravým rozumem, samozřejmě když jsem doma nebo někde na návštěvě či v lese, tak si roušku sundám, jen venku a v dopravním prostředku ji mít budu, když to vláda vyžaduje. Je přece jasné, že to nošení nebude trvat věčně a vláda již teď hovoří o červnu jako měsíci, kdy roušku bude možno odložit. Kdyby mělo to nošení roušek trvat neúměrně dlouho (opět pravidlo přiměřenosti), tak budu první, kdo se postaví na odpor. Můžeme si myslet o tom, co chceme, já Vám Váš kategorický odpor proti rouškám neberu, jde mi jen a pouze o správnou hierarchii hodnot. A ta je taková, že když vláda přikazuje nosit na veřejnosti roušky, je to absolutně nesrovnatelné s tím, když přikazuje zdravým lidem omezení pohybu, zakazuje kontakty s rodinou, příbuznými a přáteli, když zavírá školy, obchody a živnosti, když likviduje ekonomiku a pro nás katolíky to nejdůležitější – když zakazuje účast na veřejných bohoslužbách pod hrozbou vysoké pokuty. Snad už uznáte, že toto je podstatně horší, nebezpečnější a fatálnější než roušky, které ještě jsem ochoten, i když mi také vadí, takříkajíc „ještě spolknout“. To omezení kontaktů, jež se dotýká mé osobní svobody a přirozených práv, zvláště pak svobody jít na mši sv., už ale rozhodně ne.

  53. Tomáš Navrátil | 8.5.2020 z 18:07 |

    @Lucie Cekotová: děkuji za doplnění – tato možnost mne nenapadla, ale je to taktéž realita.
    @michald: To už zabíháš do těžko podložitelné polemiky. Moje řečnické otázky jsou jasné a takto jasně by měly hovořit statistiky. A protože tak statistiky nečiní, je logické, že tu jsou velké zájmy zveličovat oběti viru jako takového nad ostatní důležitá fakta.
    Jen pro podložení mého tvrzení: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kvuli-rouskam-a-pobytu-doma-dostava-imunita-na-frak-tvrdi-lekarka-104522

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*