Odmítá pastýřský list českých a moravských biskupů zákaz potratů?

Čeští a moravští biskupové vydali k svátku Zvěstování Páně pastýřský list, v němž se kriticky vymezují vůči převládajícímu pohledu na hodnotu lidského života a neochotě přijímat nový lidský život. „Současná společnost se k početí dítěte nestaví vždy s otevřeným náručím. Z čeho vyplývají vzrůstající obavy z početí a narození dítěte? Slýcháme obavy z přelidnění Země, jakoby Bůh jen nezúčastněně hleděl na lidi a nechtěl nám po vzkříšení svěřit celý proměněný vesmír. Víme také, že jakékoli soužití s druhým člověkem je zdrojem nejen veliké radosti a štěstí, ale nezřídka i bolesti, námahy a kříže. Pokud tuto skutečnost lidé odmítají a zaměřují se pouze na získání individuálního štěstí, dochází k narušování celé společnosti. Vždyť už dnes se ve velkém počtu rodí děti mimo manželství a ne málo matek zůstává osamoceno. Způsobuje to nejen sociální problémy, ale především celé generaci dětí není nikdo schopen nahradit milující rodinné prostředí s maminkou a tatínkem.“ Připomínají, že se rodíme s nesmrtelnou duší, že možnost spolupracovat s Bohem na stvoření nové nesmrtelné bytosti je vznešená výsada, kterou nemají ani andělé a staví nám před oči příklad Panny Marie a sv. Josefa, kteří, ač čelili nemalým těžkostem již od okamžiku zázračného početí, nepřestávali nikdy Bohu plně důvěřovat.

Vzhledem k relativizaci či přímému odmítání katolického učení o antikoncepci nejen mezi řadovými věřícími, ale i v řadách kléru, je třeba ocenit, že biskupové tomuto trendu nepřitakávají: „Někteří z vás se na nás obrací s dotazy, zda nedošlo ke změně učení církve ohledně mravní nepřípustnosti antikoncepce či umělého potratu zdravotně postižených dětí. Nepovažujme tyto jevy za výdobytek moderní společnosti. Už starověké civilizace znaly způsoby zabraňující početí či donošení dítěte. Postoj církve se po dva tisíce let nezměnil a ani změnit nemůže, protože ani lidská přirozenost ani mravní principy se nemění. Moderní technické prostředky nemění zlo na dobro, jen mohou způsobit, že dobro je plodnější a zlo ničivější.“

Značně problematicky však vyznívá závěrečná pasáž pastýřského listu, v němž čteme: „Co tedy můžeme pro nenarozené děti a jejich rodiče, případně pro lékaře, kteří jednají proti životu, dělat? I když nám srdce při myšlence na osud tisíců nenarozených dětí krvácí, nemůžeme druhým dobro vnucovat proti jejich vůli. Nedělal to ani Kristus. Bůh respektuje svobodnou vůli každého člověka, která mu byla darována při jeho početí a zůstává mu na věky.“ Říkají tím čeští a moravští biskupové, že Církev nepožaduje zákaz provádění potratů? Jak jinak rozumět větě, že nelze druhým lidem vnucovat dobro proti jejich vůli? Znamená to tedy, že Církev, potažmo stát, nemají zákonnou cestou trestat i jiné formy vražd, než je potrat? Že není třeba trestat jiné projevy násilí na lidech či hříchy proti přikázání Nepokradeš? V tom případě zrušme celý trestní zákoník, neboť ten je na vnucování dobra proti vůli těch, kteří volí zlo, postaven.

Poté, co slibně zahájený pastýřský list čte katolický věřící s díky na rtech, skončí nakonec v těžkých rozpacích. Zase, chtělo by dodat…

MS

https://www.dltm.cz/budme-nablizku-nenarozenym-i-jejich-rodicum-pastyrsky-list-ke-slavnosti-zvestovani-pane

10 Komentářů k "Odmítá pastýřský list českých a moravských biskupů zákaz potratů?"

  1. Dr. Radomír Malý | 26.3.2021 z 11:41 |

    Myslím, že tento pastýřský list je v souladu s nedávným prohlášením Akademie pro život Jana Pavla II. ve Vatikáně, kde bylo řečeno, že podpora potratů v politice neznamená, že dotyčný politik je pro potraty. Je to žel logika, která domestikovala v Katolické církvi: já osobně jsem proti potratům přesně tak, jak učí Církev, ale nemohu to prosazovat ve společnosti, která potraty podporuje. Nebožtík prof. Jan Sokol, bývalý ministr školství, jinak tzv. progresivní katolík, mi jednou před lety v osobní debatě, když jsem protestoval proti jeho velebení tehdejší německé političky CDU Rity Suessmuthové poukazem na její podporu potratů, poněkud nakvašeně odpověděl: „Ale to je přece v pořádku! Něco jiného je to, co chci já – a něco jiného to, co chce společnost. Já jako politik musím prosazovat zájmy společnosti, nikoli svoje.“ Tím se octl na stejné rovině s Bidenem (ačkoliv o něm vážně pochybuji, že je osobně proti potratům). To, že značná část amerického episkopátu Bidena podporuje, mi jen dokazuje, že katolická hierarchie včetně Vatikánu přijala tuto optiku: osobně jsme proti potratům, ale odmítáme jejich zákaz. To slyším teď v Církvi ze všech stran. Pastýřský list našich biskupů jde tedy v této linii, bohužel.

  2. Bohužel, ta závěrečná pasáž o „nevnucování“ je typizovanou figurou užívanou pro ospravedlnění potatářství. Jestli by tak páni biskupové hovořili i dejme tomu o „nevnucování“ zákazů holokastu při krvácejícím srdci nad myšlenkou na zpopelňování židovského národa, srdce tišeného myšlenkou na lásku Bohem chovanou ke svobodné vůli – možné je všechno.

    Osobně bych ovšem hleděl s podezřením i na ty předcházející zde citované části.
    Výroky typu „už starověké civilizace znaly způsoby zabraňující početí či donošení dítěte“ či
    „jakoby Bůh jen nezúčastněně hleděl na lidi a nechtěl nám po vzkříšení svěřit celý proměněný vesmír“ jsou zvlášním způsobem reduktivní a byť je to částečně způsobeno zvolenou formou odpovědi ohledně antikoncepce, tak v podobném duchu se nesou i jiné z listů. Opravdu Bůh svěří celý vesmír tak nějak „lidem“? Copak neznáme více detailů? Známe, ovšem těmto detailům, v nichž se ukrývá Bůh i ďábel, se dnes věřící spíše vyhýbají, vedlo by to ke kolizi se starověce-moderním trendem postátnění rodiny, ke kolizi s operací náhrady obrazu Nejsvětější trojice oslepenými kolektivními strukturami. Která z těchto dvou uspořádání byla Bohem postavena ve vrchol stvoření a která mizí bez památky je známo.

    S výše uvedeným před očima zapadají do celkového obrazu i další dílky, např. místy se biskupové nikterak neliší od dětských psychologů „především celé generaci dětí není nikdo schopen nahradit milující rodinné prostředí s maminkou a tatínkem“.

    Úhrnem lze říct, že celý list tvoří kompatkní celek, ideovým zdrojem zde bude stále ještě podhoubí bolzansko-josefinské se všemi jeho slabostmi.

  3. „Co tedy můžeme pro nenarozené děti a jejich rodiče, …., nemůžeme druhým dobro vnucovat proti jejich vůli.“
    Z uvedeného prohlášení vyplývá, že pan biskup má od nenarozených dětí potvrzeno, že je jejich vůlí být zabity. Myslím, že takovou argumentaci nepoužívají ani satanisti, ani strážci SS v koncentrácích.

  4. R. K. | 26.3.2021 z 21:05 |

    Žena , která podstoupila potrat a zabila vlastní dítě , které tvrdili ,že je to pouze shluk buněk ….Určitě potřebovala slyšet , že tady svobodná vůle končí , neb ten malý človíček tázán nebyl. Že ji celý život bude pronásledovat spousta otázek a svědomí ,které se nedá utišit .

  5. Tomáš Navrátil | 27.3.2021 z 16:28 |

    Že Kristus Pán nevnucoval lidem dobro??? Tak s tym bičom po chrámu asi naháňal posvátné býky, ne…??? Ach jo…

  6. Pavel P. | 29.3.2021 z 21:23 |

    Ad Tomáš Navrátil: Nechci vést zbytečné polemiky, ale tím, že vyhodíte kupčíky z chrámu , reagujete na jejich postoje a chování, ale to automaticky neznamená, že někomu ( včetně jich samotných ) vnucujete (…) dobro: -).Je to pouze nabídka pro úvahu na volbu nového životního směřování – vydat se na cestu k lepšímu. Samozřejmě, že ne každý to pochopí, může se naopak ještě více zatvrdit. Prostě tím, že někoho potrestáte, nevnucujete ostatním lidem ani potrestaným dobro, ale nějakým způsobem v konkrétní situaci reagujete na to, co podle Vás není správné a co zasluhuje odpovídající morální ( případně i trestně právní) reakci. Ale to jen opravdu na okraj. Přeji Vám a ostatním klidné dny.

  7. Tomáš Navrátil | 31.3.2021 z 22:07 |

    @ Pavel P.: Pochopitelně, že Kristus Pán „vnucoval“ dobro všem lidem okolo sebe a nejvíc snad farizeům a s tímto posláním vyslal apoštoly do světa. Vyhnáním kupčíků z chrámu navíc ukázal, jak mají pastýři jednat rázně s těmi, kteří dehonestují Boha jako Nejvyšší Dobro, Jeho chrám a potažmo Mše Svaté (Missa Sancta).

  8. George Smiley | 2.4.2021 z 6:57 |

    Vnucovani „dobra“ je přece podstata právních řadu všech zemí.
    Dokonce i s patricnymi tresty, pro ty, kdo se „dobre“ chovat nebudou.
    I Církev pak disponuje pravém a tresty.

  9. Radim Ucháč | 2.4.2021 z 13:34 |

    Vzhledem k tomu, že pastýřský list nebyl adresován vládcům, ale věřícím ve farnostech, člověk by řekl, že i věřící zde na serveru vztáhnou zmíněné rady spíše na svůj každodenní život místo, aby své úsilí věnovali neplodným úvahám, co měli biskupové říkat těm, kteří mají moc vládnout.

    Ale souhlasíme, že kdyby v listu bylo přesněji napsáno pro koho je list určen, aby se předešlo nepochopení a dezinterpretacím:

    „Co tedy můžeme — my, kteří nemáme moc vládnout, — pro nenarozené děti a jejich rodiče, případně pro lékaře, kteří jednají proti životu, dělat?“

  10. Lucie Cekotová | 5.4.2021 z 12:12 |

    Ad R. Ucháč: Někteří „věřící ve farnostech“ jsou čirou náhodou například poslanci parlamentu. Nebylo by snad od věci jim připomenout, jaké povinnosti mají ve vztahu k ochraně nenarozených oni – což čeští biskupové dlouhodobě nečiní. Ale především teze o „nevnucování dobra“ je krajně zavádějící, ať už je jejím adresátem kdokoli.

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*