Současné předpisy pro pokání zdrženlivosti a újmy a tradiční doporučení

V průběhu staletí Církev měnila církevní pravidla týkající se pokání, někdy je zpřísňovala, jindy zmírňovala.

Pouze Církev nás může uznat vinnými ze smrtelného hříchu za to, že jsme nesplnili ten či onen kající skutek.

V následující části „Předpisy pro dny pokání podle současného církevního práva“ je podrobně popsáno minimum pokání, které musíme vykonat pod hrozbou smrtelného hříchu.

Boha však zcela jistě urazíme, když budeme pokání po delší dobu zcela zanedbávat.

Následující první oddíl „Pokyny pro tradiční kající praxi“ uvádí důrazně doporučené postupy, které se dodržovaly až do doby těsně po II. vatikánském koncilu.

Předpisy pro dny pokání podle současného církevního práva

V roce 1966 vyhlásil papež Pavel VI. apoštolskou konstitucí Paenitemini nový soubor pravidel pro půst újmy a zdrženlivosti. Tato nová pravidla jsou uvedena v Kodexu kanonického práva z roku 1983 (kánony 1249–1253) a všichni římští katolíci jsou povinni je přísně dodržovat.

Pro církevní kající dny platí dvě zákonná ustanovení:

1. Přikázání zdrženlivosti se týká zdrženlivosti od masa;

2. Přikázání újmy se týká množství přijímané potravy, tedy i upuštění od pokrmu mezi jídly.

Kdo je povinen tyto zákony dodržovat?

Ustanovení zdrženlivosti zavazuje všechny katolíky, a to počínaje dnem následujícím po čtrnáctých narozeninách.

Ustanovení újmy zavazuje všechny dospělé (počínaje jejich osmnáctými narozeninami) až do půlnoci, kdy končí jejich devětapadesáté narozeniny.

Co se smí jíst a co ne?

Předpis půstu zdrženlivosti zakazuje požívání masa. Nevztahuje se na mléčné výrobky, vejce ani přísady a tuk živočišného původu.

Předpis půstu újmy povoluje pouze jedno plnohodnotné jídlo denně (tj. do syta) a dvě menší jídla (svačiny). Dvě menší jídla by se neměla rovnat množství hlavního jídla.

Při újmě není dovoleno požívat pokrm mezi jídly, ale jsou povoleny tekutiny, včetně mléka a ovocných šťáv.

V postní dny se mohou jíst ryby a všichni studenokrevní živočichové (např. žáby, plody moře, želvy atd.).

V České republice

Papež Pavel VI. v Paenitemini udělil biskupským konferencím pravomoc rozhodovat o tom, jak budou všeobecná pravidla uplatňována v jejich oblasti. Česká biskupská konference v Postním řádu z 3. března 1974 a později Rozhodnutím o pateru přikázáních, zasvěcených svátcích a postech ze dne 4. července 2000 stanovila na našem území následující pravidla:

Každý pátek, pokud na něj nepřipadne církevní slavnost, je dnem pokání. Formou pokání je půst od masa nebo jiný kající skutek či modlitba.

Popeleční středa a Velký pátek jsou dny přísného postu, kdy platí zdrženlivost od masa i újma v jídle.

Místní biskupové mají také pravomoc udělovat ve svých diecézích výjimky z těchto pravidel.

Pokyny pro tradiční kající praxi

Níže jsou uvedena tradiční pravidla postu zdrženlivosti a újmy, jak jsou popsána v kánonech 1250–1254 Kodexu kanonického práva z roku 1917 a dodržována podle liturgického kalendáře z roku 1960.

Kdo byl povinen tato pravidla dodržovat?

Přikázání zdrženlivosti vázalo všechny katolíky, kteří dovršili sedmý rok věku.

Přikázání újmy zavazovalo všechny katolíky počínaje dnem po jejich jedenadvacátých narozeninách a konče půlnocí, která dovršila jejich devětapadesáté narozeniny.

Co bylo zakázáno a povoleno jíst?

Předpis půstu zdrženlivosti zakazoval jíst maso a vývar z masa, ale nevylučoval požívání vajec, mléčných výrobků nebo přísad ze zvířecího tuku.

Předpis půstu újmy stanovoval pouze jedno plnohodnotné jídlo denně a dvě menší jídla, která se nesmějí rovnat hlavnímu.

Pokud šlo o druh jídla a jeho množství, jež bylo dovoleno požít, mělo se postupovat podle zažitých zvyklostí daného místa. Nebylo zároveň zakázáno jíst maso i ryby, ani vyměnit večerní jídlo s obědem.

Všeobecně byl půst zdrženlivosti povinný o všech pátcích s výjimkou zasvěcených svátků mimo postní dobu.

Půst zdrženlivosti a zároveň újmy byl povinný o Popeleční středě, pátcích a sobotách během postní doby, čtvero suchých dnech, ve svatvečery Božího hodu svatodušního a Narození Páně (původně také o svatvečerech Nanebevzetí Panny Marie a Všech svatých).

Přikázání pouhého půstu újmy, kdy bylo dovoleno požívat maso jako součást hlavního jídla, platilo o všech ostatních dnech postní doby (tj. od pondělí do čtvrtka).

Pokud postní den připadal na neděli nebo zasvěcený svátek, přikázání půstu neplatilo, ovšem s výjimkou svátků v postní době, a odpadalo rovněž na Bílou sobotu po poledni.

Ačkoliv postní předpisy Kodexu kanonického práva z roku 1917 dnes už pod hříchem nezavazují, je doporučeníhodné je dodržovat s ohledem na vlastní duchovní růst i zadostiučinění za vlastní hříchy a hříchy světa.

 

Vyšlo v Te Deum 1/2022.