Synodní otcové budou hlasovat o textu závěrečné zprávy
Synoda biskupů strávila pátek 23. října diskusemi o návrhu závěrečné zprávy, o němž se bude odstavec po odstavci hlasovat v sobotu.
Zpráva byla biskupům prezentována ve čtvrtek. Text uvedl generální relátor synody kardinál Péter Erdö. Protože byla pouze v italštině, někteří účastníci synody si ji nemohli přečíst. Rozzlobené pozdvižení nastalo, když generální sekretář synody kardinál Lorenzo Baldisseri oznámil, že výtisky zprávy se nesmějí vynášet ze synodní auly. Nakonec ustoupil a dovolil biskupům si text odnést, ale trval na tom, že ho nesmějí ukázat externím překladatelům.
Dosud není jisté, zda bude dokument, který z hlasování vzejde, zveřejněn, ani kdy se tak stane.
Papež: Musíme se neustále měnit, naše postoje musejí být v pohybu
Bůh stvořil lidi svobodné, takže se mohou beze strachu přizpůsobovat měnící se době, i když zůstávají věrni Kristu, řekl papež František v promluvě při mši v kapli Domu svaté Marty v pátek ráno. Boží dar svobody znamená, že se lidé nesmějí být ho využívat. Jinak riskují, že buď budou plavat s davem, nebo neudělají nic. Bůh chce, aby lidé pozorovali a hodnotili, k jakým změnám ve světě dochází, a měnili se spolu s nimi, aniž by opouštěli Krista. „Časy se mění a také my, křesťané, se ve svobodě a pravdě víry máme neustále měnit,“ řekl papež. „Abychom pochopili znamení doby, je zapotřebí především ticha: tiše pozorovat a potom uvažovat.“ Papež řekl, že číst znamení doby není vyhrazeno „kulturní elitě“, ale je to dar, který Bůh dává každému. „Musíme pevně setrvat ve víře v Ježíše Krista, v pravdě evangelia, avšak naše postoje musí stále být v pohybu v souladu se znamením časů,“ dodal.
Biskup Van Looy: „Konec odsuzování“ v Církvi
Páteční vatikánské tiskové konference se zúčastnili biskup Lucas Van Looy z Gentu v Belgii, kardinál Gerald LaCroix z Quebeku a ghanský kardinál Peter Turkson, předseda Papežské rady pro spravedlnost a mír. Všichni tři preláti řekli novinářům, že synoda byla proměňující a obohacující zkušeností, protože zažili přístup založený na dialogu a respektu, jenž byl často zdůrazňován jako pastorační přístup, který potřebují dnešní rodiny.
Kdyby si celá Církev osvojila synodní zkušenost, řekl Mons. Van Looy, „řekl bych, že to je konec souzení lidí, konec Církve, která vynáší rozsudek nad každou situací. „Mohl by to být začátek nové Církve,“ která vítá, doprovází, naslouchá, a také „jasně mluví o Bohu.“
Kardinál Lacroix řekl, že evangelium je správným vodítkem, neboť „k nám mluví o srdci, o milosrdenství. To nám příkladem svého života ukázal Ježíš. Musíme doprovázet.“ Synoda měla prezentovat „postoj podobný Kristovu“ spíše než poskytnout neměnné odpovědi, řekl kardinál.
Jeden z novinářů se zeptal, zda bude závěrečný dokument rozředěn nebo oslaben s ohledem na obavy, že by „silný“ návrh nebo jazyk nezískal v hlasování po odstavcích dostatečnou podporu. Kardinál Turkson odpověděl, že hlavní věc není písemná závěrečná zpráva, ale celý proces. „Na synodě je důležité také učit se vážit si názoru druhého. Nemusí to být váš názor, ale akceptujete, že taková je situace, kterou prožívá on.“ Závěrečná zpráva by také měla být dostatečně široká, aby pokryla situace a kultury mnoha biskupů.
Kardinál Lacroix uvedl, že závěrečná zpráva, která bude předložena papeži, je „velmi důležitá… celý synodální proces je velmi důležitý.“ A i když prostě není možné zahrnout do ní všechno, o čem se po tři týdny diskutovalo, neznamená to, že se všechny ty informace jaksi ztratí, řekl kardinál. Papež František „tomu všemu po celé ty tři týdny naslouchal,“ takže zná hlavní a „obtížné body. Možná se na všem neshodujeme, ale on zná váhu každého argumentu.“ Konstatoval, že členové synody také papeži předali velké množství písemných materiálů, které papež může vzít v úvahu ve své další službě a při možném vypracování posynodního dokumentu, pokud se rozhodne ho napsat.
Dopis heterodoxním prelátům
Milí nevěřící a novátorští biskupové,
někteří z Vás teď volají po „naslouchání“, vyzývají k naslouchání tomu, co o morálních otázkách říká svět. Co kdybyste si tedy nejprve poslechli toto:
Vy jste ti nevěrní pastýři, o nichž mluví Bůh ústy proroka Jeremiáše:
„Běda pastýřům, kteří hubí a rozptylují ovce, které pasu… Mé stádo rozptylujete, rozháníte je a nedohlížíte na ně. Hle, já vás za vaše zlé skutky ztrestám, je výrok Hospodinův“ (Jeremiáš 23,1-2).
Nepochybně směřujete k peklu, nebudete-li činit pokání. Dobře o Vás řekl Jan Křtitel: „Hadí, zmijí plemeno. Jak uniknete před odsouzením do pekla?“ (Matouš 23,33).
Vy jste farizeové, kteří se starají víc o peníze, které na věřících vyděláváte, než o spásu duší. Vy jste farizeové, kteří odmítají Kristovo učení o nerozlučitelnosti manželství a vzpurně kladete Mojžíšův zákon nad zákon Kristův.
Jste zvrácení, špatní biskupové, kteří se nestarají o spásu duší. Kdybyste se starali o duše, vyzývali byste je ke zpovědi a k víře v Krista, ale vy místo toho duše odsuzujete, když jim ve stavu těžkého hříchu podáváte svaté přijímání. Přestaňte utvrzovat lidi v jejich hříších a začněte kázat pokání a víru!
Zabýváte se zatvrzelým svědomím sodomitů a jiných hříšníků, ale méně se staráte o svědomí svých věřících, které zápasí s tím, jak se podřídit Vaší zkažené vládě.
Vy jste zatracenci, o nichž mluví 1. list Římanům:
„A protože se nesnažili poznat Boha, dopustil Bůh, že klesli do převrácených názorů, takže de dopouštěli věcí ošklivých. Jsou plní kdejaké špatnosti a ničemnosti, chamtivosti a zloby. Jsou samá závist, vražda, nesvár, lež, zlomyslnost. Pomlouvají, na cti utrhají, Boha mají v nenávisti, urážejí druhé, jsou nadutí, domýšliví, vynalézaví ve zlém, vzpurní vůči rodičům, tupí, věrolomní, bezcitní, nemilosrdní. Oni sice znají Boží ustanovení, že zasluhuje smrti ten, kdo se dopouští takových věcí. Přesto však nejenže to dělají sami, nýbrž i schvalují, když to dělají druzí“ (Římanům 1,28-32, zdůraznění autor).
Vy, kteří si přejete „naslouchání“, poslouchejte pozorně:
Směřujete do nejhlubšího a nejtemnějšího pekla, kde Vás budou po celou věčnost týrat a mučit démoni, nepřestanete-li duchovně plenit a týrat stádo, jež je Vám svěřeno. Než bude příliš pozdě, slyšte slova Božího Syna: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!“ (Marek 1:15)
Michael Lofton, The Remnant (zkráceno)
Zdroj: catholicculture.org, catholicherald.co.uk, remnantnewspaper.com, radiovaticana.cz
Mění se časy jaksi samy od sebe nebo se časy mění právě tím, jak se mění lidé? Nebylo by poctivější říci, že se mění lidé a papež za nimi nechce zůstat pozadu?
Ten dopis na ně sedí .