Proslov arcibiskupa Josefa Berana na růžencové slavnosti v říjnu 1948

Drazí ctitelé Královny růžencové!

Naši předkové tak prožívali svaté náboženství, že jejich život byl zcela proniknut vírou a opravdovou láskou. Proto máme tolik krásných rčení a přísloví, která vyjadřují spojení víry a zbožnosti se skutečným životem. Tuto odezvu vidíme hlavně v lidové poesii národní, která vytryskla ze srdcí tohoto prostého lidu, v poesii lidové, která nám zachycuje duši dobrého českého lidu. Z ní můžeme též poznat, s jakou důvěrou lnul náš lid k modlitbě sv. růžence a jak byl přesvědčen o její velké moci. Tak ve Svatební košili je vyjádřeno toto přesvědčení, jakou moc má svatý růženec proti moci ďábelské. Proto ďábel tolik nenávidí tuto modlitbu, nenávidí svatý růženec, nenávidí všechno, co směřuje ke cti a oslavě Boží Matky. Maria rozdrtila ďáblovi hlavu a ďábel podle odvěkého proroctví jí činí úklady a snaží se strhnout lidstvo v nenávist vůči všemu, co je ve spojení s Boží Matkou. Ctitelé Boží Matky spojovali vždy svou víru a oddanost k Panně Marii s láskou k svatému růženci. Proto když jsme pokročilejší než naši předkové – máme rozhlas, tisk, apod. –, milujme též svatý růženec a buďme přesvědčeni, že právě sám ďábel, tolik bojuje proti této modlitbě. Musíme se soustavně utvrzovat v lásce k svatému růženci, neboť skrze něj zvítězíme nad úklady ďáblovými, nad vším tím satanismem, který tolik usiluje o zničení krásy Božího díla. Milujme svatý růženec, je to modlitba rozumná, modlitba odůvodněná a osvědčená.

Je to modlitba rozumná. Jak často slyšíme, že růženec jsou jen slova odemílaná, mechanicky posunovaná zrnka, že to není moderního člověka důstojné. Přiznám se, že někdy také ve shonu dne růženec odříkám jen rychle, abych nevynechal, ale přesto důvěřuji, že Boží Matka i tenhle růženec přijme. Ano, modlím se svatý růženec, a modlím se jej rád. Únava snad omluví, že není čas na rozjímání, ale když jej odříkám, i to je z lásky k Bohu, a proto i tak má svou účinnost.

Máme tajemství radostná, bolestná i slavná. V růženci zachytíme radost, které tolik potřebujeme pro svůj život. Moji drazí, kteří jste plni starostí a úzkostí, pečujte o své děti a starejte se, aby se i ony modlily růženec v těch těžkých a obtížných dobách. Naučíte se po vzoru Panny Marie a sv. Josefa radostně prožívat starosti a úzkosti rodinného života. Buďte si vědomi, že blaho národa je závislé na rodině. Rodině se musíme věnovat v první řadě. S radostnou důvěrou nesme své starosti, abychom dovedli nést i těžký kříž, a tak založili pevný základ štěstí i našich dětí.

Bolestná tajemství – modleme se, abychom nemuseli prožívat úzkost Spasitelovu v Getsemanské zahradě. Prosme, abychom našli sílu kráčet za Spasitelem. Kristus neodhodil svůj kříž, i když pod ním třikrát klesl. Ani my jej neodhazujme. V kříži je vítězství. A proto jen svým křížem zvítězíme nad nejvyšší zlobou a nenávistí ďáblovou. Bolestná tajemství – mějme je často na paměti, abychom dovedli kráčet po cestě křížové, abychom křížem zvítězili.

Slavná tajemství. Velkou, bohatou odměnu chystá Pán všem, kdo se mu připodobnili na cestě křížové. Vidíme odplatu Matky Boží za to, že přijala všechno utrpení z ruky Boží. Matka Boží, královna nebes, je nám zárukou, že každý dosáhne vítězství, kdo dovede s ní a s jejím Synem trpět. Růženec slavný, to je kniha, v které často čítejme, abychom přemohli ďábla.

Je rozumná modlitba svatého růžence a je také odůvodněná. Nejvážnějším důvodem, abychom se modlili růženec s důvěrou, je, že je to přání Matky Boží samé.

Žijeme v dobách, které se v mnohém podobají dobám apokalyptickým. Jsou všelijaká hnutí, mluví se o rozmanitých proroctvích a zjeveních, rozmohl se spiritismus. To je příznačné pro naši dobu. Ale nezapomeňme, že mnohá tato zjevení proroctví jsou dílem satanovým a že mají diskreditovat zjevení pravá. Nedejme se mást. Jedině Církev svatá má pravdu, jedině ona má právo rozhodovat, která zjevení jsou pravá a která ne.

V poslední době jsou nejznámější zjevení Panny Marie v Lurdech, v La Salettě a ve Fatimě. Lurdské zjevení bych přirovnal růženci slavnému. Tam zjevila Panna Maria své neposkvrněné početí, které bylo začátkem její slávy. La Saletta v tak mnohém připomíná tajemství růžence bolestného. A ve Fatimě, tam se zdá její zjevení tak lidské, tak radostné. Tam nám přislíbila pomoc v nejhorších dobách, tam zaručuje ochranu a pomoc pro věrné a vyvolené. A právě ve Fatimě Panna Maria tolik zdůrazňovala, abychom se modlili svatý růženec. Je to její odůvodněné přání.

Svatý růženec je modlitba osvědčená. Tolikrát se již osvědčila její moc a síla, a osvědčí se zase znovu. Proto se zvláště modleme svatý růženec na úmysl Církve, aby zvítězila nad všemi svými nepřáteli. Jak krásná je tato dnešní oslava svatého růžence. Proč? Protože máme naději. Co je na světě lidí beznadějných, kteří ztrácejí důvěru v lepší budoucnost. My křesťané musíme důvěřovat v Boha. Bůh je dobrý a nejvýš spravedlivý. Svými modlitbami a svými oběťmi oslavujme Boží Matku, posilujme se nadějí. Ona nám pomůže, ona nás vysvobodí, když k ní budeme volat svatým růžencem. Nedávejme nikdy z rukou svatý růženec, držme se ho pevně a buďme si dobře vědomi nadpřirozené síly, kterou nám tato modlitba dává. Modlete se jej společně v rodinách – jedině Královna svatého růžence nás uchrání i v nejhorších dobách!

 

Vyšlo v Te Deum 4/2010.

Přidej komentář jako první k "Proslov arcibiskupa Josefa Berana na růžencové slavnosti v říjnu 1948"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*