Biskup Franz-Josef Hermann Bode z Osnabrücku v Německu – jeden z členů německé jazykové skupiny na letošní synodě – vyjádřil v pondělí svou naději, že závěrečný dokument, který papež František podle očekávání vydá do tří týdnů po ukončení synody, si zachová nejednoznačnou a dokonce obojakou povahu Instrumenta laboris a „prostě nechá věci jednu vedle druhé“. Objasnit je – mluvit „černobíle“, jak to popsal biskup Bode – by bylo kontraproduktivní, neboť by to neponechávalo dostatečný prostor pro rozlišování v každém jednotlivém případě.
Čtenáři si možná vzpomenou na tu senzaci, když kardinál Walter Kasper před dvěma lety připustil, že v dokumentech II. vatikánského koncilu jsou úmyslné nejednoznačnosti (L’Osservatore Romano, 12. dubna 2013):
„Na mnoha místech museli [otcové koncilu] najít kompromisní formulace, v nichž jsou často postoje většiny hned vedle postojů menšiny, aby jim vytyčily hranice. Proto mají samy koncilní texty velký potenciál vyvolávat konflikty, otevírat dveře selektivnímu chápání v kterémkoli směru.“
Biskup Bode svou naději na pokračování této politiky nejednoznačnosti odůvodňoval frázemi jako „jednota v různosti“ a dovolával se přitom „asynchronností“ (Ungleichzeitigkeiten) mezi různými kulturami v dosti průhledné snaze nalakovat narůžovo zvětšující se propast mezi věrnými katolíky na celém světě a všeobecnou apostazí Západu tím, že se vysvětlí jako produkt různých úrovní kulturního „vývoje“. Zakončil velmi podivuhodným teologickým odůvodněním:
„Náš Bůh není monáda, proto ani naše společenství nemůže být monolitické jako nějaká jednotná politická strana.“
Sbohem, jednoto víry a mravů. Vítej, duho různosti.
Zdroj: theradicalcatholic.blogspot.cz
Keď to čítam, neviem, či mám plakať, alebo sa smiať.
Pán Ježiš: „Ale vaša reč nech je „áno – áno“, „nie – nie“. Čo je navyše, pochádza od Zlého.“